Bill Mesler Knihy

Mohol by mať za určitých okolností sebaklam pozitívne dôsledky? Shankar Vedantam, novinár a autor úspešnej rozhlasovej relácie a podcastu Hidden Brain, spolu s novinárom Billom Meslerom prinášajú zaujímavý pohľad na to, ako funguje ľudský mozog, keď sa snaží oklamať sám seba, a akú rolu zohráva sebaklam vo vývoji ľudstva. Sebaklam spôsobuje ohromné škody nielen človeku, ale aj spoločnosti a našej planéte. Ak je však taký škodlivý, prečo je ním presiaknuté všetko, čo robíme? Autori tvrdia, že sebaklam môže, paradoxne, zohrávať zásadnú úlohu na ceste k úspechu a duševnej pohode. Klamstvá, ktoré sa stali každodennou súčasťou nášho života, nám pomáhajú udržiavať živé a dynamické vzťahy s našimi blízkymi, priateľmi a kolegami. Ak pochopíme, ako funguje sebaklam, dokážeme porozumieť, prečo niektorí ľudia žijú dlhšie než ostatní, prečo sa zamilovanosť u niektorých párov nevytráca ani po rokoch alebo prečo sú niektoré krajiny stálejšie, kým iné sa trieštia a rozpadajú. Kniha Užitočné ilúzie je sugestívnym rozprávaním o mozgu, ktorý zámerne klame sám seba. Ponúka nevšedné osobné príbehy, ale aj množstvo aktuálnych poznatkov z oblasti psychológie, neurovied či filozofie, no najmä pôsobivo vysvetľuje, čo znamená byť človekom.

Kniha dvojice amerických autorů Stručné dějiny stvoření představuje historii západní vědy z jedné specifické perspektivy, kterou je hledání odpovědi na tu zřejmě nejzávažnější otázku, jíž se věda vůbec zabývá: Jak vznikl život? Autoři sledují často klikaté cesty a nesnadná vítězství těch, kdo bořili stávající mýty ve vědách a snažili se rozluštit toto tajemství. Jejich líčení začíná od nejstarších dob a pokračuje přes renesanci a osvícenství k Darwinově evoluční teorii a konečně i k objevení DNA. Tato fascinující objevitelská cesta si všímá nejen hledání odpovědi na otázku, kde se vzal život, ale prozkoumává i samu podstatu vědeckého bádání a objevů a jejich objektivity.

Autor slavného podcastu Skrytý mozek si v této knize klade neobvyklou otázku: pokud je schopnost lhát a obelhávat se univerzální lidská vlastnost, musí mít pro nás logicky nějakou evoluční výhodu. Ale jakou? Nejde jen o placebo, lži z laskavosti nebo sklon věřit konspiračním teoriím. Autor nanejnovějších vědeckých výzkumech i příkladech z každodenního života ukazuje, že otázka není, zda sobě i druhým někdy lžeme (ano), ale jaký z toho my či oni máme prospěch a zda je vlastně dobrý nápad to měnit.