Základná koncepcia knihy sa rodila v diskusiách editorov textovej a obrazovej časti Zdena Kolesára a Mariána Laššáka, grafického dizajnéra Marcela Benčíka a samotného Františka Buriana. Jeho tvorba postupne prekročila konvenčne definované limity dizajnu a už koncom osemdesiatych rokov uplnynulého storočia sa posúvala do oblasti dnes označovanej ako art dizajn. Zároveň získavala širšiu platnosť prostredníctvom pedagogických aktivít, ktoré možno zastrešiť termínom "Burianova škola".
Publikácia z pera pedagóga a teoretika dizajnu Doc. PhDr. Zdena Kolesára, PhD., je prvou pôvodnou slovenskou ucelenou koncepciou dejín grafického dizajnu. Motiváciou pre jej napísanie boli podľa autora búrlivý rozvoj vizuálnych médií na konci 20. storočia, komputerizácia a dosah zmien na pozíciu grafického dizajnéra, čo výrazne ovplyvnilo fungovanie vizuálnej komunikácie v spoločnosti. V osemnástich kapitolách podáva autor obraz vývoja grafického dizajnu od prehistorickej tvorby vizuálnych znakov cez vznik písma, objav tlače, výtvarné avantgardy až po koniec 20. storočia, keď sa z grafického dizajnu stala „mocná zbraň, ktorá pri správnom nasmerovaní má možnosť aktívne vstupovať do základných civilizačných procesov.“ Pre koncepciu Z. Kolesára je príznačná myšlienka emotívnosti a „obrázkovosti“ súčasného grafického dizajnu, ktorá spája éru zrodu abstraktného myslenia s obdobím digitálnej revolúcie na začiatku 3. tisícročia.Kniha obsahuje vyše 300 farebných a čiernobielych obrázkov písiem a jeho použitia na rôznych grafických produktoch (kamenné artefakty, mince, manuskripty a knihy, plagáty, letáky, ilustrácie, známky, obaly a iné).
Kniha čtenáře uvádí do problému dějin designu od prehistorie do současnosti. Slouží nejen pro studijní účely posluchačům vysokých škol, ale je určena také širší veřejnosti.
Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československajako Pavel Janák, Ladislav Sutnar, Hana Kučerová-Záveská a další. Mezi nejvýznamnější aktivity patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších.
