Anselm Grün Knihy

Kto vlastne bol jeden z najznámejších svätých – František z Assisi? Anselm Grün rozpráva napínavý príbeh jeho života: ako bol v mladosti rozšafný, ako sa rozhodol vzdať života v bohatstve a viesť prostý život, ako hovoril s vtákmi, ako skrotil vlka v Gubbiu alebo ako složil známy Chvalozpev stvorenia. Vyprávanie dopĺňajú jemné ilustrácie Giuliana Ferriho.

Anselm Grün podáva živým a pôsobivým štýlom príbeh Vianoc. Podľa Lukášovho a Matúšovho evanjelia rozpráva o anjelovom zvestovaní, Ježišovom narodení v Betleheme, putovaní troch mudrcov a nakoniec aj o úteku do Egypta.

Básnici a mudrci odnepamäti ospevovali priateľstvo. Aby duša netrpela, potrebuje človek okrem lásky priateľstvo. Ponúkame vám myšlienky a úvahy o priateľstve. Autor Anselm Grün (1945) je katolícky kňaz, benediktínsky mních. Žije v kláštore v Bavorsku v meste Münsterschwarzachu. Vedie tam duchovné cvičenia a je vyhľadávaným duchovným poradcom. U nás je známy predovšetkým ako autor mnohých duchovných kníh. Vďaka jeho bohatým skúsenostiam v oblasti duchovného života sú jeho knihy rozšírené po celom svete.

Dúfam, že táto kniha vzbudí u mužov zvedavosť, aby nasli svoju najvlastnejšiu cestu, cestu sebapoznania, ale i duchovnú cestu, ktorá nevylučuje silu a vášeň, ale necháva sa viesť dynamikou mužskej energie. Mužská spiritualita odmieta každú systematizáciu i idealizáciu. Je konkrétna, zameraná na činnosť a angažovanosť, je plná sily a vášne.

Mnohým ľuďom sa dnes modlí akosi ťažko. Všedný deň je uponáhľaný, preto nemajú dostatok času, pri modlitbe nenachádzajú správne slová a nedbajú na držanie tela. Naučené modlitby im navyše nejdú od srdca. A predsa platí, že naša modlitba, prosba, nárek i chvála majú s nami ľuďmi veľa spoločného. Modlitba nie je len rozhovor s Bohom, ale aj počúvanie a vnímanie. Preto si vyžaduje našu dôveru a otvorenosť. Nemenej dôležité je však aj ticho a naša reakcia. Oboje sa dá nacvičiť a naučiť. Modlitba nezostáva v priestore našej duše, našich nádejí či obáv. Dotýka sa celého človeka a vplýva aj na telo. Anselm Grün nám v tejto knihe ukazuje spôsoby a možnosti, ako prostredníctvom modlitby nadobudnúť v našom živote rovnováhu. Ako nastoliť harmóniu medzi nebom a zemou a objaviť vo svojom vlastnom srdci miesto, kde v nás prebýva Boh. Uvažuje pritom nad nasledujúcimi témami: - Ježišova škola modlitby - Modlitba žalmov - Spôsoby modlitby - Postoje a gestá pri modlitbe - Modlitba ako stretnutie - Tradičné, naučené modlitby - Spoločná modlitba skúsenosť prvých kresťanov Kniha Anselma Grüna je malou školou modlitby a predstavuje úvod do dynamickej spirituality.

Človek starne sám od seba, bez vlastného pričinenia. Ale či sa jeho staroba vydarí, to závisí od neho. Dobre starnúť je umenie. Kto si chce osvojiť toto umenie, musí si vypestovať čnosti staroby. Nejde to však samo od seba. Treba s a o to snažiť, nie však v starobe, ale oveľa skôr. Ako na to? To sa dozviete od slávneho autora, kňaza a rehoľníka, Anselma Gruna.

Anselm Grün prináša prostredníctvom svojich kníh nádej a povzbudenie čitateľom na celom svete. Je to azda najznámejší súčasný autor duchovnej literatúry, jeho spisovateľské portfólio tvorí vyše 15 miliónov predaných kníh. V knižnom rozhovore hovorí páter o tichu, modlitbe, výchove detí, syndróme vyhorenia, peniazoch a ďalších aktuálnych témach. To všetko s presahom do jeho osobného života, názorov a postojov zoči-voči ponúkaným témam. Známy benediktín nás pozýva nahliadnuť za brány kláštora i jeho srdca. A odkrýva svet, v ktorom je dôležitá pokora. Pokora voči sebe i Bohu.

Byť v súlade sám so sebou. Kniha pozýva dnešného uspěchaného človeka na cestu inšpirovanú múdrosťou starých mníchov, aby za pomoci ich duchovnej skúsenosti našiel bezpečie a pokoj. Autor tvrdí, že pokoja nemožno dosiahnuť pomocou vonkajších uvoľňovacích techník. Pokoj je výsledkom duchovnej cesty. Človek, ktorý v modlitbe a rozjímaní zakúsi Božiu prítomnosť, nájde svoj vlastný stred a súlad sám so sebou.

Anselm Grün sa v knihe zamýšľa nad veľmi aktuálnym a vážnym problémom dnešných čias: ľudia nežijú svoj život, lebo nejde pod­ľa ich predstáv, vždy majú nejaké výhrady, a tak im život plynie bez toho, aby ho žili, idú pomimo neho.Odhaľuje dôvody a načrtá cestu, spôsob ako môžeme opäť nadobudnúť chuť a odvahu žiť svoj život a to v Ježišových slovách a skutkoch, ktorého život a obeta sú pre nás výzvou.Majme odvahu žiť svoj život a nepremeškajme už ani deň!

Ľudia bývajú väčšinou skeptickí, keď sa niekto rozpráva o láske, aniž by ju prejavil. Ak začneme o nej hovoriť, túžime ju zároveň zažiť. Dúfam, že v tejto knihe nebudem o láske iba písať, ale že ju čitatelia z mojich slov aspoň trochu vycítia.

Odpovede na otázky, ktoré kladie život. Situácie, v ktorých sa pýtame: „Čo mám robiť?“ všetci dobre poznáme. Niekedy ide len o malý problém, ktorý rýchlo vyriešime, no niekedy ide o životné ťažkosti a problémy, pred ktorým zostávame bezradne stáť. Takýmto situáciám sú vystavení aj praktizujúci kresťania. No a praktizujúci kresťania sú často vystavení okolnostiam, keď ich o radu, pomoc či podporu žiadajú ich neveriaci blízki, priatelia, známi. Čo vtedy poradiť? V našej neraz veľkej bezradnosti nám prichádza na pomoc benediktínsky páter Anselm Grün. S veľkou empatiou a záujmom odpovedá na otázky zo strany ľudí s ťažkými problémami. Neraz zo strany ľudí, ktorí sú vzdialení Cirkvi. Odpovedá im s veľkým pochopením pre ľudskú slabosť, no s veľkou dôverou v dobro, ktoré je vďaka Božiemu obrazu prítomné v každom človeku. Kiež odpovede v tejto knihe poskytnú prvotné východisko všetkým, ktorí čelia problémom v osobnom, rodinnom, pracovnom či duchovnom živote. Alebo nech je kniha dobrým darom pre tých, ktorým sami nevieme poradiť, keď nás o radu prosia.

Mnísi vykresľujú vo svojom popise boja s démonmi skutočnosť, ktorej musíme čeliť všetci. Na svojej ceste k Bohu zažívame, že je v nás mnoho pokušení, ktoré nás chcú od neho odradiť. Sú v nás pudy, žiadostivé želania, nadmerné potreby, chúťky po moci, negatívne emócie, ktoré nás oslepujú voči realite, búrlivé afekty, ktoré v nás vytvárajú chaos a krivia nám pohľad na Boha. Mnísi zakúsili, že nemožno prísť k Bohu bez toho, aby sme sa postavili pudom a emóciám. Nemožno ich vytlačiť, musíme si ich pripustiť a vyrovnávať sa s nimi. Zaobchádzanie so zlom má pritom rozličné formy. Raz ho pustíme do seba, aby sme ho pozorne sledovali a tým ho prekonali, inokedy existuje len možnosť to negatívne jednoducho odstrihnúť a démona vyhnať.

Táto kniha nie je adresovaná len tým, čo stroskotali, lež všetkým, ktorí zlyhajú. Môžeme byť zneistení aj stroskotaním druhých. Kladie nám otázku, či to, čo žijeme, je skutočne autentické, či v tom nezotrvávame len preto, lebo sa bojíme vybočiť zo zabehaných koľají. Zlyhanie iných nám ukazuje, že človek nikdy nemôže stopercentne ručiť za seba a svoj život. Ak sa úprimne pozrieme na svoj život, nájdeme v ňom situácie, v ktorých naše predstavy neboli zrealizované tak, ako sme dúfali, v ktorých sme sa dostali do slepej uličky a nevedeli sa pohnúť…

Svátost biřmování je nejvíc ze všech svátostí spojena s nedorozuměním a nezájmem. Ve své podstatě je tak jako křest iniciační svátostí. To, co je při křtu započato, biřmování dovršuje. Je uvedením do křesťanské dospělosti. Ve svátosti biřmování přijímáme Božího Ducha. Duch Svatý je duchem Ježíše Krista – je darem lásky, klidu, radosti, odpuštění. Je zdrojem nové milosti, která rozvíjí vztahy, zastává se, povzbuzuje, dodává odvahu, uzdravuje, osvobozuje, posiluje a narovnává. A to vše proto, abychom poznali ten jedinečný obraz Boha, který se chce právě v nás realizovat své poslání, ke kterému jsme povoláni právě my a nikdo jiný. Kniha je určena rodičům a kmotrům biřmovanců, ale i všem těm, kdo se na přijetí svátosti biřmování připravují.

Anselm Grün na stránkach tejto knížky hovorí, že potešenie zo života je niečo, čomu sa môžeme naučiť aj my dospelí: prežívať do hĺbky prítomný okamih, žiť s nasadením všetkých zmyslov, těšiť sa z danej chvíle. Na to, aby sme sa naučili tomuto umeniu, nemusíme nič mať, nič chcieť, nemusíme sa upínať na nijaké méty. Každý, kto zabudne na seba, môže zakúsiť číru existenciu a prežiť radosť z toho pocitu.

V tomto spisu sa autor venuje duchovnému významu sna. Ide o spiritualitu, ktorá zohľadňuje človeka vo všetkých jeho dimenziách. Náznaky takejto celostnej spirituality nájdeme už v starom mníšstve.

Už nevládzem... Koľkokrát sme zakúsili tento pocit, keď sme unavení vyrážali do prírody, na plaváreň či za obľúbeným relaxom. Sila sa v nás obnovila a my sme opäť mohli vstúpiť svieži do života. Mnohým sa však sila nevrátila, a to ani po dlhšom oddychu či dovolenke. Ba nepomohla im ani zmena zamestnania. Ostali akoby ochromení na kraji cesty, neschopní opäť kráčať a užívať si prítomnosť a vzťahy.Kde sa stala chyba? Dá sa vyjsť zo slepej uličky sklamania a bezmocnosti? Aj vďaka tejto knihe môžeme odkryť nové poznanie o sebe, znovu sa zamyslieť nad svojím životným nastavením a nájsť neobjavené hodnoty. Získame príležitosť premýšľať o svojej únave a urobiť rozhodnutia, ktoré sa stanú nádejou na zmenu.

Texty Anselma Grüna sa zaoberajú prekážkami a pascami, ktoré sme si sami nastražili. Radí nám lepšie sa na ne pozrieť. Najskôr sa zamyslieť nad sebou, vziať na vedomie svoje vlastné city a myšlienky. Pre šťastie treba spoznať oboje: vlastné hranice, ale aj sny a túžby. Šťastie je ako plaché vtáča. Nepríde na zavolanie ako spánok alebo sen. Vystri však pokojne ruku, možno zosadne. Siahni po ňom a odplašíš ho. Zámerne sa usilovať o šťastie neprináša úžitok. Šťastie nie je cieľ, ku ktorému sa dá prebojovať. Šťastie je prekvapenie, dar.

Naučte sa, ako zvládnuť a vyriešiť náročné situácie. Život bez konfliktov nie je možný. Všetci sme už čelili konfrontáciám s ostatnými. Do konfliktov sa však dostávame aj sami so sebou. Napriek tomu si treba uvedomiť, že konflikty nie sú len negatívne. Môžu nás posunúť ďalej, ukázať na nový smer a vyjasniť vzťahy. Na druhej strane, ak ich nevyriešime, obmedzujú nás a oberajú o energiu. Anselm Grün je skúsený poradca v oblasti konfliktov, ktorý vie, že zametať problémy pod koberec nikam nevedie. Nechajte si poradiť, ako sa vyrovnať s konfliktami. Konflikty a spory môžu naznačovať, že zúčastnení majú jeden o druhého záujem. Môžeme ich teda chápať ako výraz živého spolužitia. Práve preto, že ľudia chcú spoločne žiť, sú ochotní sa spolu dohadovať, konflikty znášať a aj ich riešiť. Keby to nerobili, bolo by to skôr znakom nezáujmu a ľahostajnosti jedného voči druhému. Slovo „konflikt“ pochádza z latinského confligere (zraziť sa, naraziť do seba). Keď do seba ľudia narazia, vzniká energia. Konflikty sú preto vždy znamením, že je v hre sila. V súčasnosti už existuje veľa kníh o riešení konfliktov. Všetky nám poskytujú cenné informácie, ako sa môžeme sporom vyhnúť. Anselm Grün sa však rozhodol vychádzať z Biblie a v jej súvislostiach zvážiť stratégie riešenia konfliktov. Využíva súčasne aj poznatky zo psychológie a štúdia konfliktov.

Mnohí poznáme dlhotrvajúcu nechuť vložiť sa do čohokoľvek, prázdnotu vo vzťahoch, apatiu, ktorá sa prejavuje ľahostajnosťou a nevšímavosťou. Človek len tak živorí – bez zmyslu, cieľa, bez nadšenia pre druhých. Nežije, skôr len prežíva. Chcel by viac chuti do života, do práce, do vzťahov a nevie, čo s tým. Riešením je podľa starovekých mníchov, púštnych otcov, psychológov, sociológov, ba aj podľa Biblie vášeň. Ona roznecuje život, ktorý sa oplatí žiť. Len vášnivý človek je schopný nadchnúť sa pre vec – či už je to práca, umenie, šport alebo veda. Otvára sa pre druhého, vytvára s ním plány a delí sa o nové nápady. Kniha pomáha čitateľovi pozrieť sa na vlastné vášne, opäť ich zapáliť a urobiť ten správny životný reštart.

Pomazanie chorých, sviatosť útechy a nehy – S chorobou a smrťou nie je ľahké vyrovnať sa. No môžeme v nich stretnúť Boha, ktorý trpí, ale aj ktorý lieči. Pomazanie chorých nám chce ukázať, že choroba môže byť bránou, ktorou vstúpi Boh, aby náš život uzdravil a premenil.

Krst, sviatosť života – Po naplnenom živote a oslobodení od očakávaní a nárokov tohto sveta túžia ľudia aj dnes. Krst má z človeka zmyť všetko to, čo by mohlo zakrývať jeho pravé ja, aby mohol ísť svojou vlastnou cestou, ktorú preň z lásky pripravil Boh. V edícii kníh Sviatosti nám autor živo a prístupne opisuje a vysvetľuje pozadie vzniku, symboliku a zmysel sviatostí a kladie sebe aj čitateľom otázky, ako my sami tieto sviatosti môžeme sláviť a ako z nich v našich konkrétnych životných situáciách môžeme žiť, byť požehnaním pre druhých a ako aj z udalostí, ktoré sa stanú len raz, môžeme čerpať po celý život.

Obľúbený nemecký benediktín Anselm Grün ponúka výber modlitieb, ktoré sú mu blízke. Do zbierky zaradil okrem vlastných modlitieb aj žalmy, hymny a modlitby významných osobností. Kniha sa tak môže stať pre čitateľa každodenným duchovným sprievodcom, ale i príležitostným pomocníkom v modlitbe. Vďaka praktickému formátu vo veľkosti modlitebnej knižky ju možno mať poruke kdekoľvek a kedykoľvek. V modlitbe podľa autorových slov prenechávame Bohu svoje pocity, túžby i strach, aby sme cez ne precítili Boha ako najhlbšiu podstatu svojej duše, z ktorej pramení pokoj. Cieľom všetkých modlitieb, prosieb, chvál a požehnaní je to, „aby bol Boh oslávený vo všetkom“. Anselm Grün (1945) pôsobí v benediktínskom opátstve Münsterschwarzach a patrí k vyhľadávaným duchovným sprievodcom a exercitátorom, osobitne sa venuje manažérom. Na svojom konte má okolo 300 knižných titulov a je jedným z najčítanejších duchovných autorov.

Všetko najlepšie k narodeninám! Narodeniny sú neobyčajným dňom... Príbuzní a priatelia prajú oslávencovi do ďalších rokov šťastie a požehnanie. Anselm Grün nás pozýva vďačne sa pozrieť na uplynulý rok a za všetkými láskavými prianiami objaviť ten skutočne najväčší dar dar života.

Naše šťastie sa živí žasnutím. Táto cesta je celkom jednoduchá, a predsa nesmierne obohacuje. Nech totiž robíme čokoľvek, či už jazdíme autom, čítame noviny, raňajkujeme, kosíme trávnik, alebo žehlíme, záleží na nás, ako k tomu pristupujeme. Uprostred života, uprostred všedného dňa môžeme vidieť zázraky. Musíme sa len naučiť hľadieť naň novými očami. Obyčajné veci skrývajú veľký význam. Stôl, chlieb, voda, víno, strom alebo kvet, to všetko nám odrazu môže ukázať svoj zmysel, stať sa symbolom a zažiariť novým leskom.

Je dobré, že veríš v Boha, staviaš na ňom a hľadáš istotu vo svojich blízkych. Zdroj tvojej slobody je však v tvojom vnútri, kde sa rodia tvoje postoje a tvoj vzťah k životu. Aby človek mohol byť slobodný, musí chápať, v čo verí, a nie sa slepo podrobovať pravdám, ktorým nerozumie. A cesta k tejto slobode ako cesta do svojho vnútra niekedy trvá dlhšie. Vedieť, prečo žijeme a ako mám žiť, stojí nemalé úsilie. Kniha pomáha mladým v orientácii v základných otázkach života, o viere, Bohu, Cirkvi, vzťahoch, morálke, utrpení, a jej silnou stránkou je stručné, trefné zamy­slenie a nápad, ako ho preniesť do reálneho života. Autor sa dlho venoval práci s mládežou a dobre vie, aké otázky v ich vnútri zaznie­vajú najčastejšie.

V dnešnom vychvaľovaní mlčania chýba jeden aspekt, ktorý je v kláštornej tradícií opakovane zdôrazňovaný : mlčanie ako úloha, ako požiadavka pracovať na sebe, zmeniť sa. V tejto knihe preto uvedieme skúsenosti dávnych mníchov s mlčaním.

Každý človek má svojho anjela – v tom spočíva radostná zvesť biblických príbehov o anjeloch. Je to kniha povzbudení a nádeje, lebo je s nami: anjel, ktorý zachraňuje; anjel, ktorý požehnáva; anjel, ktorý dáva pokyny; anjel, ktorý uzdravuje (Rafael); anjel, ktorý krotí oheň; anjel, ktorý sa dotýka a zobúdza; anjel, ktorý nás ochraňuje na všetkých cestách; anjel, ktorý za nás bojuje (Michal); anjel, ktorý zbavuje strachu; anjel, ktorý vysvetľuje zmysel života; anjel, ktorý uvoľňuje putá... V poradí druhá kniha o anjeloch od svetoznámeho autora duchovnej literatúry Anselma Grüna nenechá ľahostajným nikoho ani obsahom, ani rozprávačským umením.

Pravidla mnichů - to byl pokus o vytvoření rámce, ve kterém by mniši mohli žít zdravě - tělesně i duševně. V této tradici pokračoval Albert Velký a Hildegada z Bingenu. Autoři hovoří o nemoci jako o výrazu duše a jako o šanci a kritériích zdravé spirituality.

Vianoce sú sviatky, ktoré sa vždy dotknú srdca aj zmyslov všetkých ľudí – očarujú nás atmosférou, hudbou, vôňami… Dajme však zažiariť skutočnej radosti a veselosti. Radosti z toho, že nebo sa dotklo zeme. Že je možné začínať znova. Čarom Vianoc by sa mali dať očariť nielen deti, ale aj vianoční „skeptici“. Výber textov Anselma Grüna OSB vás naladí na najkrajšie sviatky roka. Aj tým, že vás bude svojimi inšpiráciami sprevádzať už v Advente.

V knihe autor reprezentuje modlitbu tak, aby bola spätá s pulzom nášho každodenného života. Učí nás modliť sa za druhých ľudí, aby sme im svojou dobroprajnosťou boli nablízku. Učí nás modliť sa v kolobehu času, aby sme ho mohli posväcovať. Učí nás modliť sa v tichu a bez slov, aby sme v sebe vytvorili priestor na stretnutie s Bohom. Obsahuje i ďakovné modlitby a ako sa modliť mlčaním, aby sme mohli vstúpiť do priestoru vnútorného ticha.

V tejto knižke nám autor ponúka pomocnú ruku pri modlitbe, aby bola spätá s pulzom nášho každodenného života. Učí nás modliť sa za druhých ľudí, aby sme im svojou dobroprajnosťou boli nablízku. Učí nás modliť sa v kolobeho času, aby sme ho mohli posväcovať. Učí nás modliť sa v tichu a bez slov, aby sme v sebe vytvorili priestor na stretnutie s Bohom. Učí nás modliť sa mlčaním, aby sme mohli vstúpiť do priestoru vnútorného ticha.

Andrea J. Larson píše listy svojmu strýkovi Willimu, ktorý patrí k najznámejším autorom súčasnosti. Reč je o pátrovi Anselmovi Grünovi. Kniha s názvom Povedz, strýko Willi je rozhovorom o veľkých otázkach života. Život je plný paradoxov. Na jednej strane mladá matka troch detí, ktorej život plný slobody má aj mnoho obmedzení – na druhej strane starý mních, ktorý sa v mladosti rozhodol pre život v kláštore, kde napriek obmedzeniam objavil obrovskú slobodu. Vo svojom osobnom rozhovore debatujú o láske, vzťahoch, spoločenstve, samote, o zodpovednosti za seba i za svet, o objavoch a sklamaniach, o viere a pochybnostiach, jednoducho o živote so všetkými jeho odtieňmi. Nevyhýbajú sa ani téme choroby a smrti. Vzniká tak očarujúci obraz možností vydareného života.

o Druhom vatikánskom koncile sa stalo moderným hovoriť o znakovosti evanjeliových rád. Predovšetkým celibát je eschatologickým znakom, znakom nastávajúceho Božieho kráľovstva. Jeden spolubrat pri kláštornej diskusii o sľuboch spomenul, že vôbec nemá chuť byť pre svoje okolie eschatologickou dopravnou značkou. Celibát predsa musí mať v sebe nejakú hodnotu a zmysel. Nikto ho nedokáže žiť iba ako znak. Každý musí byť v sebe schopný existovať zmysluplne. Podstatou celibátu nie je zriekať sa, ale umožniť život, ktorý nám daroval Kristus. Predstavuje cestu k životu v plnosti, ktorý nám Kristus prisľúbil.Tento život môže byť zakúšaný v manželstve, a dá sa vedome nájsť na ceste celibátu, ale len vtedy, ak sa celibát volí kvôli životu, nie kvôli strachu pred životom, pred sexualitou...

Podtitul: 50 andělských inspirací pro všední den. Na silvestrovském večírku se sešel kroužek lidí, kteří by rádi začali Nový rok nejen sektem a ohňostrojem. Kdosi napsal na padesát kartiček padesát andělů pro příští rok a vyzval účastníky, aby si každý jednoho vytáhl.

„Nebojte se, zvěstuji vám velkou radost, neboť se vám dnes v Betlémě narodil spasitel, který zachrání celý svět.“ Anselm Grün živým a neotřelým způsobem vypráví příběh všech příběhů: Ježíšovy Vánoce. Drží se přitom podání evangelistů Marka a Lukáše. Před očima se nám zpřítomňuje andělovo zvěstování mladé dívce Marii, Ježíšovo narození v nepohodlí Betléma, návštěva tří mudrců i útěk do Egypta. Vše doprovázejí krásné ilustrace Giuliana Ferriho.

Anselm Grün prostě a jímavě vypráví příběh Ježíšových velikonoc. Při čtení prožíváme chvíli jeho slavného vjezdu do Jeruzaléma, poslední večeři s učedníky, cestu na Golgotu a ukřižování i vzkříšení. Text umocňují snově krásné ilustrace Giuliana Ferriho, které dokáží zaujmout děti i dospělé.

Padesát duchovních inspirací. Velikonoce jsou svátky radosti, které touží přinést lidem světlo a radost do všedního dne. A přesto známe spíše „křížovou cestu“ než „cestu vzkříšení“. Jak ale máme Velikonoce slavit a vychutnat svou radost? V této publikaci nám Anselm Grün předkládá úvod do velikonočního tajemství. Naznačuje svět symbolů tohoto svátku a jeho fascinující postavy a 50 impulsy a návrhy konkrétních cvičení pomáhá každému, kdo chce utvářet svůj všední den ve světle Velikonoc.

V sérii knih Svátosti autor živě a přístupně popisuje a vysvětluje vznik, symboliku a smysl svátostí a zamýšlí se nad otázkou, jak můžeme svátosti slavit a jak z nich v našich konkrétních životních situacích můžeme žít a být požehnáním pro druhé. Svátost Eucharistie je nejčastěji slavená svátost – mše svatá. Snad i proto nám může pokaždé připadat stejná. Opakováním však usměrňuje naše zdánlivě bezcílné bytí a navrací nás do jeho plnosti. Osvobozuje nás od ducha doby, který nás nutí dívat se na hodinky a mít ze všeho nějaký užitek. Vytváří prostor, v němž jde pouze o uskutečnění smyslu našeho vykoupeného bytí – prostor svobody, ve kterém nemusíme nic předkládat, nic dokazovat, ve kterém nemusíme podávat uspokojivý výkon. Když porozumíte tomu, co slavíme, budeme moci, plní radosti, pokračovat na své cestě. Při slavení eucharistie prožíváme vlastní jádro naší víry. Avšak to také znamená, že všechny problémy naší víry a naše potíže se tak odstraní. Jde mnohem více o to, jak svou víru vyjadřujeme a o to, aby se dostala k dnešním lidem.

Nakolik se Ježíš skutečně dotýká našeho života a mění jej? Určuje skutečně náš všední den? Pomáhá nám správně zacházet se všedním, běžným strachem, konflikty a zklamáními? Co pro nás znamená jeho poselství právě dnes? Jaké obrazy se ve vztahu k němu vybavují v naší mysli? Tyto a další otázky si klade známý duchovní autor a ve svých padesáti úvahách nám předkládá různé tváře Ježíše Krista (Ježíš vybočující z řady, Ježíš odpůrce výkonu, Ježíš-muž modlitby, Ježíš-vypravěč, Ježíš něžný, Ježíš plačící aj.).

Mikuláš je velký světec, jehož jméno zná každé dítě. Po staletí si jej připomínají křesťané od východu až na západ, i v naší zemi je patronem mnoha kostelů, dokonce i jedné katedrály. Málokdo však o něm ví něco víc. Anselm Grün nám vypráví nejznámější příběhy z jeho života: o jeho štědrosti a péči o chudé, o třech dcerách a zlatých valounech, o zázraku s obilím, o tom, jak zachránil tonoucí námořníky. Až půjdete zase na mikulášskou besídku nebo dokonce za Mikuláše, budete už vědět, kdo byl ten skutečný biskup Mikuláš!

Mnoho lidí říká, že netuší, jak by se měli modlit. Oficiální modlitby jim jsou cizí a modlitba vlastními slovy jim činí potíže. Právě pro ně je tato sbírka modliteb, jež mají přirozený a vroucí jazyk a zároveň se týkají každodenních problémů. Váz., 256 str., 2. vydání v novém, praktičtějším, formátu.

Anselm Grün ist leidenschaftlicher Wanderer. Seit seiner Jugend geht er, meist zusammen mit seinen Geschwistern, in die Berge. In diesem sehr persönlichen Buch entdeckt Anselm Grün das Wandern als Gleichnis für den eigenen Lebensweg. So wie eine Bergtour herausfordert und uns Grenzen aufzeigen kann, so ist auch unser Leben ein Weg mit vielen Etappen, so mancher Talfahrt und neuen Zielen. Auf zahlreichen Farbfotos dürfen wir Anselm Grün bei einer Wanderung begleiten.

Vánoční poselství jednoho z nejoblíbenějších duchovních autorů současnosti provází čtenáře v krátkých hutných črtách po adventních a vánočních tématech. Ozařuje je jako témata radostného času plného očekávání: tichý čas vs. čas stresu a nákupů, čekání na příchod, podstata bdění, dárky a obdarování, obraz věnce a hvězdy, setkání a naslouchání, opravdová radost, tichá a svatá noc, vánoční hvězda, sníh a Vánoce, stromeček, rodina, Boží překvapení, jesle a stáj, osel a vůl, betlémy, andělé a pastýři, pokoj na zemi, narození Ježíše v našem srdci, zázrak narození, vnitřní dítě, Bůh se stal člověkem, podstata radosti.

Anselm Grün poutavě vypráví nejdůležitější příběhy Starého a Nového zákona. Díky jeho podání začínáme rozumět biblickým postavám od Adama a Evy přes Mojžíše, Davida a Jonáše až po Ježíše Krista a jeho dvanáct učedníků. Putujeme od stvoření světa a stavby babylonské věže přes Egypt, Rudé moře, hory Choreb a Sion až do Betléma, Jeruzaléma a na Golgotu. Jemné ilustrace Giuliana Ferriho si podmaní milovníky krásných knih bez ohledu na věk. Velkou ilustrovanou Bibli ocení všichni, kdo Písmo svaté skoro vůbec neznají, kdo si chtějí dát jeho poselství do přesných kulturních a duchovních souvislostí nebo hledají hodnotný dárek. Poslouží dětem a dospívajícím při samostatném i společném čtení Bible doma, ve škole a v církevních společenstvích. Bonusem knihy jsou úvodní slova obou autorů, adresovaná speciálně čtenářům a čtenářkám v naší zemi.

V dnešní konzumní době se v mnoha ohledech proviňujeme vůči přírodě i sobě samým. Každodenní plýtvání spotřeby drancuje jak nás tak také přírodu. Zvykli jsme si na přepych, od kterého budeme jen těžko ustupovat. Autor se v této knize nesnaží moralizovat, ale na základě svých zkušeností předkládá návod, jak do budoucna najít správnou životní míru, abychom uchovali životní podmínky i pro naše příští generace.

Sprievodca na ceste k slobode Väčšina ľudí pozná Desatoro Božích prikázaní ešte zo svojho detstva a často sa im spája len s negatívnymi spomienkami. Základné piliere kresťanskej etiky sú však oveľa viac než zákazy a príkazy. Vo svete plnom možností a názorov nám dávajú istotu a pomáhajú nám zorientovať sa. Hoci má desatoro tritisíc rokov, nestratilo na svojej aktuálnosti a v dobe globalizácie platí viac než kedykoľvek predtým. Anselm Grün v tejto knihe vysvetľuje, že Desatoro môže byť pre každého človeka ukazovateľom na ceste k slobode i praktickou pomôckou v každodennom živote.

Anselm Grüns neues Buch enthält Morgen- und Abendgebete für jeden Tag der Woche und eine Einführung in das Vaterunser, das tägliche Grundgebet der Christen aller Konfessionen. Jahrzehntelange Erfahrung im geistlichen Leben und Begegnung mit vielen suchenden Menschen sind in diese Gebete eingeflossen. Die Morgengebete öffnen einen frischen Blick auf den anbrechenden Tag, um sich dem Leben und seinen Herausforderungen zu stellen. Die Abendgebete stimmen in eine Geborgenheit ein, die den beschlossenen Tag in größeren Händen gut aufgehoben weiß. Anselm Grün leiht den Leserinnen und Lesern Worte, damit sie das, was sie selbst fühlen, Gott sagen können - Worte, die Gottes heilende und liebende Nähe spüren lassen.

Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí. Autor nám zprostředkuje různé křesťanské pohledy na lásku a poukazuje například na řadu pozoruhodně shodných rysů mezi myšlením křesťanským a řeckým. Jeho nadějeplná studie zdůrazňuje absolutní Ježíšovu lásku dovršenou na kříži a zároveň je výzvou k lásce (ba i k nepřátelům!) jako k síle, která dokáže proměnit člověka a dát mu správný orientační bod v dnešním složitém světě. Grünova knížka je oslavou lásky a nanejvýš vhodným základem k rozjímání o této největší z božských ctností.

Procesy vedení a řízení, které probíhají na nejrůznějších úrovních ve všech lidských činnostech, vyžadují potřebnou orientaci a kvalifikaci. Autoři knihy Řízení jako duchovní úkol mají zkušenost s vedením lidí a záleží jim na spirituální dimenzi tohoto úkolu. Jejich kniha nepřináší objevné skutečnosti, pokud jde o psychologický, manažerský rozměr věci, ale stálý odkaz na Bibli a benediktinská pravidla dává problematice vedení spolupracovníků nový spirituální rozměr. S odvoláním na tyto bohaté zdroje autoři naznačují možná řešení problémů vycházejících z organizačních zmatků a lidské nedokonalosti. Výklad je doplněn řadou kontrolních cvičení a shrnutí. Kniha tak přináší užitečné informace a inspiraci lidem pracujícím v řídících funkcích, především křesťanským manažerům, učitelům, vychovatelům.

Podtitul: Boj s démony ve starém mnišství. Zprávy o prvních mniších nám neustále zmiňují jejich zápas s démony. Stačí letmý pohled do Atanášova životopisu svatého Antonína a okamžitě vidíme, že byl Antonín na každém svém kroku obtěžován a napadán démony. A když se dokonce rozhodl odejít na poušť, považovanou přímo za říši démonů, ti se ho s veškerou mocí snažili od jeho úmyslu odradit a z pouště vyhnat: „Jdi pryč z naší říše! Co tu pohledáváš?“ (Ant 13). Antonín odešel na poušť, aby tu žil výlučně pro Boha a otevřel se mu. Jenomže cesta do samoty ho nevede pouze do Boží blízkosti, nýbrž právě tak do blízkosti Zlého. Zlo nyní k němu přistupuje otevřeně. A ze samoty se vyklube nepříjemné sousedství se Zlým. Antonín pak musí přijmout zápas se Zlým, aby se mu jeho cesta na poušť nestala osudnou, nýbrž vedla ho k Bohu. Antonínova zkušenost je pro rané mnišství (3.-6. stol.) typická. Mniši zakoušeli, že je cesta k Bohu provádí nejprve bojem s mocnostmi temnot. Prožívají rozervanost mezi Bohem na jedné a jinými mocnostmi na druhé straně — mocnostmi, jež je chtějí od Boha zdržet. Tyto síly, jejichž působení odhalují ve svých přáních, pudech, motivacích a emocích, nazývají démony. Obšírně též popisují různé druhy démonů, jejich techniky a metody, jak dostat člověka pod svou vládu. Otcové tu poskytují četné rady, jak proti démonům bojovat.

Cesta k proměně lidského nitra. Obraz proměny nás odkazuje na jinou spiritualitu, než na jakou jsme byli v minulosti zvyklí. Asketické spiritualitě šlo především o to, jak zvládnout problém chyb a slabostí, jak překonat vášně a potlačit zlé náklonnosti. Spiritualita proměnění vychází z toho, že v nás může existovat všechno, že všechno v nás má svůj hluboký smysl, že v nás může být proměněno všechno, i kdyby to zdánlivě bylo nevím jak temné a špatné, nemocné a slabé: že Boží světlo chce zazářit právě v našem trní, v našich slabostech a ranách. Přitom nás právě naše slabosti a hříchy povedou na cestu k pokladu, který leží v nás, který je ukryt právě na tom místě, kde jsme slabí a provinilí, kde nejsme spokojeni sami se sebou, kde jsou naše vášně živé a kde se hlásí o slovo naše tělo.

Moudrost Otců pouště pro dnešní dobu. Jedna z raných autorových knih je klíčovým textem k poznání jeho díla. Jde o spirituální rozbor učení pouštních otců, především Evagria z Pontiku, o negativních i pozitivních silách (daimonion), které jsou motorem lidského jednání a myšlení. Autor vychází z tzv. spirituality zdola, tj. spirituality, která nepřeskakuje přirozená stadia lidského poznání a zrání a která lidské slabosti a poklesky nevnímá jednoznačně jako selhání, ale jako prostor k růstu a sebepoznání. Autor ve svých výkladech vychází z principů analytické psychologie C. G. Junga, kterou aplikuje na myšlení církevních otců.

Jeden z nejznámějších autorů duchovní literatury u nás přemítá nad myšlenkami řeckých církevních otců o stále nadčasových tématech křesťanského života. Jeho krátké úvahy mají hloubku, vyplývající ze znalosti lidských problémů, jež jsou stejné dnes jako před staletími, ze znalostí lidské psychiky, jak ji poznal v četných rozhovorech při duchovních cvičeních v domovském benediktinském klášteře i na četných přednáškách. Autorovo vypravěčské umění vyplývá především z jeho osobního prožití benediktinské spirituality, v níž se v jednotě snoubí práce a modlitba.

Láska k bližním podle svatého Benedikta. Co vlastně znamená milovat bližního? Překvapivě konkrétní odpovědi na tuto otázku čerpají autoři z mnišské tradice, a zejména z Benediktovy řehole, kterou srozumitelně aplikují na běžný život člověka uprostřed světa. Kladou na čtenáře nároky, jejichž přijetí je užitečné pro jeho život. Ukazují, jak druhým naslouchat, jak k nim přistupovat, jak ve službě bližnímu i ve styku s obtížnými lidmi projevovat lásku. Vše stavějí na hlubokém pochopení skutečnosti, že v bližním mohu vidět toho, koho ke mně posílá Bůh – ano, samého Krista.

Každý, kdo se snaží opravdově a plně žít z víry, brzy pozná, že se mu do jeho duchovní cesty staví různé překážky. Nejsme například schopni plně docenit hloubku Boží lásky k nám, nevíme si dlouhodobě rady ve vztazích, svazuje nás v různých formách strach, víme dobře o svých stinných stránkách, ale nedovedeme pracovat na jejich nápravě, jsme v zajetí předsudků, pokud jde o některé důležité pravdy víry, máme na sebe příliš velké nároky, nedovedeme si v životě vytvořit pevný řád. Známý duchovní spisovatel odpovídá v této malé knížce na autentické otázky, které mu často kladou jeho čtenáři a čtenářky. Některé se ve variacích vracejí (sexualita, egoismus, životní ztroskotání), další se týkají mezních situací našeho života (nemoc, smrt, utrpení). Na jedny může autor odpovědět jasněji a konkrétněji, jiné více zůstávají v intimitě jeho srdce a přímluvné modlitby za tazatele a tazatelku. Benediktinu Anselmu Grünovi se v naší zemi dostává přátelského přijetí z řad věřících i nevěřících. Lidé oceňují hloubku i praktičnost jeho myšlenek a zkušeností.

Führen ist für Anselm Grün eine spirituelle Aufgabe. Nach der Regel des Benedikt von Nursia, dem Vater der Benediktinermönche und Patron der abendländischen Kultur, beschreibt er den Verantwortlichen als einen Menschen, der dem Leben dient und in seinen Mitarbeitern Leben weckt. Vor allem in der Kreativität und der Phantasie, die man beim Umgang mit Menschen und bei der Organisation der Arbeit entwickelt, zeigt sich die Kunst jeglicher Führung.

Co je jádrem křesťanské duchovní cesty? A jak vypadá to, když druhého na této cestě doprovázíme? Anselm Grün tvrdí, že naše cesta v Kristově duchu musí být vždy cestou uzdravující, cestou k tomu, abych se plně stal člověkem a aby náš život za něco stál. Je přitom třeba vědět také o ohroženích, jež zakouší každý, kdo se na cestu k Bohu a ke svému pravému já vydává. Autor chce dát několik podnětů, jak konkrétně si křesťanskou cestu osvojit. Učit se ale musí každý sám.

Podtitul: Síla zralé víry Autor pro tuto knihu čerpal z biblické moudrosti a z pramenů prvotního křesťanství, ale také ze své bohaté psychologické praxe při doprovázení druhých. „Mnoho lidí se dnes cítí vnitřně rozpolcených a rozervaných. Ale přesto platí, že každý z nás je schopen svým životem vyjádřit něco o Bohu, něco, co se může podařit pouze skrze něho“. Kniha v 5 krocích klade otázky a pomáhá v hledání způsobu, jak prožít svůj život naplno.

Cesty ke smíření. Při pastoračních rozhovorech se řeč opětovně stáčí k tématu odpuštění. Jedni trpí přísnou výchovou: říkalo se jim, že musí každému odpustit – a pak zakoušejí, že se jim to s odpouštěním nedaří, že dávné ublížení stále ještě bolí. Mnohým zní požadavek odpuštění tak, jako by museli potlačit pocity zlosti a hněvu proti lidem, kteří jim ublížili, a že jim nezbývá nic jiného než pokud možno brzy odpustit. To však se jim jeví jako něco, co je nad jejich síly, neboť v sobě stále ještě cítí zášť a urážku a tyto pocity je ochromují. Kdyby druhému odpustili, pak by mu odpustila jen jejich hlava. Hluboko v jejich srdci a v jejich nevědomí zůstanou však zcela jiné pocity, a ty jim v pravém odpuštění brání.