Jiří Hutečka Knihy

Americká občanská válka zůstává i po téměř sto padesáti letech od skončení konfliktu předmětem obrovské pozornosti odborné i laické veřejnosti nejen ve Spojených státech...Autor sleduje válku metodou prezentace problematiky, kombinuje naraci a analýzu důležitých momentů prehistorie i vývoje střetnutí dvou částí společnosti, která se vyvinula do značně odlišné podoby na jihu a severu Spojených států. Vojenské aspekty konfliktu považuje jen za součást srážky s významnými politickými a sociálními dimenzemi pro proces vytváření moderních Spojených států. Americká občanská válka je pro něj, stejně jako pro další historiky, prvním „moderním” válečným konfliktem dějin. Nejen použitím obrněnců na moři, masivním využitím železnice a telegrafu či fotografickému krytí událostí...

Motivace, morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914–1918. Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti? Jak toto vnímání souviselo s jejich morálkou? Autor se v textu pokouší nalézt odpovědi na tyto i mnohé další související otázky, přičemž s českými vojáky v c. a k. uniformách prochází všemi frontami války i jejich poválečným zápasem s interpretací válečných let prožitých bojem za „nesprávnou“ stranu konfliktu.

Cílem této práce je vyprávět příběh generála armády Konfederace amerických států Roberta E. Lee v americké historiografii, člověka, který zasvětil vrchol své profesionální kariéry boji proti legálně zvolené vládě Spojených států.

18. června 1815 se nedaleko Bruselu utkaly v jednom z nejvýznamnějších střetnutí modernách dějin spojené britské, nizozemské, belgické a pruské armády s obávanou Napoleonovou Grande Armée. Bitva měla rozhodnout o osudu evropských národů na dlouhá desetiletí a ukončit kruté období napoleonských válek. Za úsvitu onoho dne si byl Napoleon Bonaparte jist dalším vítězstvím nad početně slabším nepřítelem. Co způsobilo, že vavříny vítěze si na konci dne nasadil Wellington, skvělý britský vojevůdce a mistr taktiky? Tato hledá odpověď na příčiny rozhodující porážky a nevyhnutelného pádu jednoho z největších vojenských stratégů historie v bitvě u malé belgické osady, jejíž jméno se stalo navždy symbolem drtivé porážky – Waterloo.

Legendárny ostreľovač Vasilij Grigorievič Zajcev sa narodil v roku 1915 na Urale a od detstva sa učil loviť v tajge. V roku 1942 prišiel do Stalingradu ako dobrovoľník a slúžil v 1047. streleckom pluku 284. streleckej divízie 62. armády. Využil svoje lovecké zručnosti a od septembra do decembra zlikvidoval v troskách Stalingradu 225 nemeckých vojakov a dôstojníkov. Boje v Stalingrade boli o život a smrť, pričom Zajcev sa vydával na lov nepriateľa ako tieň, neskôr učil prežiť aj iných. V januári 1943 ho zranila mína a oslepol, čo mu zrejme zachránilo život; zrak sa mu po operácii vrátil. Svoje spomienky na detstvo a vojnové časy opisuje realisticky a poeticky, s humorom a pozorovateľským talentom. Jeho veta „za Volgou sa pre nás končil svet“ sa stala symbolom ruského odporu a heslom sovietskych vojakov. Taktiku, ktorú vyvinul, sa dodnes vyučuje na vojenských školách a podrobne ju opísal v dvoch učebniciach pre ostreľovačov. Dožil sa 76 rokov. Zajcevov životný príbeh inšpiroval viacerých filmových režisérov, vrátane J. Ozerova a J. J. Annauda.

Největší tanková bitva v kurském oblouku u vesnice Prochorovky znamenala definitivní zlomení plánů Adolfa Hitlera opětovně převzít iniciativu na ruském bojišti. Zdecimované německé tankové armády se od této chvíle již pouze bránily při ústupových bojích směr Velkoněmecká říše.

In historical writing on World War I, Czech-speaking soldiers serving in the Austro-Hungarian military are typically studied as Czechs, rarely as soldiers, and never as men. As a result, the question of these soldiers' imperial loyalties has dominated the historical literature to the exclusion of any debate on their identities and experiences. Men under Fire provides a groundbreaking analysis of this oft-overlooked cohort, drawing on a wealth of soldiers' private writings to explore experiences of exhaustion, sex, loyalty, authority, and combat itself. It combines methods from history, gender studies, and military science to reveal the extent to which the Great War challenged these men's senses of masculinity, and to which the resulting dynamics influenced their attitudes and loyalties.