Katharina Leither Knihy

Není pochyb o tom, že hrdinka románu Pýcha a předsudek, Lízinka, je sama Jane Austenová (1775-1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny důrazně odmítla), neobráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generaci kupředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.

Přijměte pozvání na velkou výpravu za dobrodružstvím v doprovodu toho nejpovolanějšího a nejzkušenějšího průvodce, dokonalého vypravěče, skvělého společníka a muže mnoha dalších nepostradatelných kvalit – barona Prášila. Zažijete s ním pravou ruskou zimu, zdokonalíte se v umění lovu a jezdectví, poznáte spoustu zajímavých lidí a dokonce vám i poradí, jak se bezpečně a snadno dostat na Měsíc a zpátky. A to naprosto věrně a podrobně, protože vše, o čem vypráví, osobně prožil a vůbec, ale opravdu vůbec nic si nemusel vymýšlet. Německo - český zrcadlový text pro mírně pokročilé Nehmen Sie die Einladung zu einer großartigen Expedition für Abenteuer an, begleitet von dem professionellsten und erfahrensten Führer, dem perfekten Erzähler, einem großartigen Begleiter und einem Mann mit vielen anderen unverzichtbaren Eigenschaften - Baron Prášil. Sie werden mit ihm einen echten russischen Winter erleben, Sie werden die Jagd- und Reitkunst verbessern, Sie werden viele interessante Leute treffen und er wird Sie sogar beraten, wie Sie sicher und einfach zum Mond und zurück gelangen können. Und absolut treu und im Detail, denn er hat alles erlebt, worüber er persönlich spricht, und musste überhaupt nichts erfinden, aber eigentlich gar nicht. Deutsch-tschechischer Spiegeltext für Fortgeschrittene

Wenn Elisabeth Bennet zum erstenmal Herrn Darcy, einen Junggesellen und gleichzeitig eine günstige Partie, trifft, scheint er ihr eingebildet und distanziert. Und auch gegen ihre Person gleichgültig, obwohl Elisabeth schön, temperamentvoll und aufgeweckt ist. Wenn Elisabeth dazu feststellt, dass er sich in eine komplizierte Beziehung seines Freundes Bingley und ihrer geliebten Schwester Jane verwickelt hat, nehmen ihre Antipathie gegen ihn noch zu. Es passiert eine Reihe von Missverständnissen und ein Skandal bricht aus, aber dabei auch blüht die Liebe auf. Elisabeth und Darcy verstehen die Torheit ihrer Vorurteile und lernen, dass der erste Eindruck nicht immer richtig sein muss. Když se Elizabeth Bennetová poprvé setká s panem Darcym, starým mládencem a zároveň výhodnou partií, zdá se jí nafoukaný a odtažitý. A také lhostejný k její osobě, přestože je Elizabeth hezká, temperamentní a bystrá. Když Elizabeth navíc zjistí, že se Darcy zapletl do komplikovaného vztahu svého přítele Bingleyho a její milované sestry Jane, její antipatie vůči němu jen vzrostou. Dochází k řadě nedorozumění a vypukne skandál, ale přitom také rozkvete láska. Elizabeth i Darcy pochopí pošetilost svých předsudků a poučí se, že první dojem nemusí být vždycky ten správný.

Veľký Gatsby je najslávnejším románom F. S. Fitzgeralda. Dej príbehu je situovaný do 20. rokov 20. storočia, z obdobia prohibície a tzv. džezového veku v USA. Mladý zbohatlík James Gatz, prezývaný aj Veľký Gatsby, a krásna Daisy Buchananová prenikli do sfér lepšej spoločnosti každý po svojom a podobne sa vyrovnávajú aj s novým životným štýlom. Gatsby rozprávkovo zbohatne na ilegálnom obchode s alkoholom, do novej spoločností však nikdy nezapadne, lebo preňho majú ešte stále najvyššie hodnoty medziľudské vzťahy.

„Borderline“ hat sich selbst im psychoanalytischen Diskurs zu einem inflationären Begriff entwickelt. In diesem Band werden sowohl das Konzept „Borderline“, wie auch die unterschiedlichen theoretischen und behandlungstechnischen Gesichtspunkte im psychoanalytischen Feld dargestellt und zu klären versucht. Fünf namhafte AutorInnen stellen auf der Basis ihrer unterschiedlichen psychoanalytischen Orientierung ihre Sichtweise dar. André Green führt das von ihm entwickelte Verständnis von Borderline-Störungen als eigenständige Entität aus; Marilia Ai-senstein vertritt die Französische Psychosomatische Schule; Eve Caligor kommt aus der Arbeitsgruppe um O. F. Kernberg; Mary Target arbeitet mit P. Fonagy an einem eigenständigen Konzept der Borderline-Störung; David Taylor stellt Borderline aus einer Kleinianschen Perspektive dar.