José Ortega y Gasset Knihy

Metafora je pravdepodobne najplodnejšou ľudskou schopnosťou. Jej účinnosť dosahuje hranice božej tvorby a je akoby nástrojom tvorby, ktorý Boh zabudol v jednom zo svojich stvorení, ako keď roztržitý chirurg nechá svoj inštrument v bruchu operovaného. Veľké publikum irituje, že ho podvádzajú, a nedokáže nájsť pôžitok v milom umeleckom podvode, o to viac vytríbenom, o čo lepšie manifestuje svoju klamlivú štruktúru. Podobne ako na dedine, keď ráno otvoríme okno a pozorujeme dym nad domami, aby sme určili smer, akým bude cez deň fúkať vietor, tak s rovnakou meteorologickou zvedavos ťou môžeme nazrieť do umenia a vedy nových generácií. Ortega y Gasset

Prvý slovenský preklad základného diela popredného španielskeho a európskeho mysliteľa prvých troch dekád 20. storočia prenikavo analyzuje "davového človeka," pod ktorým rozumel priemerného jednotlivca s konzumnými záujmami, a to aj vtedy, ak ide o vzdelancov vo svojom odbore, ktorým však chýba zmysel pre etiku, túžba po duchovnom raste a širší kultúrny rozhľad. Ortega tu nastolil aj viaceré podnetné myšlienky o budúcom usporiadaní európskeho spoločenstva národov na demokratických a humanistických princípoch. Preložil Vladimír Oleríny. Doslov napísal Vladimír Mináč.

Těžištěm svazku je přednáškový cyklus z roku 1933, ve kterém španělský filosof podnikl jeden z vůbec prvních pokusů o teoretické uchopení techniky a jejího vztahu k člověku. V dalších esejích se Ortega y Gasset vyjadřuje k pozdnímu Heideggerovi, s nímž se setkal na kolokviu v Darmstadtu, k filosofickému stylu, k architektuře či k teoretickým problémům fyziky. Přeložil M. Špína.

Meditace o Quijotovi jsou torzem rozsáhlejšího edičního projektu, ve kterém Ortega zamýšlel podrobit zevrubnějšímu zkoumání příznačné projevy španělského života a kultury a pomocí jejich kritické interpretace vytěžit hodnoty, na nichž by bylo možné založit reálnou budoucnost tohoto národa žijícího v zajetí falešných představ o sobě samém. S tím souvisí rozdílné zaměření trojice esejů, z nichž první dva přesahují rámec tématu naznačeného titulem knihy.

Filosofický postesk nad tím, že ženy si u mužů často cení zcela jiných vlastností než brilantní inteligence a smyslu pro logiku.

Cyklus přednášek z roku 1951 proslovených na Mnichovské universitě, v nichž se autor pokusil zevrubně odpovědět na otázku: Co je to národ? I. Úvod II. Úvaha o Evropě III. Jiné eseje o problémech současného člověka

České vydání Úkolu naší doby si klade za cíl uvést k nám Ortegovo rané myšlení. K této práci je přiřazena společenskohistorická konkretizace tehdejších jeho myšlenek, studie Zánik revolucí, a polemické objasnění doktríny vitálního rozumu pod názvem Ani vitalismus, ani racionalismus.Publikace by měla otevřít cestu k postupnému úplnému poznání Ortegova myslitelského odkazu. Do svazku byla pojata raná myšlenková produkce význačného španělského filosofa existence a života. Studie Úkol naší doby, kde autor rozvíjí svou teorii perspektivismu, podle níž každá generace i epocha jsou nástrojem nezastupitelného poznání a každý jedinec představuje „jedno podstatné hledisko“, je doprovázena dvěma menšími pracemi (Zánik revolucí, Ani vitalismus, ani racionalismus), jež jsou s ní tematicky spojeny. Pro obsah knížky je charakteristická ostrost Ortegova pohledu, kterou uplatňoval ve snaze dobrat se pravdy o vztahu našeho života a poznání.