Vít Hloušek Knihy

Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.

Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Umožňují formování názorů občanů, jejich agregaci a vyjadřování ve volbách. V jejich fungování nebo naopak dysfunkci se projevuje kvalita celých politických systémů. Stávají se proto privilegovaným předmětem studia politologie. Na základě klasických typologií (G. Sartoriho, J. Blondela) popisují autoři systémy politických stran v rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy. Věnují se jejich současnému stavu, jednotlivým významným stranám, konfliktním liniím, vývoji, proměnám a významu pro politiku v jednotlivých zemích.

Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš. To jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky. Přestože tento fenomén silně ovlivňuje řadu let politický a společenský život v České republice, příliš se o něm neví a nebyl dosud podrobně zmapován. Tato průlomová práce nabízí zasvěcenou a důkladnou analýzu podnikatelských stran, přičemž důraz je kladen na strany působící dnes či v nedávné minulosti v České republice. Mapuje jejich zrod, vývoj, témata, s nimiž dokázaly oslovit voliče, i to, čím se tito voliči vyznačují. Zvláštní místo v analýze jednotlivých stran má stranická organizace a role lídra-zakladatele v ní. Podle velikosti finančních, mediálních a dalších zdrojů lídra i podle jeho rozhodnutí, zda vytvořit územní struktury a členskou základnu, či ne, nabízí inovativní typologii těchto stran. Kniha také zasazuje tyto strany do širších souvislostí proměny současné politiky v západních demokraciích

Publikace se věnuje nástupnickým formacím bývalých komunistických stran. Sleduje pokusy těchto stran o transformaci ve strany sociálně demokratického typu. Sledovány jsou nejenom vnitřní procesy, probíhající v těchto stranách (štěpení, ideologické, organizační a personální inovace), ale rovněž je přihlíženo ke kontextu celkového politického vývoje konkrétní země a zejména vývoje daných stranických systémů.

Kniha nabízí čtenáři exkurzi do Evropy předminulého století, do doby, kdy se rodila evropská modernita. Autoři rozborem politiky, kultury, náboženství i dalších fenoménů 19. století ukazují, jak mnoho z našeho uvažování je ovlivněno dobou, v níž se Evropa stala dominantním kontinentem. Tehdejší vývoj a ideje se staly základem pro budování institucí a organizací, které dosud ovlivňují náš každodenní život, naše představy a chování. Kniha je unikátní především tím, že ji sepsali společně profesor historie (Jiří Hanuš) a profesor politologie (Vít Hloušek). V dialogu historie a společenských věd se zde čtenáři nabízí nejen bohatý zdroj informací, ale i klíč k pochopení tehdejší doby a jejích stále aktuálních přesahů. Je určena nejen studentům obou oborů, ale každému, kdo se potřebuje orientovat v procesech a jevech, které spoluutvářely naši současnou politiku a společnost.

Kniha si klade za cíl zaplnit mezeru v české společensko-vědné produkci, která spočívá v absenci textu věnovaného vývoji pol. systému v českých zemích od konstitučních experimentů v letech 1848-1849 až do pádu reálně socialistického režimu v roce 1989.

Už více jak dvě desetiletí uplynula od pádu železné opony a proměny komunistických diktatur v demokracie. Dnes státy západní a střední Evropy sdílejí společný politický prostor Evropské unie. Vytváří to fascinující příležitost pro analýzu podobností a rozdílů mezi nimi. Tato kniha se zaměřuje se zaměřuje na problematiku politických stran, které jsou pro fungování demokracie mimořádně důležité. Společně nastiňuje západoevropské strany a jejich středoevropské protějšky, což zahrnuje detailní analýzu stranických aktérů v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Jednotlivé kapitoly komplexně mapují sociální demokraty, zelené, krajní levici, konzervativce, liberály nebo krajní pravici. Čtenář tak může sledovat původ, ideologii, proměny a mezinárodní vazby jednotlivých stran v evropské perspektivě. Svým obsahem text odpovídá na velkou výzvu v oblasti výzkumu politických stran a stranických systémů po nalezení nových srovnávacích rámců, před kterou stojí současná politická věda.

Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo? Na tyto otázky — a řadu dalších — odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím. Zdroj: barrister.cz

Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.

Komunistická strana Československa sehrála v dějinách Československa významnou roli, po druhé světové válce dokonce klíčovou. Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům její činnosti a působení v období tzv. normalizace (1969 – 1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století. Kniha není pouze pokusem o komplexnější a kritické shrnutí dosavadního stavu výzkumu o vývoji KSČ v tomto čtvrtstoletí. Jejím cílem je rovněž seznámit odbornou veřejnost a zainteresované zájemce s řadou nových či dosud méně známých poznatků a též nabídnout podněty k zamyšlení či přispět k řešení dosud nezodpovězených otázek.