Publikace obsahuje dvanáct studií, které komplexně pojednávají o působení členů litomyšlské komunity řádu zbožných škol. Představuje dějiny piaristické koleje od jejího vzniku do současnosti, seznamuje s architekturou piaristických staveb, jejich malířskou a sochařskou výzdobou, piaristickým školským systémem, náboženským životem, řádovou hudbou či školním divadlem
Vyprávění emeritního litomyšlského starosty Miroslava Brýdla o jeho životě a moderní architektuře. Autobiografické vyprávění emeritního starosty Litomyšle Miroslava Brýdla (*1941) se zaměřuje především na období po roce 1989, během kterého se Litomyšl stala díky jeho dlouhodobým koncepčním aktivitám evropsky oceňovaným centrem moderní české architektury (několik realizací získalo ocenění Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, International ELCA Trend Award či bylo nominováno na cenu Miese van der Rohe). Pojednává také o kulturním a společenském rozvoji města, navazování spolupráce s evropskými partnery, ekonomické transformaci 90. let, kontaktech Miroslava Brýdla s umělci a politiky (např. o vztahu k Václavu Havlovi, Pavlu Tigridovi či Janu Stráském), jeho působení v roli zástupce hejtmana a radního Pardubického kraje a životě na odpočinku. Kniha je zásadním příspěvkem k pochopení složitých peripetií společenských proměn, které v naší zemi nastaly po pádu komunistické nadvlády. Miroslav Brýdl je milovník architektury, výtvarného umění, literatury a hudby, ale také nezkrotný živel známý svým neotřelým vystupováním. V neposlední řadě je také poutavý vypravěč, který dokáže s naprostou upřímností hovořit nejen o svých úspěších, ale i prohrách.
Studie se zaměřuje na vznik a osudy sochy historika, muzikologa a komunistického politika Zdeňka Nejedlého, která byla v Litomyšli postavena v roce 1978. V polistopadovém období se socha stala předmětem intenzivních debat. V roce 1992 městská rada, pod vedením starosty Miroslava Brýdla, připojila k soše dodatkovou desku s textem archiváře a historika Milana Skřivánka, který se stal legendárním. Tento text obdivovali významné osobnosti jako Václav Havel a Zdeněk Svěrák a byl označen za „geniální zkratku“. V kontextu odstraňování politicky zatížených monumentů byl tento přístup uznán jako pozoruhodný pokus vyrovnat se s komplikovanou minulostí, avšak vzbudil také rozpaky a posílil diskusi, která vyvrcholila tiskovým prohlášením městského zastupitelstva v roce 2019. Problematika Nejedlého sochy se dostala do celonárodního povědomí díky vyhroceným diskuzím s účastí českých kulturních a intelektuálních osobností. Kniha také zkoumá český a světový kontext nakládání s politicky zatíženými artefakty, včetně pomníku Antonína Zápotockého a kauzy sochy maršála Koněva. Publikaci vydalo Regionální muzeum v Litomyšli k 30. výročí dodatkové desky ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl. Grafickou úpravu knihy vytvořil Jiří Lammel.
Nové, tentokrát komentované (poznámkový aparát obsahuje 221 položek) vydání slavné novely je doplněno o obsáhlou doprovodnou studii Alois Jirásek, Litomyšl a Filosofská historie, obrazovou přílohu a medailón ilustrátora, akademického malíře Františka Šmilauera.
JUDr. Stanislav Bubeníček (1904–1979) byl litomyšlský advokát, spisovatel, amatérský fotograf a filmař, hudebník, esperantista a velký humorista. Poté, co byl v roce 1950 z politických důvodů nucen zanechat advokátní praxe, vystřídal celou řadu povolání – od lesního dělníka, přes elektrikáře, recepčního až po hudebníka a manuálního pracovníka československých státních cirkusů. Jádrem knihy je komentovaná edice dopisů, které Bubeníček zasílal v letech 1954–1956 rodině z různých cirkusových štací. Ty jsou sice svého druhu humoristickou četbou, avšak zároveň mají závažnou vypovídací hodnotu. Na ně navazuje výběr z Bubeníčkových unikátních snímků z cirkusového prostředí z let 1954–1959. Publikace též obsahuje studie o Bubeníčkově životě a díle, jeho cirkusové anabázi, životě československých cirkusů v 50. letech a úvahové texty o některých aspektech advokátova literárního díla.
Podtitul: Příběh tragédie jednoho moderního intelektuála Kniha vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 10. listopadu 2018 do 10. února 2019 v Městské galerii Litomyšl. Obsahuje plné verze výstavních textů sepsaných Martinem Boštíkem (Regionální muzeum v Litomyšli), Hanou Kábovou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.) a Jiřím Křesťanem (Národní archiv), které provádějí čtenáře peripetiemi Nejedlého života. Jejich převod do ich formy, jenž přináší značné oživení příběhu a umožňuje blíže proniknout ke čtenářům, provedla Marcela Boštíková. V objektivizované podobě pak následují přílohy Zdeněk Nejedlý a výtvarné umění (Václav Nájemník), Druhý život Zdeňka Nejedlého v Litomyšli (Martin Boštík), Zdeněk Nejedlý v dobových souvislostech se zvláštním zaměřením na Litomyšl (Martin Boštík, Jiří Křesťan), Zdeněk Nejedlý a Litomyšl v letech 1963–2018 (Martin Boštík). Tyto texty ve své většině ukazují hloubku Nejedlého vazeb k rodnému městu a odkrývají problematiku jeho „druhého života v Litomyšli“ který je od roku 1978 úzce spojen s jeho sochou postavenou před jednou z místních základních škol.
Publikace analyzuje cestu k založení hudebního festivalu Smetanova Litomyšl, jehož úvodní ročník přinesl v červnu 1946 dva koncerty České filharmonie, a na základě nových pramenů zásadně reviduje některé tradované představy o jeho vzniku. Vyšla u příležitosti 60. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Autorem úvodního slova je generální ředitel České filharmonie David Mareček.
V roce 1971 napsal Stanislav Bubeníček pro svá vnoučata knihu, v níž vylíčil očima dítěte život ve městě před první světovou válkou a dvě své pohádky. Jde o mimořádně vydařené spojení popisu městských reálií s viděním světa očima malého rozpustilého kluka. Jedním dechem se můžete dovědět o tom, jak fungoval němý biograf, či kdo v Litomyšli vlastnil první automobil, a zároveň se zasmát líčení nedělní bitvy Záhraďanů a Podkosteláků. Kniha je doplněna studií Martina Boštíka o životě a díle autora, poznámkovým aparátem a doprovozena ilustracemi litomyšlského výtvarníka Ondřeje Moučky.
Publikace pojednává zejména o litomyšlských kořenech krajináře a věhlasného malíře Mostecka Bohdana Kopeckého (1928–2010) a jeho celoživotních vazbách na rodné město. Je založena na podrobném průzkumu malířovy pozůstalosti a přináší desítky unikátních fotografií a celou řadu dosud nepublikovaných reprodukcí Kopeckého děl s motivy z Litomyšlska i severních Čech.