Moše Idel Knihy

Fenomenologická studie o tradici židovské mystiky a dějinách bádání o ní je zásadním příspěvkem k diskusi o tomto tématu. Na základě důkladné práce s prameny se autorovi otevírá možnost sledovat vývoj kabaly a prolínání jejích proudů od středověku až po 19. století. Dokládá, že řada motivů, které se plně rozvinuly až v rámci kabaly, je přítomno již v rabínské literatuře a představuje svéráznou reakci židovských protorabínských kruhů na gnózi. V dalších kapitolách si všímá i obratu, který znamenalo vypovězení Židů ze Španělska, a role kabaly při formování chasidismu.

Kniha poprvé komplexně zpracovává širokou škálu materiálu, pojednávajícího o vytvoření umělého člověka, golema. Autor zkoumá vztahy mezi jednotlivými texty a jejich historickým a duchovním rámcem. Jeho líčení se soustředí mj. na dříve zanedbávané konkrétní techniky stvoření umělého člověka, jichž ve středověku existovala už celá řada. Obsáhlé pasáže se věnují přehledu koncepcí golema v severoevropské a španělské literatuře středověku, jakož i koncepcí křesťanských a židovských v době renesančního zájmu o člověka. Moše Idel také vyslovuje tezi, že účelem koncepce golema bylo udělení mimořádného statusu židovské elitě, která tak byla obdařena schopností vládnout nadpřirozeným silám, jež vyplývala z hluboké znalosti hebrejského jazyka a jeho magických a mystických hodnot.

Mircea Eliade: From Magic to Myth addresses a series of topics that have been neglected in scholarship. The book looks at the early Romanian background of some of Eliade's ideas, Eliade's attitude toward Judaism, his association with the Romanian extreme right movement known as the Iron Guard, and assessing the impact of Eliade's personal experiences on the manner in which he presented religion.

In kritischer Auseinandersetzung mit Gershom Scholem, der die wissenschaftliche Erforschung der Kabbala im 20. Jahrhundert neubegründete, unternimmt Moshe Idel eine faszinierende Neuinterpretation nicht nur der Geschichte des Golem-Stoffes, sondern der jüdischen Mystik überhaupt.

Dieses Buch stellt die erste umfassende Präsentation eines bedeutenden jüdischen Mystikers, des Gründers der ekstatischen Kabbala, dar. Es enthält eine Beschreibung der Techniken, die von seinem Meister verwendet wurden, einschließlich der Rolle der Musik. Es wird über die Merkmale seiner mystischen Erfahrung und die erotische Bildsprache, durch die sie ausgedrückt wurde, diskutiert. Basierend auf allen vorhandenen Manuskriptmaterialien von Abulafia eröffnet dieses Buch den Weg zu einem neuen Verständnis der jüdischen Mystik. Es weist auf die Bedeutung der ekstatischen Kabbala für die späteren Entwicklungen im mystischen Judentum hin.

Moshe Idel, einer der bedeutendsten Kabbalaforscher, untersucht in seinem Werk die Vielzahl an Themen und Texten zu Sexualität, Eros und Geschlecht in der jüdischen Mystik. Er beschreibt das Judentum als eine "Kultur des Eros", deren erotische Impulse in der Kabbala verstärkt werden. Um die Fülle an Material zu strukturieren, bietet Idel verschiedene Diskurse und Modelle an: das "theosophisch-theurgische", das eine Veränderung in Gott betont; das "ekstatische", das auf eine Vereinigung mit Gott abzielt; und das "magisch-talismanische", bei dem Texte und Praktiken als Schlüssel zur Gottesnähe fungieren. Idels Analyse hat die Erforschung der jüdischen Mystik entscheidend geprägt. Er vergleicht Quellentexte, um die Bezüge der Kabbala innerhalb der jüdischen Literatur und Geschichte sowie deren Verbindungen zu außerjüdischen Entwicklungen aufzuzeigen. Durch seine historische Analyse und die Einführung neuer Begriffe und Konzepte eröffnet Idel dem Leser Einblicke in die Vielfalt und den Ideenreichtum der mittelalterlichen jüdischen Mystik. Darüber hinaus regt das Werk zur Neubewertung eines zentralen Themas der kabbalistischen Weltsicht an.

L'epoca medievale fu caratterizzata da una cosí ampia varietà di tradizioni relative al Golem, da far pensare che le specifiche tecniche volte alla creazione di tale creatura si svilupparono assai precocemente. Questo libro costituisce un'ampia ed esaustiva analisi della ricchissima letteratura teologica ebraica relativa alla problematica della creazione del Golem, o dell'uomo artificiale, dalla tarda antichità ai tempi moderni, nonché della fitta rete di rapporti intercorsi fra tali elaborazioni teoriche e i rispettivi contesti storico-culturali. In tal modo, esso consente una miglior comprensione non solo di un fenomeno misterioso e di grande forza suggestiva, ma anche della storia della cultura, della mistica e della magia ebraica medievale. Secondo l'interpretazione dell'autore, infatti, il ruolo del Golem all'interno dell'ebraismo era quello di conferire uno status di eccezionalità all'élite ebraica grazie al possesso di poteri soprannaturali derivanti da una profonda conoscenza della lingua e dei suoi valori magici e mistici.