František Červinka Knihy

Publikace Forenzní psychologie seznamuje se současným stavem poznání psychologie aplikované na problémy kriminality. Tuto atraktivní disciplínu představuje autorka srozumitelnou formou, používá řadu ilustrací a konkrétních příkladů. Kniha je zpracována jako vysokoškolská učebnice. Vedle vstupních informací o forenzní psychologii a její historii v ní čtenáři najdou aktuální poznatky o psychologii pachatelů a obětí trestných činů. K nejzajímavějším částem patří kapitola věnovaná pachatelům i obětem vybraných deliktů. Výklad jde po cestě od sériových vražd přes znásilnění a telefonní teror až po domácí násilí a popisuje psychologické zvláštnosti i typy pachatelů, ale také pochody viktimizace u obětí. Závěrečná kapitola seznamuje s využíváním psychologie při vyšetřování kriminálních činů. Obsahuje rukověť psychologie výslechu a výpovědi. Nechybí ani profilování či posuzování vážnosti hrozby.

Přednášky jsou odrazem složitých zápasů o charakter a kulturu národa v těžkých časech nacistické okupace, a to i řady skutečností, které tuto podobu předurčovaly již v době prvorepublikové a mnohé došly opodstatněných interpretací po lednu 1968. // Autor upíná pozornost k otázce svobody a odpovědnosti, což ilustruje na Fillově knize O svobodě. Zde se zabývá podmíněností šest let trvajících kompromisů s nepřítelem, a neklade jen otázku, co je to svoboda člověka, ale, co je člověk sám, jaké má naděje ve svém zápase proti světu cynizmu, nízkosti a brutality. // Přednášky vznikly v letech 1969-1970 a vyšly původně v samizdatu v r. 1976.

První české vydání studie známého historika, původně vydané v r. 1968 v Londýně.

Celá jedna povojnová generácia sa nazvala "stratená" a v jej mene prehovorili nielen americkí, ale aj mnohí európski spisovatelia, medzi ktorými vyvolali svetový ohlas diela E. M. Remargua. Jeho romány sa stali priam breviárom zneužitej generácie v Nemecku, ktorá už nechcela mať nič spoločné s vojnou. E. M. Remarquebol medzi prvými, ktorých Hitler vykázal do vyhnanstva. Frontoví vojaci sa vracajú späť do života. Opája ich zvláštny pocit slobody, očakávaného, vytúženého mieru, opar vojnou prerušenej mladosti. Hŕstka kamarátov z učiteľského seminára: jemný a rozvážny poručík Breyer, reálny Willy, Georg Rahe, veriaci ešte v akúsi odrodu nemeckého mýtu kamarátstva, veselý Tjaden, židovský intelektuál Max Weil... Autor sleduje ich osudy úryvkovito, nezaujíma ho historický obraz povojnového života všeobecne, ale pocity jeho hrdinov. Všetci majú jedno spoločné: nevládzu sa vyrovnať s novými podmienkami, nemajú domov, nemajú nijakú životnú istotu. Na začiatku románu sa vojna skončila a na konci sa ohlasuje predzvesť ďalšej...

Autor této kulturně historické studie se ve své práci snažil vyhnout vlivům ideologických schémat a kolísajícího emocionálního zaujetí. Jde mu především o postižení struktury osobnosti historiografa, muzikologa a politika, u něhož se střídaly dominanty člověka kritického i věřícího,romantického vykladače našeho obrození a vědce, a kriticky rozebírá vztah Z. Nejedlého k Janáčkovi, Jiráskovi, Smetanovi, Šaldovi i T.G. Masarykovi a jeho názory na celou řadu politických, vědeckých a kulturních problémů. Životopisná data Z. Nejedlého připravil Karel Bolomský. Závěrečnou stať “Osobnost Zdeňka Nejedlého“ napsal F.X. Šalda. 1. vydání.