Miha Mazzini Knihy

Dospívání v časech Titovy Jugoslávie, humorný i hořký příběh o konci dětství. Román Kralj ropotajočih duhov (2001) napsal Mazzini podle svého scénáře k filmu Sladke sanje (Sladké snění), za který získal na filmovém festivalu v Portoroži v roce 2001 cenu za nejlepší scénář. Byl přeložen do chorvatštiny a angličtiny. Příběh se odehrává v Titově Jugoslávii na přelomu 70. a 80. let. Jeho vypravěč je dvanáctiletý Egon, který vyrůstá v malém průmyslovém městečku. Vychovává ho neurotická a panovačná matka a silně věřící babička. Konstelace takových okolností samozřejmě tomuto živě a čtivě napsanému románu poskytuje půdu pro řadu groteskních událostí, ve kterých někdy převáží humor, jindy z nich spíš mrazí. Egon je osamělý, nešťastně zamilovaný a věří, že jeho život může změnit jenom jediná věc – gramofon.

V románu Vymazána vypráví Miha Mazzini příběh o matce samoživitelce Zale Jovanović, která v porodnici zjistí, že její osobní údaje nejsou zapsané v počítačových systémech a že ona ani její novorozený chlapec úředně neexistují. Takový člověk pak z ničeho nic může čelit deportaci do země (kde nikoho nezná), může přijít o bydlení, o zaměstnání, o lékařskou péči a dokonce i o dítě… Zoufalé hledání východiska ze složité situace se mění v napínavé drama, které odhaluje odvrácenou tvář slovinského společenského systému a úspěšného osamostatnění země na počátku 90. let 20. století. Mazzini v něm jako první slovinský autor literárně zpracovává téma „vymazaných“ – dne 26. února 1992 nezákonně vymazaných 25 671 osob z evidence obyvatel Slovinska s trvalým pobytem bez upozornění a bez možnosti odvolání, které se ze dne na den staly osobami bez státní příslušnosti. Jejich jediným „proviněním“ bylo, že se nenarodili ve slovinské části bývalé Jugoslávie. V roce 2018 pak podle tohoto románu autor zrežíroval stejnojmenný celovečerní film s Juditou Franković Brdar v hlavní roli, který získal deset ocenění ve Slovinsku i zahraničí.

8 krátkých příběhů z každodenního života založených na férovém urbanismu a městotvorném designu

Ein junger Mann, gerade 17 Jahre alt, durch eine Kriegsverletzung gehbehindert, wird von der neuen kommunistischen Staatsmacht ausgerechnet zum Dorf-Briefträger bestimmt. Als er ein Einschreiben ausliefert, trifft er eine Frau, die sich gerade in einer Wäscheleine verheddert hat - und ist ihr danach verfallen. Als deren Mann aus dem Gefängnis kommt, wird der verliebte Junge ausgenutzt für ein konspiratives Unternehmen: die »Deutsche Lotterie«. Die funktioniert so: der Ehemann, wohlhabender (!) Schriftsteller, und seine Frau gründen eine Lotterie als Briefkastenfirma (ganz seriös: Postfach Stuttgart!), die Teilnahme ist kostenlos, der junge Briefträger fängt alle Briefe ab und stellt dann gezielt die Gewinne (Lebensmittelmarken) an verarmte Dorfbewohner zu, die von dieser Lotterie natürlich ganz begeistert sind. Der Schriftsteller verändert aber das Geschäftsmodell: die Lotterie-Teilnehmer müssen jetzt Geld einzahlen (bar im Briefumschlag), nur noch wenige gewinnen, und der Schriftsteller, der gar nicht mehr ans Schreiben denkt, wird noch wohlhabender – bis er die Sache so auf die Spitze treibt, dass er ins Visier der Geheimpolizei gerät...

Abandoned at birth because he has the face of a “prize boar,” the unnamed narrator of Guarding Hanna knows only a local Berlin gang as family. Patriarch Maestro acts as surrogate father, employing him to collect debts and perform thuggish tasks. Except for brief moments interacting with the gang, “the beast” spends his life alone, wandering Berlin’s streets and sleeping in its vast housing projects. This changes in a flash when one of Maestro’s sons is implicated in a crime. The only hope of saving him is to protect the sole witness, beautiful but eccentric Hanna Wyoczik. Maestro calls on “the beast” to move in with her until the trial. But never having spent more than five minutes in a social situation with any human being, much less a woman, he quickly finds the basic tasks of human interaction and social intercourse insufferable. Yet Hanna’s unfazed reaction to her guardian, and her witty account of philandering ex-husbands and a nympho mother, soon confound and captivate him. Could love be rearing its head? Miha Mazzini weaves simple scenes into a meaningful and darkly hilarious novel, relentlessly poking and prodding at the human condition without losing sight of the characters’ humanity.

Zala, eine junge slowenische Erzieherin, bringt ein Kind auf die Welt, beiden geht es gut. Wäre da nicht dieser kleine bürokratische Fallstrick: Im Computerverzeichnis ist Zala nicht zu finden. Ein Softwareproblem? Innerhalb kürzester Zeit nimmt die Realität kafkaeske Dimensionen an: Auf einmal ist Zala eine Fremde, und der Kampf um ihr Kind beginnt ... Eine Geschichte mit sehr realem Hintergrund: 1991 wurden 25.000 Einwohner Sloweniens, in der „falschen“ Region geboren, einfach aus den Registern gelöscht. Sie waren damit rechtlos, fielen mit der Auslöschung aus allen Absicherungen heraus. Die Bürokratie übernahm die Rolle von Maschinengewehren. Bei der preisgekrönten Verfilmung „Erased“ (2018) führte Miha Mazzini selbst Regie.