Tomáš Garrigue Masaryk Poradie kníh (chronologicky)

Předkládaná publikace náleží k ediční řadě Korespondence TGM a pomáhá rozšiřovat povědomí o Masarykových kontaktech se zahraničím. Úkolem tohoto edičního projektu je postupné zpřístupňování Masarykovy korespondence s Němci, významnými politiky, vědci, spisovateli, církevními činiteli a dalšími osobnostmi, kteří se narodili a žili mimo území Rakousko-Uherska. Na rozdíl od mnohých dosud vydaných svazků, v nichž je zdokumentována korespondence T. G. Masaryka s jednou osobností, obsahuje tento svazek korespondenci poměrně velké skupiny osob. V předkládané edici jsme zpracovali 206 dokumentů v němčině, 2 ve francouzštině a 1 v angličtině a doprovodili poznámkovým aparátem. Všechny publikujeme v jazyku originálu. Archivní dokumenty jsme čerpali z českých, německých a švýcarských archivů.

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu. Jedná se o neobvyklou sondu do jeho života, která na základě soukromých dopisů zprostředkovává analýzu jeho politických, mediálních, akademických i osobních vazeb. V editovaném souboru lze sledovat mnoho rovin: prosazování programu rozpadu Rakouska-Uherska, postavení v krajanské komunitě, vztah k ostatním národnostním hnutím zasazujícím se o státní nezávislost, kooperaci s feministickými organizacemi aj. Dokumenty v neposlední řadě umožňují rekonstrukci Masarykova životního stylu i politických strategií. Jedná se o vzácně ucelený celek shromážděný z domácích a zahraničních archivů.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria. Anglosaská kultura a věda ho zajímaly už jako studenta. Postupně si v této oblasti vytvářel síť, především akademických a žurnalistických kontaktů. Zapojením do jihoslovanských afér let 1908–1910 si získal mezinárodní renomé a seznámil se s anglickým novinářem H. W. Steedem a skotským historikem R. W. Setonem-Watsonem. Právě oni posléze napomohli uskutečnění programu rozbití Rakouska-Uherska a ulehčili Masarykovi život za první světové války v londýnském exilu. Z korespondence se dále například dozvídáme, jak došlo k Masarykovu univerzitnímu angažmá na King’s College, o potížích s policií kvůli srbskému pasu či o poměrech v české krajanské komunitě.

24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků, 24a a 24b) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky k příspěvkům jiných autorů jsou řazeny chronologicky, podle data prvního otištění. Za jednotlivé texty jsou obligátně zařazeny údaje o jejich vydání a vysvětlivky, dále poznámky týkající se především okolností jejich vzniku, komentující jejich podstatné tematické, významové nebo kontextové souvislosti, upozorňující na odlišnosti jejich případných verzí. Vedle doplňujících oddílů Prohlášení a Dubia zahrnuje sv. 24b rovněž Dodatky – dva Masarykovy pozdější texty, jež se vztahují k tématům daného období (List k přátelům z roku 1901, Náš pan Fixl z roku 1911). O osobnostech, jež Masaryk zmiňuje, přináší informace Jmenný rejstřík. V daném časovém období převažují příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba, který Masaryk redigoval, a v týdeníku i deníku Čas. Soubor nadto zahrnuje Masarykovy texty nebo citace, které vyšly v dalších šestadvaceti periodikách, vycházejících nejen v Čechách, na Moravě a na Slovensku, ale i v Německu a Rakousku, v Anglii, Polsku a Rumunsku, dále v deseti sbornících a dalších publikacích.

Profesor T. G. Masaryk se zasloužil svým zahraničním působením o samostatné Československo. Významným milníkem přitom byl jeho pobyt v Chicagu v roce 1902, kde díky Masarykovým přednáškám vstoupil český národ do povědomí západního světa. Navzdory svému významu u nás tyto přednášky nikdy nevyšly - až nyní. Masaryk líčí dějinný a duchovně-filosofický vývoj českého národa v zajímavých souvislostech a nabízí tak nové pohledy na historii i současnost. První část knihy tvoří dvě práce, zkoumající okolnosti Masarykova pobytu v Chicagu a jeho přednáškového programu, druhou částí jsou samotné přednášky. Je nám ctí, že je můžeme jako první představit české veřejnosti.

24. díl Spisů TGM, rozdělený do dvou svazků, zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900, jako jsou studie, články, přednášky a recenze, uspořádané chronologicky podle data prvního otištění. Každý text je doplněn údaji o vydání a poznámkami týkajícími se jeho vzniku a tematických souvislostí. Svazek 24b obsahuje také Dodatky, které zahrnují dva pozdější Masarykovy texty. Převládají příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba a v týdeníku Čas, ale soubor zahrnuje i texty z dalších 26 periodik z Čech, Moravy, Slovenska, Německa, Anglie a dalších zemí. Obsahuje jak dosud nevydané přednášky, tak i publikované práce jako Palacký’s Idee des Böhmischen Volkes a další. Některé texty byly původně otištěny v němčině a souvisejí s Masarykovou činností v oblasti sociologie a politiky. V roce 1899 se Masaryk zaměřil na antisemitismus, zejména na polenský proces s Leopoldem Hilsnerem, a jeho polemický postoj dokumentuje více než třicet prací. Hilsneriáda, vyvolaná kriminálním případem, byla společenskou aférou, která se dotýkala politických a antisemitských aspektů. Masaryk se snažil orientovat veřejnost a usiloval o proměnu českého veřejného prostoru, zaměřenou na kulturně-politické otázky a aktivizaci společnosti.

Publikace Korespondence T. G. Masaryk - Josef Svatopluk Machar. Svazek II. (1896) zkoumá a dokumentuje vztah a kulturní i politickou činnost T. G. Masaryka a J. S. Machara v roce 1896 na základě jejich vzájemné korespondence. Z unikátního celku oboustranné korespondence (celkem na 800 dopisů z let 1893-1932) je editováno 97 dopisů z roku 1896 a v…

Dvacátý čtvrtý díl Spisů TGM, rozdělený do dvou svazků, zahrnuje Masarykovy práce z let 1898 až 1900, včetně studií, článků, přednášek a recenzí, které jsou chronologicky uspořádány podle data prvního otištění. Každý text obsahuje údaje o vydání a poznámky k okolnostem vzniku, tematickým a kontextovým souvislostem, včetně odlišností verzí. Svazek 24b obsahuje také Dodatky, které zahrnují Masarykovy pozdější texty, a Jmenný rejstřík přináší informace o osobnostech, které Masaryk zmiňuje. V tomto období dominují příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba a v týdeníku Čas, ale soubor zahrnuje také texty z dalších 26 periodik z různých zemí. Obsahuje jak rozsáhlé práce, tak již vydané knihy, a některé texty byly původně otištěny německy. V druhé polovině roku 1899 se Masaryk soustředil na antisemitismus a komentoval polenský proces s Leopoldem Hilsnerem, přičemž jeho polemický postoj se odráží v více než třiceti pracích. Hilsneriáda, vyvolaná kriminálním případem, se stala společenskou aférou, která zahrnovala politické a antisemitské aspekty. Masaryk se snažil orientovat veřejnost a diskutovat otázky vzdělávání a národního snažení, čímž usiloval o proměnu českého veřejného prostoru a kultivaci každodennosti.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení a jeho původní „filosofická sociologie“ se vnímá nanejvýš jako omezený moment vývoje oboru na cestě k jeho dnešní vědeckosti. Předložený výběr Masarykových sociologických a sociologizujících textů vztahujících se k problematice národa, společnosti, náboženství a práce se inspiroval pokusem o aktualizaci Masarykových myšlenek pro dnešní dobu, který pod názvem Konstruktivní sociologická teorie v roce 1994 připravili kanadští sociologové A. Woolfolk a J. B. Imber. Vybrané texty chtějí poukázat na to, že Masarykovo vnímání a řešení sociologických problémů bylo pro jeho život, myšlení i jednání důležitější, než se často zdá, a že si jeho myšlení svou kritickou a „terapeutickou“ intencí uchovává význam dodnes.

Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas (v něm např. rozsáhlá studie o F. M. Dostojevském) přispívá do časopisu Athenaeum (např. stať o J. A Komenském), po jehož zániku Masaryk zakládá nový měsíčník Naše doba, který začne intenzivně naplňovat rozsáhlými studiemi (např. Kult Rozumu a Nejvyšší bytosti), zprávami, přehledy, recenzemi a poznámkami. Edice dále přináší oddíl dubií a společných prohlášení a je vybavena anotovaným jmenným rejstříkem.

Články, memoranda, přednášky, rozhovory. Svazek připravili Karel Pichlík a Vojtěch Kessler. Závěrečný díl edice navazuje na předchozí dva svazky a shrnuje Masarykovy texty z roku 1918. Z důvodu tohoto časového vymezení nebylo zcela možné držet se pravidla přijatého v případě předchozích svazků, neboť značná část editovaných textů již nemohla být do konce války publikována. Vydání se dočkaly zejména v poválečné době formou nejrůznějších edic a sborníků. Výjimku tvoří články a interview psané přímo pro dobový tisk. Vedle nich byly také publikovány některé Masarykovy telegramy a memoranda. Rok 1918 představoval vyvrcholení Masarykovy zahraniční akce na jejímž konci stál vznik vytouženého svobodného Československého státu.

Tato publikace je součástí edice Korespondence TGM, vydávané Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR. Korespondenci T. G. Masaryka s jižními Slovany shromádlil kolektiv z Historického ústavu AV ČR. Kniha začíná úvodní studií Ladislava Hladkého, která podrobně zkoumá vývoj vztahů mezi Masarykem a jižními Slovany, včetně Slovinců, Chorvatů, Srbů a dalších národů, od 80. let 19. století až do Masarykovy smrti. Popisuje klíčové momenty spolupráce, jako je Masarykův ideový vliv na jihoslovanskou inteligenci na přelomu století, jeho angažovanost během velezrádných procesů, spolupráci během první světové války a jeho vztah k Jugoslávii a Bulharsku v meziválečném období. Tato problematika je v české historiografii zpracována poprvé v takové komplexnosti. Nejobsáhlejší částí publikace je korespondence, obsahující 441 dokumentů z českých a zahraničních archivů, která zahrnuje dopisy od vědců, studentů, umělců, politiků i obyčejných rolníků. Tento soubor dokumentů je cenným zdrojem pro pochopení úlohy T. G. Masaryka v politickém a společenském vývoji jihoslovanských národů. Kniha obsahuje ediční úvod, seznam dokumentů, podrobný rejstřík a obrazové přílohy.

Svazek Z bojů o náboženství a texty z let 1904 – 1906 shrnuje Masarykovy projevy publicistické, odborné či populárně-naučné povahy, otištěné v daném období zejména v měsíčníku Naše doba a deníku/týdeníku Čas, ojediněle i jinde, od listopadu 1904 např. také v Zeitschrift für Sozialwissenschaft, od ledna 1905 potom v Österreichische Rundschau. Vedle soustavných úvah o problematice národnosti, výkladů ruské minulosti i přítomnosti a aktuálních otázek české i rakouské politiky Masaryk v tomto období vehementně vstupoval do debat i polemik na poli církevního, náboženského života.

Druhý svazek Masarykových Univerzitních přednášek (pátý svazek Masarykových Spisů) se opírá o přepis stenografických zápisů Masarykových přednášek z 80.–90. let 19. století na pražské univerzitě, které pořizovali jeho posluchači pro své studijní potřeby. Přednáška Stručný náčrt dějin filozofie obsahuje dějiny filozofie od starověku po 18. století (D. Hume) a Dějiny antické filozofie jsou další verzí přednášek o antické filozofii. Přepisy stenogramů byly vydány tiskem v roce 1899 a 1905.

Čtvrtý svazek Masarykových spisů obsahuje dvě semestrální přednášky Praktická filozofie na základě sociologie a Etika z kurzu Praktická filozofie. Obě přednášky zazněly ve školním roce 1898/1899. Základem pro publikaci obou textů byl stenografický zápis, některého z Masarykových posluchačů. Strojový přepis stenogramu byl vydán tiskem u Josefa Aubrechta v roce 1899. Vydal: Masarykův ústav a Archiv AV ČR (ISBN 978-80-86495-83-5) a Ústav T. G. Masaryka (ISBN 978-80-86142-39-5).

Upravené úryvky z prací T. G. Masaryka "Karel Havlíček" a "Americké přednášky" přibližují K. Havlíčka Borovského jako žurnalistu a politologa. // Předmluvu napsal publicista Bohumil Sláma.

Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850–1937) a A. Švehly (1873–1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa. Kniha obsahuje úvodní studii Tomáš G. Masaryk – Antonín Švehla. Stěžejní částí knihy je edice dostupné vzájemné korespondence prezidenta Masaryka s prvním ministrem vnitra, premiérem a dlouholetým předsedou agrární strany Švehlou z let 1907–1933. Editovaný konvolut korespondence čítá 87 dokumentů. Masaryk je autorem 75 kusů, A. Švehla 17 kusů korespondence. Dokumenty přibližují podíl obou politiků na budování a správě nově konstituovaného československého státu. Publikace je rozšířena o přílohu, která zpřístupňuje vzájemnou korespondenci Švehlovy manželky Bohumily s T. G. Masarykem z let 1922–1936 o 39 dokumentech. Publikaci doplňuje ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, jmenný rejstřík a obrazová příloha.

28. svazek spisů T. G. Masaryka obsahuje články, stati a studie z let 1911-1914 publikované v českých a německých odborných časopisech a v českých a německých denících. Tématicky jsou Masarykovy texty zaměřeny na vnitřní a zahraniční politiku, ekonomické problémy předválečného období a na otázky spjaté se smyslem českých dějin. Politické a filozofické texty doplňují přehledy anotované odborné a umělecké literatury, jež pravidelně vydával v měsíčníku Naše doba. Masarykovy články, stati a studie doplňuje rozsáhlá ediční poznámka.

Ideály humanitní a texty z let 1901-1903 – Spisy TGM 25 - Tomáš Garrigue Masaryk. Další svazek z edice Spisů T.G. Masaryka.

Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901). Kniha obsahuje úvodní studii "Cesta Tomáše G. Masaryka a Josefa Kaizla od souhry ke konfrontaci" od Martina Kučery. Nejobjemnější část knihy tvoří vědecká edice jejich dostupné, chronologicky uspořádané vzájemné korespondence z let 1884-1895 o 149 dokumentech (Masaryk je autorem 86 kusů a Kaizl 63 kusů). Soubor dokumentů nejvýznamnějších protagonistů politického realismu odráží osobnostní a myšlenkový vývoj pisatelů, jejich profesní zájmy a společenské aktivity. Vypovídá nejprve o etapě intenzivní spolupráce při zapojení do aktivní politiky a nakonec o rozchodu obou silných osobností usilujících o směrování vývoje českého národa. Aparát publikace zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu.

V knize jsou publikovány veškeré nalezené dopisy, které si T.G.Masaryk vyměnil se slovenskými veřejně činnými osobami před rokem 1918. Tyto dopisy byly pracně shromážděny v českých a slovenských archívech. Dopisy jsou komentované, obsahují objasnění událostí, o kterých je v nich řeč a které často již dnes čtenáři nic neříkají. Kromě toho publikace obsahuje i dopisy Masaryka známému slovakofilovi Karlu Kálalovi a Kálalovy dopisy Masarykovi o událostech na Slovensku. Na základě dopisů je dokumentován konflikt mezi Masarykem a Svetozárem Hurbanem Vajanským. Další dopisy se týkají vztahu Masaryka k Milanu Rost. Štefánikovi za první svět. války a vztahu M. a Slovenské ligy v Americe.

Články, memoranda, přednášky, rozhovory. Svazek připravil Karel Pichlík a Zdenko Maršálek. Svazek dokumentuje Masarykovu činnost v průběhu zmíněného r.1917. Mimořádný význam svazku vyplývá především ze sledovaného období.

Dvacátý svazek Masarykových sebraných spisů patří k té části Spisů, jež knižně přinášejí poprvé texty z let 1889 1891. Obsahuje Masarykovu studii Slavjanofilství I. V. Kirejevského (Slovanské studie I; jediné vyšlo jako samostatná kniha), obsáhlou stať Člověk a příroda, uveřejněnou na pokračování v Květech, dále polemiky, odborné, literární a divadelní recenze, články, projevy a politickou publicistiku v Čase, Národních listech, Athenaeu, Bohemii a dalších časopisech. Ukazuje na počátky Masarykovy politické angažovanosti v období založení Realistické strany a sblížení s mladočechy v předvolební kampani před jeho zvolením do říšského a českého sněmu v roce 1891. Šíře Masarykových odborných zájmů je dodnes udivujícím svědectvím o Masarykově činorodé aktivitě, kterou teprve dnes máme možnost poznat v jejím celku.

Výběr ze soukromých dopisů T. G. Masaryka blízké přítelkyni Oldře Sedlmayerové z let 1928 až 1933 přibližuje prezidentův osobní život a jeho názory na politiku a literaturu. Publikovaná korespondence je užitečným zdrojem informací o Masarykově soukromém životě, vztazích v rodině a jehozdravotním stavu. Edice je opatřena ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.

Třídílný soubor Válka a revoluce představuje poprvé v ucelené podobě Masarykovy válečné projevy, články, memoranda a rozhovory z let 1914–1916. Dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v době, kdy stál v čele československého zahraničního odboje. Materiály původně publikované cizojazyčně jsou přeloženy. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem.

Většina zde shrnutých Masarykových textů je právě z vědeckého časopisu Athenaeum, který v roce 1883 Masaryk založil, jenom dvě polemiky (navazující na předchozí články) jsou z roku 1886, čtyři studie jsou ze Sborníku Historického., dodnes překvapivě velmi aktuální (o národnosti, židovství a o islamismu), další dva články z jiných časopisů, jeden je přeložen z němčiny. Svazek je doplněn zprávami, provoláními aoznámeními, které umožňují představit si podrobněji časopis a jeho ducha. V posledním oddíle Dubia jsou uveřejněny články a studie, u nichž nelze Masarykovo autorství jasně prokázat. I tato Dubia umožňují udělat si představu o činnosti časopisu jako celku, o jeho kritickém a polemickém vystupování. Vezmeme-li v úvahu jen prokazatelně Masarykovy práce, udivuje jeho píle i šíře jeho zájmů. Od filozofie přes matematiku, orientalistiku až k otázkám medicínským, resp. hygienickým.

V 18. svazku Spisů T. G. Masaryka jsou otištěny Masarykovy práce z let 1883–1885. Většina je právě z vědeckého časopisu Athenaeum, který v roce 1883 Masaryk založil. Otištěné texty a oddíl Dubia umožňují udělat si představu o činnosti časopisu jako celku, o jeho kritickém a polemickém vystupování.

Devatenáctvý svazek Masarykových spisů obsahuje texty z let 1886–1888, tedy z období, ve kterém probíhal zásadní spor o pravost Rukopisů zelenohorského a královédvorského. Svazek obsahuje nejen texty spojené z tzv. rukopisnou otázkou, ale i další Masarykovy články, tj. veškerý tištěný materiál tohoto období - politické statě, literární a politické kritiky nebo recenze z oblasti literatury a výtvarného umění.

Publikace přináší vybrané filosoficko - politické texty M. Lobkowicze, T. G. Masaryka a dalších. Editor jaroslav Kohout.

Úvodní krásná slova obstaral Karel Čapek. Uspořádal Jaromír Hořec. Vydáno ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím.

Svazek obsahuje projevy T. G. Masaryka z jeho působení v zemském sněmu a říšské radě. Spisy TGM sv. 29.

Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.

Český překlad opraveného a rozšířeného německého vydání Versuch einer concreten Logik z r. 1887 ve Vídni. Spisy TGM sv. 3, ed. Jindřich Srovnal.

Tomáš Masaryk zahájil svou veřejnou činnost jako člen Zemského sněmu a posléze Říšské rady. Jako kandidát mladočechů se roku 1891 úspěšně ucházel o místo v obou těchto sněmovnách. Svůj mandát složil na protest o dva roky později a na dlouhý čas opustil vrcholnou politickou scénu. Přesto po sobě zanechal úctyhodné svědectví své angažovanosti ve veřejných otázkách, kdy čile pracuje ve školské a železniční komisi nebo neodbytně útočí na předkládané rozpočty. Spisy TGM sv. 21.

Korespondence TGM s parlamentním zpravodajem Bedřichem Hlaváčem přináší dokumenty především k letům 1900–1914. Jedná se o edici V. Doubka a M. Kučery, která je opatřena poznámkovým aparátem a biografickou studií. 1. svazek ediční řady Korespondence TGM.

Kniha "Spory o dějiny III." s podtitulem Sborník kritických textů spadá do žánru Dějiny. Obsahuje 192 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Masarykův ústav a Archiv AV ČR" z roku 2000. Přejeme příjemné čtení.

Výbor z korespondence T. G. Masaryka s Karlem Čapkem.

Výsledky Masarykovy obsáhlé vědecké, politické a literární činnosti. Spisy TGM sv. 17, ed. Stanislav Polák, Jiří Brabec.

Navazuje na Cestu demokracie III a shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory s novináři, i veřejné projevy a poselství v letech 1929–1937. Spisy TGM sv. 36, ed. Vojtěch Fejlek.

Obsahuje dopisy T.G. Masaryka důvěrníkům a voličům ve východomoravských městech

Navazuje na Cestu demokracie III a shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory s novináři, i veřejné projevy a poselství v letech 1929–1937. Spisy TGM sv. 36, ed. Vojtěch Fejlek.

Duch a čin, myšlenka a skutek, dobrá myšlenka a dobrý skutek - jména kterých osobností vás napadnou, řeknete-li si tato slova? Jistě mezi nimi bude jméno T. G. Masaryka. Duch a čin, tak se jmenuje také kniha, kterou dr. Edvard Beneš označil za nejzajímavější knihu po přečtení jejího rukopisu. A opravdu: Každý v ní najde doplňující obraz Masaryka a jeho díla, zachycený spisovatelem světového jména. Touto knihou připojil Emil Ludwig k svým životopisům podobiznu velkého demokrata, filosofa a státníka, spojujícího v dokonalou jednotu teorii a praxi Učinil tak jednak ve vlastním úvodě jednak ve věrném a Masarykem schváleném podání jeho životopisných, filosofických a politických úvah, které zasadil do dobře připraveného rámce. Kniha byla komponována pro čtenáře celého světa, na ně myslil Ludwig, když kladl Masarykovi otázky, aby pronikl k samému jeho jádru. Je také tato kniha všude čtena, neboť byla přeložena do všech hlavních jazyků. A čtou ji všichni protože jak píše Ludwig v předmluvě: Patnáctiletý může porozumět kterékoliv z jejích stránek. Nám je ovšem portrét Masarykův znám a nejsme zvyklí dívat se na Masaryka očima ciziny. Ale při čtení knihy Ludwigovy vystoupí před námi tím více velikost Masarykovy osobnosti Čím více pak se vzdalujeme od Masarykovy přítomnosti, tím více nás Masaryk zajímá a tím více chceme své věci řešit v jeho duchu. A při tom nám pomůže právě tato kniha.

Rozbor Havlíčkovy osobnosti jako vzoru moderní české politiky a českého člověka vůbec, provedený na základě pramenů a celoživotního díla. Spisy TGM sv. 7, ed. Jana Svobodová.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.

Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska.

Na přelomu věků, kdy Evropa směřuje k nové jednotě, dostane čtenář knihu pozoruhodně aktuální, obohacenou předmluvou Jaroslava Šabaty.

Publikace obsahuje dva zlomky, jež T.G.Masaryk nezařadil do svého díla Světová revoluce.

Soubor Masarykových článků, rozhovorů, ale i veřejných projevů a poselství z období jeho prezidentského působení v letech 1924-28 publikovaných časopisecky. Spisy TGM sv. 35, ed. Vojtěch Fejlek.

Kniha přibližuje čtenářům v unikátním souboru studie a články z počátků Masarykovy literární činnosti v letech 1876–1881. Dokládají proces názorového zrání mladého Masaryka. Spisy TGM sv. 16, editor Stanislav Polák

Studie jsou doplněny historickou studií o československé "ruské" politice v letech 1921-1922.

Výbor z Masarykových projevů a vystoupení na půdě vídeňského parlamentu v letech 1891-93 a 1907-1914.

Výbor z Masarykových myšlenek, uspořádaný jako svého druhu encyklopedie. Uspořádal Jaroslav Dresler. 1. vydání v Melantrichu. Poprvé vyšlo v nakladatelství Konfrontace, Curych 1976.

Krátké stati lidí různých profesí se společným tematem "o Masarykovi".

Česká otázka: Snahy a tužby národního obrození / Naše nynější krise: Pád strany staročeské a počátkové směrů nových. V České otázce se věnuje českému národnímu obrození, Naše nynější krize je zaměřena na českou poltickou scénu konce minulého století. 6. vydání

Úvahy autora na téma náboženství. Rozebírá jeho podstatu, popisuje co je a není náboženství a hlavně náboženskou svobodu. Také na příkladech české historie.

Druhý svazek seznamuje s marxistickými představami komunistické společnosti, s rolí státu, práva, morálky, ateismu a internacionalismu v ní a kritizuje marxistické postoje k reformám společnosti a k parlamentním demokraciím. V závěru autor dokazuje soudobou vědeckou i filozofickou krizi marxismu na konci 19. století. Svazek je doplněn vydavatelskými poznámkami a jmenným rejstříkem k oběma svazkům.

První svazek přináší přehled základních marxistických studií, podrobně analyzuje historický materialismus jako hodnocení minulosti i jako návod jak vytvořit komunistickou beztřídní společnost. Kniha v závěru kritizuje Marxovu teorii nadhodnoty.