Jaroslav Raimund Vávra Knihy

Nikoliv Afrika romantických historek, ale Afrika skutečná, viděná očima autora-socialisty: její třídní rozdíly a rozpory rasové i náboženské. Země prastaré kultury a také země nelítostné i krásné Sahary.

První česky psaný koloniální román (1. vyd. r. 1935), vzniklý na základě autorových podrobných znalostí severoafrických zeměpisných, hospodářských a kulturních poměrů, a doplňovaný citáty z muslimské náboženské a písňové literatury. Líčí Sev. Afriku 30. let, jejíž obyvatelstvo vlivem francouzské bezohledné koloniální politiky trpí bídou a nezaměstnaností, a v níž se poměry mezi Francouzi a Araby přiostřily k revolučním akcím. Dějem románu je jedna kapitola z činnosti senussijské organisace panislamského hnutí, vedeného domorodou inteligencí. Její představitelé, obeznámení na evropských školách s technickými a hospodářskými "vymoženostmi", jimiž kolonisátoři ožebračují jejich zemi, a s Marx-Engelsovým učením, připravují sjednocení musulmanstva a jeho ozbrojené povstání. Hlav. postavou románu a symbolickým nositelem kolektivního osudu severoafrického lidu je dělník Ahmed, který po svém propuštění z práce nachází cestu k politické činnosti a usmíří kmeny Sev. a Již. Targie. Učastní se karavanní výpravy, jejímž úkolem je najít dosud neznámou cestu solnými jezery, kudy by mohly být dopravovány zbraně k vyzbrojení saharských kmenů. Zajat Francouzi má objevenou cestou vést trestnou výpravu, zavede ji však vědomě do záhuby, kde s ní sám zahyne.

Kniha se odehrává v severní Africe a je založena na skutečné historické události z kmenových válek v centrální Sahaře (nájezd kmene Tuaregů proti arabskému kmeni Ša'anbů vyvolaný krevní mstou). Autor v románu podává široký a barvitý obraz zdánlivé saharské pustiny, seznamuje nás s jejími obyvateli a s jejich zvyky, s islámem a jeho kulturou a s místními sociálními, hospodářskými a politickými poměry v zemi postupně ovládané francouzskými kolonizátorskými vojsky.

Autor sleduje vývoj sklářské výroby v nejcharakterističtějších stadiích. Největší pozornost věnuje antice, neboť do této epochy spadají všechny objevy v technice tavení a vyfukování skla i v jeho uměleckém zpracování (až na lazury a lept kyselinami). Seznamuje se sklářstvím staroegyptským, s antickou výrobou skla v Italii, Galii a Porýní, osvětluje příčiny přesídlení sklářského umění po pádu říše římské do Byzance a na půdu staré Syrie a ukazuje, jak antické sklářství přežilo arabskou okupaci a rozvíjelo se dále v raně islanském období. Sleduje vývoj středověkého sklářství evropského, jež přecházelo od přepychové výroby antické k výrobě užitkového skla, nastiňuje dějiny skleněného okna a vznik a vývoj okenní malby, zmiňuje se o sklářství ruském, které existovalo již před stol. X., zastavuje se u benátského skla, jež dvakrát v dějinách přejalo a rozvilo umělecké tradice byzantské, a vykládá vznik a rozvoj českého křišťálu, jímž se naše sklářství odloučilo od t. zv. lesního skla a vytlačilo výrobu benátskou.

Kniha s podtitulem Kapitoly libanonsko-punsko-syrské. Jedná se o kulturně - historickou práci, kvůli níž autor procestoval země Blízkého východu, a jeho reportáže sledují nejen soudobé poměry Egypta, Libanonu a Sýrie, hlavně jejich boj proti monopolům, ale i šest tisíciletí dějin této oblasti.

Napůl odborná, napůl popularizující kniha, v které autor podává historii Tuaregů, jejich krajiny, objevování Sahary, zvyky, místní písma a obecně kultúrní antropologii oblasti.

Záznam cesty po zemích pobřeží Afriky, ve kterých autor seznamuje čtenáře s antickou minulostí země i se sociální přítomností afrického lidu.

Cestopisné črty a dojmy nesené snahou proniknout k "bílým místům", vidět neviděné a poznat nepoznané. Vávra je sám charakterizuje jako "barevnou tříšť záběrů" z několikrát opakovaných cest po Blízkém východě, Černé Africe, Egyptě, Sýrii, Arábii, severní Africe, Sahaře....

Román z anglo-americké petrolejové války r. 1927.

Autorovy cesty po saharské části Afriky. S mnoha fotografiemi.

V rázovitém vyprávění zachytil autor kus české historie sklářství od 2. poloviny min. století přes 1. světovou válku až po hospodářskou krizi 30. let. 20. století.

Svěží cestopis, který zábavnou formou seznamuje čtenáře s pamětihodnostmi této země velké minulosti i nové budoucnosti. Svou cestu začíná v Káhiře, Egyptském muzeu, odhaluje tajemství pyramidy Cheopsovy, seznamuje nás s náboženstvím starověkého Egypta, s Nilem a zaniklými městy - Memfis, Theby. Nkonec stručně seznamuje s perspektivami příštího života Egypta.

Dobrodružná pouť tří chlapců z Tripolis-el´-Aksa.

Novinářova vzpomínka na velkou cestu za záhadou brigy "Marie Celesta" v letech 1810-1814.

Román z anglo-americké petrolejové války r. 1927.

Historicko-životopisný román o osudech a díle Bedřicha Egermanna, objevitele barevného skla, který se ve výrobně míšeňského porcelánu seznámil s tamními pracovními postupy a přenesením svých znalostí do severočeské oblasti vrátil práci a blahobyt severočeským sklářům.