Malířství a společnost, zásadní a věhlasné dílo předního francouzského teoretika a historika umění Pierra Francastela, je knihou o zrodu a zániku zobrazování výtvarného prostoru. Autor v ní na příkladech umění italského quattrocenta, francouzského impresionismu a některých uměleckých směrů 20. století podrobně a poutavě sleduje, jak se vyvíjel systém zobrazování prostoru, a spojuje jej s počátkem a koncem určitého stavu civilizace. Francastel, významný představitel sociologie umění, otvírá ve své knize cesty, jak vidět umění v širokých vztazích společenského působení. Seznamuje čtenáře se situacemi v dějinách umění, v nichž vznikají tvořivé vzory a modely, které jsou platné po několik dalších století. Perspektivní zobrazování prostoru, které zdokonalili a začali využívat právě renesanční umělci, představuje jako dobový vynález, jejž po několika staletích používání ztotožňuje nepoučený divák s realitou. Autor však na zajímavých příkladech několika generací umělců ukazuje, že umělecký obraz nelze považovat jen za výřez z běžné vizuální životní zkušenosti. Malířství a společnost je prvním Francastelovým vylíčením vzniku italského quattrocenta jako výtvarného systému. Český čtenář tak má ojedinělou možnost seznámit se se základní prací autora, který svým dílem podnítil studium dějin umění v mezioborových souvislostech a rozšířil obzory vlastní disciplíny.
