Charles Péguy Knihy

Francúzsky básnik a esejista Charles Péguy (1873–1914) bol stúpencom personálneho socializmu, no ako človek hlboko mysticky založený sa v dospelosti vrátil ku kresťanskej viere. Tento návrat sa nezakladal na náhlom obrátení, ale spočíval v sústavnom prehlbovaní vnútorného života. Netreba si ho predstavovať idylicky, lebo Péguy mal veľkú úctu k slobode iných. Platil za ňu samotou uprostred najbližších, ktorí nerozumeli tomu, čo písal. Jeho manželka a deti neboli pokrstené, nemodlili sa. Péguy síce stával len na prahu kostola, ale viedol život modlitby. Keď jeho syn smrteľne ochorel, Péguy vykonal peši púť do Chartres a modlil sa za jeho uzdravenie. Synček vyzdravel a tento skutok ho nepochybne zblížil so ženou. Ani ona to nemala ľahké: žili chudobne a štvrté dieťa sa narodilo po Péguyho smrti. Pri krste novorodenca prijali krst aj ďalší členovia rodiny.

Rozsáhlý výbor z Péguyho stěžejní básně Eva. Péguy se v této skladbě pokusil z komplexního hlediska zachytit a popsat celistvost lidského údělu. Vyzdvihuje zde postavu Ježíše, kterého chápe především jako člověka se všemi přednostmi i nedokonalostmi a v neposlední řadě zde rozvíjí i svou vizi posledního soudu. Jedná se zde vlastně o básnickou sumu Péguyova křesťanského vyznání, která je zkomponována litanickým způsobem, avšak v některých pasážích se stává až příliš rozvleklým a rozbujelým veršovaným pásmem, v němž jednotlivé sloky trpí přílišnou mnohomluvností. Patrně i z tohoto důvodu se básník a překladatel Bohuslav Reynek rozhodl zprostředkovat českému čtenáři pouze výbor z této Péguyovy stěžejní básnické skladby, neboť rozumně usoudil, že přetlumočení celého díla v jeho úplnosti by patrně bylo nad síly čtenářů.

Péguy je zuřivým kritikem moderního světa, který "vnutil lidstvu tak dokonale a absolutně nové podmínky, že vše, čemu nás naučily předchozí generace, je nám k ničemu, nepomůže nám v tom, abychom pokročili v poznání světa, v němž žijeme. Tato situace nemá obdoby. Poprvé v historii světa byly duchovní síly jako celek i všechny materiální síly jako celek zároveň a jedním pohybem a tímtéž pohybem donuceny k ústupu" (s. 73). Z peněz vzešla nesmírná prodejnost moderního světa. Všechny ostatní světy na rozdíl od něj "byly světy nějakého druhu spirituality. Pouze moderní svět, protože je světem peněz, je světem totálního a absolutního hmotařství" (s. 76).

This a profound and poetic assessment of the relationship between Christianity and liberty, between politics and society, and between Christianity and the modern world. This edition includes a new foreword by Pierre Manent, professor of Political Science at the Centre de Recherches Politiques Raymond Aron in Paris. As the 21st century begins, the relationships this book explores are as relevant as they were in the last century, when French poet and essayist Charles Péguy addressed them in "Memories of Youth" and "Clio I", the two essays in this volume. In these essays Péguy develops his theme of la mystique -- that which a person or a nation is -- and la politique -- mere policy.

Ce livre présente les archives d'une famille républicaine, les Milliet, et met en lumière leur histoire au sein du mouvement fouriériste. L'auteur évoque la modestie de Paul Milliet, qui a proposé ces documents, soulignant l'importance de ces témoignages pour la mémoire républicaine.