Tomáš Pěkný Knihy

Historie Židů v Čechách a na Moravě je pokusem o zobrazení jedné z méně známých tváří naší minulosti. Autor se snaží napomoci českému čtenáři, který má většinou jen kusé a často zkreslené představy o historii a kultuře židovských obyvatel českých zemí a o židovském fenoménu vůbec, zorientovat se v dané problematice a získat přehled. Kromě "sledu historických událostí" od 9. století až do roku 2000 se čtenář seznámí také s tím, co je podstatou judaismu, jak se slaví jednotlivé židovské svátky, kolik je vlastně odnoží judaismu, jaké židovské památky jsou na území České republiky a s mnohými dalšími důležitými reáliemi i zajímavostmi ze života Židů.

Dňa 7. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, súčasti Osvienčimu, ozvali poplašné sirény, ohlasujúce útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa podaril slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi. Živé rozprávanie prenáša čitateľa priamo do centra udalostí, kde mladý Rudolf Vrb prežíva svoj pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, následný návrat domov a transport do Osvienčimu. V tábore zažíva ponižovanie, neľudské zaobchádzanie a je svedkom smrti tisícov väzňov. Ocitá sa uprostred mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a snažila sa ju utajiť, a rozhodne sa utiecť. Reakcia popredných predstaviteľov židovskej komunity, cirkvi a štátnikov na únik bývalých väzňov bola neuveriteľná, keď si prečítali správu Vrbovú a Wetzlerovu, ktorá je súčasťou knihy. Okrem nej sú v knihe zahrnuté aj ďalšie dokumenty, ako svedecká výpoveď Rudolfa Vrbu na súdnom procese s Adolfom Eichmannom, jeho štúdia o úlohe holokaustu v nemeckej ekonomike a vojenskej stratégii, správa o prípravách na holokaust v Maďarsku a doslov Johna S. Conwaya, profesora histórie.

Povídání o copaté holčičce Coletce a jejím kamarádovi, psovi podobném salámu. Coletce se zdál sen o psovi a psovi se zdál sen o Coletce, z čehož vyplývá, že se ráno potkali. Pes utekl z řeznictví, kde byl na vychování, před Pumprlíkem, dvanáctibradým dědkem, který ho chtěl sníst. Pes s Coletkou hlídají zloděje, dojdou na strážnici, vyprávějí si strašidelné sny, seznámí se s obrovskou rybou a nakonec všichni i s Pumprlíkem zmizí na začátek knihy.

Příběh pražského Žida a jeho marného boje za záchranu krajanů, kteří byli internováni v terezínském ghettu, může sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Dílo, které může klidně sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Jakob Edelstein byl významným sionistickým činitelem. Na jeho osudu ukazuje autorka, která sama prošla Osvětimí, bezvýchodnost a bezmocnost národa odsouzeného k likvidaci, nezištnou a vytrvalou snahu schopných jedinců postavit se mlýnici dějin, naivitu, probleskující z počáteční snahy "dohodnout se" nebo "vyzrát" na nacistickou mašinérii, a tvrdé procitnutí tváří v tvář nevýslovné krutosti.

...o samotě a přátelství.... Baladický příběh z časů, kdy spolu ještě všichni rozmlouvali: lidé, kameny, voda, stromy... Protagonistkou je mladičká čarodějnice, která se cítí zoufale sama a hledá někoho živého, s nímž by se mohla sblížit. Setká se s venkovskou dívkou, které za příslib přátelství pomáhá získat ženicha. Přestože nesmí čarovat, neboť pokazila velkou zkoušku z čarování, kvůli své přítelkyni zákaz poruší. Je to krok nebezpečný a riskantní a postaví ji proti celému světu. Stihne ji za to trest - nesmí se vrátit mezi své, protože si už jednou nasadila lidskou tvář. Navíc dívka, pro kterou všechno riskovala, mladičkou čarodějnici zklame. Zbývají jí jen dvě cesty: stát se kamenem a žít v pomalém čase kamení, nebo jít mezi živé lidi. Rozhoduje se těžko: ví už o všech lidských křivolakostech a zradách. „Má však srdce otevřené do všech stran, jak ptačí pelíšek. A takoví lidé dovedou málem čarovat.“