Tomáš Pěkný Knihy

Publikace má dvě části. První zaznamenává sled nejdůležitějších historických událostí od příchodu Židů do českých zemí až po rok 1867, kdy byl legislativně ukončen proces tzv. židovské emancipace - prosincová ústava Židy zrovnoprávnila s ostatními obyvateli Čech a Moravy. Druhá část informuje o některých historických souvislostech a reáliích, které se v části první objevují jen okrajově, nebo jsou zcela pominuty (judaismus, Sefardové a Aškenázové, pogromy, způsob obživy a podnikání, židovská sídliště a správa židovských obcí, informace o 25 významných židovských obcí v Čechách a na Moravě, duchovní život v ghettech, hebrejské písemnictví a věda, kulturní vlivy, židovské památky Čech a Moravy, počty Židů). - Jmenný rejstřík zaznamenává všechna významnější užití důležitých jmen, věcný rejstřík odkazuje pouze k místu, kde je podána základní informace.

Dňa 7. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, súčasti Osvienčimu, ozvali poplašné sirény, ohlasujúce útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa podaril slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi. Živé rozprávanie prenáša čitateľa priamo do centra udalostí, kde mladý Rudolf Vrb prežíva svoj pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, následný návrat domov a transport do Osvienčimu. V tábore zažíva ponižovanie, neľudské zaobchádzanie a je svedkom smrti tisícov väzňov. Ocitá sa uprostred mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a snažila sa ju utajiť, a rozhodne sa utiecť. Reakcia popredných predstaviteľov židovskej komunity, cirkvi a štátnikov na únik bývalých väzňov bola neuveriteľná, keď si prečítali správu Vrbovú a Wetzlerovu, ktorá je súčasťou knihy. Okrem nej sú v knihe zahrnuté aj ďalšie dokumenty, ako svedecká výpoveď Rudolfa Vrbu na súdnom procese s Adolfom Eichmannom, jeho štúdia o úlohe holokaustu v nemeckej ekonomike a vojenskej stratégii, správa o prípravách na holokaust v Maďarsku a doslov Johna S. Conwaya, profesora histórie.

Povídání o copaté holčičce Coletce a jejím kamarádovi, psovi podobném salámu. Coletce se zdál sen o psovi a psovi se zdál sen o Coletce, z čehož vyplývá, že se ráno potkali. Pes utekl z řeznictví, kde byl na vychování, před Pumprlíkem, dvanáctibradým dědkem, který ho chtěl sníst. Pes s Coletkou hlídají zloděje, dojdou na strážnici, vyprávějí si strašidelné sny, seznámí se s obrovskou rybou a nakonec všichni i s Pumprlíkem zmizí na začátek knihy.

Příběh pražského Žida a jeho marného boje za záchranu krajanů, kteří byli internováni v terezínském ghettu, může sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Dílo, které může klidně sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Jakob Edelstein byl významným sionistickým činitelem. Na jeho osudu ukazuje autorka, která sama prošla Osvětimí, bezvýchodnost a bezmocnost národa odsouzeného k likvidaci, nezištnou a vytrvalou snahu schopných jedinců postavit se mlýnici dějin, naivitu, probleskující z počáteční snahy "dohodnout se" nebo "vyzrát" na nacistickou mašinérii, a tvrdé procitnutí tváří v tvář nevýslovné krutosti.

...o samotě a přátelství.... Baladický příběh z časů, kdy spolu ještě všichni rozmlouvali: lidé, kameny, voda, stromy... Protagonistkou je mladičká čarodějnice, která se cítí zoufale sama a hledá někoho živého, s nímž by se mohla sblížit. Setká se s venkovskou dívkou, které za příslib přátelství pomáhá získat ženicha. Přestože nesmí čarovat, neboť pokazila velkou zkoušku z čarování, kvůli své přítelkyni zákaz poruší. Je to krok nebezpečný a riskantní a postaví ji proti celému světu. Stihne ji za to trest - nesmí se vrátit mezi své, protože si už jednou nasadila lidskou tvář. Navíc dívka, pro kterou všechno riskovala, mladičkou čarodějnici zklame. Zbývají jí jen dvě cesty: stát se kamenem a žít v pomalém čase kamení, nebo jít mezi živé lidi. Rozhoduje se těžko: ví už o všech lidských křivolakostech a zradách. „Má však srdce otevřené do všech stran, jak ptačí pelíšek. A takoví lidé dovedou málem čarovat.“