Aleš Pohorský Poradie kníh (chronologicky)

První český překlad básní francouzského básníka Marcela Beaujarda v dvojjazyčném česko-francouzském vydání. Marcel Beaujard se narodil v roce 1946 v Paříži, kde stále žije. Začíná pracovat jako truhlářský učeň. Studuje v ateliéru sochařství na Akademii výtvarných umění v Paříži a jeho zájem se soustřeďuje především na staré mistry. Navštěvuje pravidelně sály muzea Louvre. První obrazy jsou ovlivněné malbou Paula Klee. Jeho tvůrčí horizont se obohacuje zájmem o poezii. První verše a první výstavy jeho sochařské a malířské tvorby se datují do roku 1978. Ve stejné době pracuje na výrobě dekorací v ateliérech pařížské státní opery. Soustavná výtvarná a literární činnost umožňuje uzrání jeho individuální filozofické, poetické a duchovní koncepce umění. Péče věnovaná kresbě a konstrukci kompozic obrazů zesiluje jeho zájem o taje hudební tvorby. Svoji uměleckou činnost přirovnává ke komponování hudebních partitur. Je autorem několika sbírek poezie.

En 1871, lorsqu'il écrit "Le Bateau ivre", Rimbaud a tout juste dix-sept ans. Destiné au cercle des poètes parisiens et faisant office de présentation du jeune auteur, ce poème révèle déjà tout le génie de celui qui, "à seize ans, avait écrit les plus beaux vers du monde (Verlaine). Les autres poèmes du recueil - "Sensation", "Roman", "Ma bohème" - célèbrent la communion avec la nature, le vagabondage et l'éternelle jeunesse.

Studie rozpracovává dávné téma prokletí a básnické tvorby. Kdo je to prokletý básník? Je to básník, který se cítí vyvržený společností, avšak sám sebe považuje za vyvoleného, absolutního. Básník je prohlašován za prokletého, protože je neužitečný a cizopasí na zdravé společnosti, ač je sám nemocný. Prokletý je každý opravdový básník, za všech časů. Přesto se hlásí o slovo...

Iluminace, obsahující čtyřicet básní v próze a dvě básně ve volném verši, je text uhrančivé krásy, v níž se hroutí hradba mezi realitou a halucinací. Rimbaud je napsal mezi 17. a 19. rokem a poprvé je bez jeho vědomí (ačkoli byl ještě naživu) vydal Verlaine v roce 1886. Sezóna v pekle, napsaná v devatenácti letech, je jakousi Rimbaudovou duchovní autobiografií, jejíž poslední část „Sbohem“ je považována za autorovo rozloučení s básnickou tvorbou. Dva Dopisy vidoucího jsou výrazem Rimbaudova vizionářského přesvědčení a snad nejlépe je charakterizují slova: „Vedle mne jste všichni jenom básníci“.

Francouzští básníci poslední doby Jaká je dnešní francouzská poezie? Bezpochyby formálně a názorové bohatá. Má také různou myšlenkovou inspiraci: surrealistickou, existencialistickou i křesťanskou. Českému čtenáři, vedenému k zemitosti a lidovosti, se však může zdát abstraktní a spekulativní... Má blízko k próze, a to poetické zůstává v maximálně účinném obraze, v hudbě a volbě slov a v rytmu věty. Ve Francii se klade větší důraz na jazykovou stránku poezie. V naší znalosti francouzské poezie vznikla mezera a tu bylo třeba zaplnit. Antologie obsahuje ukázky z tvorby 14 současných francouzských básníků. Svazek seznamuje čtenáře jednak s předchůdci dnešní francouzské poezie (Char, Ponge, Michaux), dále s básníky narozenými ve 20. letech i se současnými nadějnými autory. Editor Aleš Pohorský. Kniha je doplněna fotografiemi Paříže od Barbary Huckové.