David Storch Knihy

Poznatek, že život na Zemi má své dějiny, že organismy se postupně vyvíjejí a že jim můžeme porozumět pomocí znalosti jejich historie, je jedním z pilířů moderní vědy. Jak ale tohle všechno víme? Jak se dá zkoumat historie života ztracená v hluboké minulosti, z níž se zachovaly kromě pár zkamenělin právě jen ty současné organismy? Dnešní evoluční biologie není spekulativní disciplína, která jen mudruje, zda se organismy vyvíjejí směrem ke stále dokonalejším formám a zda je přirozený výběr tím jediným mechanismem vývoje. Darwinova teorie je sice stále jejím základem, ale evoluční teorie je mnohem rozsáhlejší, zajímavější a v mnohém ohledu překvapivější, než si většina lidí myslí. Máme představu o evoluci biologické rozmanitosti a o tom, co se skrývá za vznikem a zánikem druhů. Tato kniha ukazuje evoluční biologii jako dynamický vědní obor, který nemá problém se začleněním nově objevovaných biologických jevů a který nám umožňuje rekonstruovat a pochopit detailní historii jednotlivých skupin organismů s jejich unikátními evolučními novinkami. Mnoho zásadních věcí sice pořád nevíme, ale i tak máme jedinečný nástroj, jak se vyznat v živých bytostech i sami v sobě.

Pod nálepkou "ekologie" se dnes zahrnuje příliš mnoho věcí, včetně různých spíše politických či ideologických proudů a hnutí (tzv. enviromentalismus). V původním smyslu jde však o vědní obor, který se snaží porozumět dynamice procesů a vztahů v přírodě. Teprve porozumění těmto souvislostem, zkoumaným vědeckou metodou a bez ideologických frází, umožňuje chápat, co život a jeho prostředí ohrožuje. Autoři v knize seznamují se současnou podobou ekologie, ovlivněnou zejména evoluční biologií, a sdělují, co věda říká o ochraně přírody. Výklad je doplněn řadou příkladů, obrázků a schémat.

Kniha tří mladých biologů se zabývá současnou evoluční teorií a její rolí v poznávání světa. Představuje tento obor jako dynamicky se rozvíjející a zábavnou disciplínu, plnou překvapivých objevů, ale i problematických momentů a rozporuplných poznatků. Esejistickou formou se snaží předvést biologii jako stále se proměňující a atraktivní obor, který prostřednictvím poznání minulého vývoje přispívá k pochopení současného obrazu přírody a kultury a který se stává stále důležitější součástí celkového pohledu na svět a člověka. Důraz je kladen na často kontroverzní objevy a jejich důsledky, ale i na to, jak vůbec k takovým objevům mohlo dojít, a jak nám na druhé straně pochopení evolučních procesů může významně pomoci řešit problémy současného světa. Publikace, založená na propojení textu s řadou příkladů, ozřejmí čtenáři nové a zajímavé souvislosti. Interpretace nejnovějších zásadních vědeckých poznatků i letitých vědeckých sporů jsou podávány s důrazem na srozumitelnost a zábavnost.

Cílem knihy je představit současnou evoluční biologii jako živý, bouřlivě se rozvíjející obor, založený nikoli na planých spekulacích, ale na exaktním, a přesto dobrodružném výzkumu. Kniha propojuje dva odlišné žánry – volně vyprávěný populární text a přehledné boxy, vysvětlující zásadní pojmy a koncepce. Je doplněna mnoha ilustracemi a rozsáhlým souborem literárních odkazů. Ačkoli se kniha nevyhýbá těm nejčastěji pojednávaným evolučním tématům (jako je např. evoluce chování a sociálního uspořádání se zvláštním přihlédnutím k lidské sociobiologii), zaměřuje se především na podstatu evoluční rozmanitosti živých organismu. Pokrok molekulární biologie i fylogenetických metod způsobil, že se dávný Darwinův sen o vytvoření kompletního rodokmenu všech živých organismů doopravdy blíží svému naplnění. Tím důležitější je vědět, jak se takové rodokmeny či stromy života vlastně dělají a jak je lze využít v evolučních úvahách.

Tento text je o základních typech prostředí, s nimiž se můžeme setkat v naší krajině.

V roce 2000 došlo nečekaně k vyhlášení antropocénu, globálního věku člověka, ve kterém vliv lidstva na planetu údajně dosáhl úrovně řádově srovnatelné s většinou přirozených činitelů. Pro někoho je antropocén krizí, ba katastrofou, zatímco pro jiného příležitostí. Jednou je vědeckou hypotézou opírající se o různá měření a technická vymezení, jindy volnější uměleckou inspirací. Pro někoho je prokazatelnou realitou „tam venku“, pro jiného politickou a dobově podmíněnou konstrukcí. Stane se antropocén trvalou součástí vědy, politiky a (populární) kultury? Nebo časem vzedmutá vlna zájmu opadne, podobně jako se to stalo mnoha jiným velkým konceptům minulosti? Kniha sepsaná kolektivem dvaceti českých vědců kriticky mapuje současný stav debaty a přichází s přidanou hodnotou širokého mezioborového dialogu. Nesnaží se za každou cenu přitakat všem módním tendencím a náladám, zejména ne těm apokalyptickým. Nenabízí jednoduchá řešení, ale vybízí k nezbytnému odstupu a k hlubšímu zamyšlení.

Soubor čtivých a inspirativních esejů, zamýšlejících se nad vazbami mezi přírodou, krajinou a kulturou z pozic literární historie (Martin C. Putna), archeologie (Jan Klápště), filosofie přírody (Václav Cílek, Jiří Sádlo, David Storch), biologie (Ivan Horáček), kulturní ekologie (Vít Erban, Jitka Ortová,) a fenomenologie architektury (Vladimír Czumalo). Uspořádal Pavel Hájek.

Tato obrazově i informačně bohatá kniha nám přibližuje fascinující rozmanitost ptačí říše, která nespočívá pouze v neuvěřitelné pestrosti barev a tvarů, ale i v rozmanitosti životních zvyklostí. Více než 200 barevných fotografií nám představuje ptáky celého světa, od polárních pustin po tropický deštný prales. Krátké a srozumitelné texty umožní čtenářům všech věkových skupin snadno proniknout do úžasného světa ptáků v jejich přirozeném prostředí.