Arnošt Černík Knihy

Černobílé fotografie autora doplněné textem česky, německy, anglicky, francouzsky.

Kniha o cestě po Řecku, s podtitulem "K vrcholům Olympu a krétské Idy".

Jde o dvě knihy v jedné vazbě. První napsal Arnošt Černík, šéf expedice Huascarán 1970. Byl spisovatelem. Svou poslední knihu, Výprava na Ararat, dokončil před odjezdem do Peru. Odtamtud se nevrátil. Zahynul spolu s dalšími třinácti horolezci pod lavinou uvolněnou z vrcholu Huascarán. Rukopis ležel 30 let v šuplíku, než vyšel. L. Vejražka připravil textově knihu „Říkali mu Ajšek“, kde je očima Černíkových přátel vypodobněn jeho mozaikový portrét, též jeho láska k horolezectví a horám, také zatčení jeho tchyně StB.

Utiecť, utiecť, utiecť ... to bolo jediné, na čo dokázal myslieť. Bola to už takmer posadnutosť, keď sa pokúšal znova a znova dostať na slobodu. Až štvrtý pokus bol úspešný a na úteku smeroval Harres spolu s priateľom do neprístupného a tajomného Tibetu.

Fotopublikace z nakladatelství Orbis klasického, téměř čtvercového formátu. Autor fotografií Aleš Kraus.

Vyprávění o cestě na Korsiku a o výstupu na nejvyšší horu ostrova.

Osobní zkušenosti a dojmy autorovy z výstupů na Charmoz, Petit Dru, Montblank, Grandes Jorasses, Matterhorn, Eiger a Cima Grande di Lavaredo v Alpách a na Dongus-Orun, Nakra-tau a Dych-tau na Kavkaze jsou popsány živě, a přece bez patosu. Poznáváme nejen technické podmínky výstupu, ale i podmínky morální.

Autorka strávila dva roky v Jemenu, stala se lékařkou imámova harému, a napsala o tamním životě poutavou knihu

Cestopisná reportáž převzala název pro sopky z řečtiny. Popisuje výstupy na vrcholky sopek Vesuv u Neapole, Etna u Mesiny, Gran Cratero a Stromboli v Liparském archipelu. Líčí nejen zkázy, jež způsobily v minulosti, ale i krajinný ráz jejich okolí a cestovní zážitky.

Kniha, která popisuje horolezecké dobývání Nanga Parbatu od prvního pokusu po úspěšný výstup Hermanna Buhla.

Černobílými i barevnými fotografiemi doprovázené vyprávění o výpravě skupiny československých horolezeckých reprezentantů v roce 1962 do oblasti Centrálního Kavkazu. Průvodní text napsal Arnošt Černík, mapy: Jindřich Průša a Antonín Pavlík.

Trůny bohů nazývají domorodci nejvyšší štíty Himálaje. Kniha za doprovodu bohatého obrazového materiálu vypráví napínavá dobrodružství dobyvatelů výšek, kteří za nepředstavitelně těžkých podmínek vystupují na zdánlivě nedostupné osmitisícové horské obry a dokládají tak nezdolnost lidské vůle a odvahy. Nevěnuje přitom pozornost jen vůdcům výprav, ale i základnímu podílu nosičů a Šarpů, bez nichž by jejich úspěchy byly nemožné. V dodatku je řečeno vše podstatné o horolezectví a horolezcích.

Druhé vydání populárně vědecké knížky seznamuje s vývojem názorů na existenci tzv. sněžného člověka, žijícího v nepřístupných oblastech Himálají. Tlumočí názory stoupenců i odpůrců existence yetiho, připomíná přínos československé vědykobjasnění této otázky aj. Druhé vydání je doplněno fotografiemi míst, kde byly nalezeny stopy po yetim, a snímky, jež zachycují svět lámaismu. Doslov Emanuel Vlček.