Richard Pecha Knihy

Když I. M. Jirous nemohl z důvodu úmrtí pokračovat v psaní textů pro Divadelní noviny, zkusili oslovit Vráťu Brabence. A vyšlo najevo, že takový kratší, většinou jednostránkový, formát nejlépe vyhovuje jeho vypravěčskému stylu. Po prvním sborníku s názvem Podoby, vrhá se Brabenec vstříc trhu s dalším souborem textů, tentokrát pojmenovaném příznačně Trdliště. Vyzrálejší, vtipnější, moudřejší, smutnější, přesto stále stejný vypravěč Vráťa dokáže popsat setkání s lesy, zvířaty i lidmi v Kanadě právě tak poutavě, jako cestu do vršovické večerky pro placku rumu. Opět s ilustracemi Richarda Pechy.

Když se od malička kamarádíte s Vráťou Brabencem, těžko při procházkách lesem uniknete vyprávění o indiánech. A tak, jakmile dospějete do školního věku a řeknou vám, že si máte o něčem připravit referát, nemůžete jinak. Takže se Berta Vlčí mák vypravila za Vráťou a přinutila ho, aby některá svá setkání s indiány zapsal. A tátu, aby převyprávěl příběh Sedícího býka a Šíleného koně. Pak už zbývá jen přidat pár obrázků a poslat to dál.

Výpravná kniha středoevropských textů a mexického vidění světa. Slovo vyvolává obraz, obraz zpřesňuje slova. Kniha by neměla být jen čtena či prohlížena, měla by být katalyzátorem vlastních představ a myšlenek čtenáře. Jedinečné grafické zpracování Jana Klosse (Studio Okolo) pomáhá rozostřit hranice mezi obrazy a textem. Nečekaně splývající výsledek setkání mexického malíře Eduarda Lary se středoevropským míšencem Richardem Pechou v jednom z vršovických barů.

Autorská publikace spisovatele a výtvarníka Richarda Pechy, dvorního ilustrátora knih hudebníka a básníka Vratislava Brabence. Text je souběžně tištěn v české a hornoněmecké jazykové verzi. Obrazový příběh Richarda Pechy, doplněný na sebe navazujícím souvislým prozaickým textem umístěným pod každou kresbou, začíná nočním úvodem ve vršovickém baru. Vypravěč i autor v jedné osobě si vybavuje návštěvu u malířky J., které přečetl pohádku, napsanou na objednávku - a dokonale ji tím vystrašil. "Je to nelidský", vyjádří se J. Poté záblesk paměti ze setkání s V., u něhož patrně zapomněl cigarety. Vrací se k němu. V. vidí černé psy a on cestou tam a zpátky smrtky, démony a dybbuky. Neboť "vršovický nebe je nečistý i v noci". I proto vstoupit a potom "odejít z baru je strašně složitý", což je třeba náležitě zdůraznit. Možná i vzhledem k tomuto přesvědčení si vypravěč s přítelem V. jen tak lehce poletují životem, "jako by se nechumelilo, jako by broky nelítaly kolem". A vznášet se oba budou až do okamžiku, než je Velký Nimrod definitivně sestřelí.

Vráťa Brabenec a Berta Vlčí mák jsou kamarádi. Celej život. Teda ten Berty. Vráťa se totiž narodil o 66 let dřív, takže se znají 9 let. Bude to 5 let, co spolu uzavřeli smlouvu. Kolik je Bertě? A kolik jí bylo, když dohodli tu smlouvu? Ale ne, to není zajímavý. Podstatný je, na čem se v tý smlouvě dohodli - Vratislav napíše pohádku, ona vysype prasátko a koupí mu pivo. A když se jí pohádka bude jó líbit, přikoupí i rum. Takhle jednoduchá ta smlouvička byla. Jenže Vráťa měl jinou práci, a když Berta tvrdě vyžadovala splnění smlouvy, tak jí řekl: - Nevím, kam jsem rozum dal, holka, pohádky takhle nemůžou psát kamarádi, ale jen fotři. Berta se poučila. S tátou žádnou smlouvu nesjednávala a prostě mu oznámila: - Tati, napíšeš mi pohádku a v ní budou - Vráťa, vlci, princezna, drak, potravní řetězec, dalajláma, rytíř, všechny možný zvířata, les, bohové a babička, co umřela, než jsem se narodila. A já, samozřejmě. Táta to splácal dohromady, přečetl Bertě a hotovo. Jenže cesty vlčí jsou nevyzpytatelný. Po pár letech Babeta přečetla pohádku synovi Brunovi a tomu se líbila. A protože Babeta moc krásně kreslí a umí i spoustu dalších věcí, tak z toho udělala knížku. Jmenuje se VIDĚT VLKY.

Sbírka poezie Vratislava Brabence a komiksových historek Richarda Pechy. Brabenec - text (báseň?), Pecha - komiksové záznamy všednosti. Doplňuje se to nebo stojí vedle sebe? Chtěli tím něco říct? Nikdo o to nestál a to je dobře. Nevyžádaný příspěvek: 2x 21 stran, 5 let piva, práce, rumů a života.

Výpravná kniha (více než 280 reprodukcí původních tiskovin a fotografií a 20 původních ilustrací) o životě prvorozeného syna ze starého a významného rodu Kolowrat-Krakowských, hraběti Alexanderu "Sašovi" Kolowrat-Krakowském. Saša Kolowrat byl účastníkem bezpočtu motocyklových a automobilových závodů, v letech 1907 – 1909 nejlepším evropským jezdcem (opakovaně zvítězil v Gaillonu, Semmeringu a Riesbergu), nezdolným v dálkových jízdách (mj. první místo v Kavkazské jízdě). Mimo jiné byl též akcionářem továrny Laurin & Klement a členem její správní rady, akcionářem firmy Austro – Daimler, konstruktérem, spolu s Ferdinandem Porsche tvůrcem legendárního vozu Sascha wagen. Saša Kolowrat však proslul také jako aviatik a zejména jako filmový producent, kameraman, režisér a vůdčí postava počátků rakouské kinematografie. Stal se objevitelem a mentorem světových filmových hvězd Marlene Dietrich, Alexandera Kordy, Michaela Curtize (Casablanca). Kniha, obsahující rovněž fotoromán z posledního filmu Café Elektric, vznikla na popud rodiny Kolowrat-Krakowských ke 130. výročí narození Alexandera hraběte Kolowrata.

Kniha pro hudební fajnšmekry, kteří se chtějí především pobavit, ale možná se i nechat trochu vyděsit či inspirovat. Kuriózní, pološílené, těžko uvěřitelné až bláznivé historky ze života rockerů a popíkářů. Vše podle skutečných událostí, možná jen krapet přibarveno. The Cure, Ministry, Oasis, Dead Kennedys, ZZ Top, Pink Floyd, Queen, Johnny Rotten, Joe Strummer, Peter Hook, Dave Grohl, Simon Le Bon, ale třeba i Tři sestry, Letadlo nebo Svatý Vincent.