Miluše Zadražilová Poradie kníh (chronologicky)

V literární praxi ruské moderny, avantgardy i nového postrealismu konce 19. století nacházely konfigurace ženského "já" svá různá zosobnění, vkládaná do různých modelů strukturace ženské subjektivity. Všechny ženské autorky, které připomíná tato kniha, vkládaly do literárních textů pečeť ženskosti, ženskou sensibilitu, ženskouperspektivu vidění světa, fyziologický a psychický rytmus svého života, svou tělesnost, živelnost, emociální, náboženské i sociálně kritické zanícení. Název sborníku je převzat z deníků Mariny Cvetajevové, která tímto spojením označila sebe a ostatní mladé Rusky, které (jako např. Marie Baškircevová) usilovaly o autentičnost vlastního bytí, aktivně naplněného tvůrčím obsahem a vytvářely tak nový pohled na ženu jako na bytost nezávislou a soběstačnou. V souhlase s dědictvím Severu odmítaly statický ideál, progresivně zaváděly do života a tvorby rušivé a převratné nové prvky, ambivalentnost a dualistickou dynamiku. Jejich odklon od všednosti, obvyklosti obsahoval v sobě značnou dávku hysteričnosti a exaltace, revolty spojené s pokušením a "hříšností".

Výbor z tvorby ruského básníka a prozaika, žijícího v pařížském exilu, obsahuje v bilingvním rusko-českém vydání jeho verše z první poloviny 20. století.

Představitel ruského symbolismu vydal svůj první román na počátku 20. století. Byl přívržencem okultních věd a zajímal se o spiritismus a démonologii. To se odráží i v jeho knize, jejíž příběh se odehrává ve třicátých letech 16. století v Německu, dosud rozjitřeném nedávným vznikem reformace a selskou válkou. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje, ale zůstává nejasné, zda je to duch dobrý nebo zlý. Hrdinka nakonec zemře v inkvizičním žaláři.

Roman vypráví o Ivanu Hrozném a Ivanu Nepamětovi - bláznu božím, o prvním a posledním ve středověkém světe. Nejde tu však o tradiční historický román - rafinovana kompozice, expresivní metaforika, rytmické frázovaní vět, kontrast, návratnost a gradace motivů dodávají příběhu silný básnický náboj a symbolické vyznění.

Set against the backdrop of revolutionary Russia, the narrative explores the lives of orphans seeking connection in a world torn apart. Zakhar Pavlovich, a skilled craftsman, transitions from village life to industrialization, drawn to the promise of machinery but ultimately facing disillusionment. His adopted son, Sasha Dvanov, embarks on a quest for revolution alongside the idealistic Kopionkin. The story culminates in Chevengur, where fervent Bolsheviks attempt to force communism into existence, leading to a poignant moment of hope amidst chaos.

A bizarre and deeply disturbing account of a young man's descent into addiction, this story brilliantly mirrors the tumultuous events of early 20th-century Russian history. Struggling with the confusion and insecurities that adolescence brings, Vadim seeks an outlet for his frustration. Following unfulfilling attempts at classroom rebellion, filial disobedience, and teenage sex, he is drawn further and further into the world of illicit drugs. As his desire to experiment with narcotics grows stronger, so too do his feelings of worthlessness and isolation; and his ultimate physical surrender to cocaine mirrors his nation's psychological capitulation to a world where morals no longer apply. This extraordinary work, astonishingly prescient for its time, is written by the pseudonymous M. Ageyev.