Ivan Odilo Štampach Poradie kníh

Vývoj a struktura religionistiky jako vědního oboru, vztah religionistiky a teologie a přehled náboženských systémů. Přehledná studijní příručka je souborem religionisticko-teologických studií. Autor se zabývá se vývojem, sebepochopením a strukturou religionistiky jako vědního oboru, vztahem religionistiky a teologie a přináší přehled náboženských systémů včetně důkladné charakteristiky náboženské scény s přihlédnutím k náboženské situaci v České republice. Těžištěm knihy jsou kapitoly, které jsou autorovi tematicky zvláště blízké. Týkají se nové religiozity, problematiky sektářství a mezináboženského dialogu

Přehledná monografie známého českého religionisty analyzuje a systematicky třídí náboženskou scénu dnešní doby. Ve svém velkorysém záběru shrnuje i duchovní a myšlenkové směry, které bývají někdy opomíjeny, jako jsou mimokřesťanské spirituality západního původu (např. hermetismus). Vlastním autorovým přínosem je dále rozbor kritiky náboženství a ateismu či nových podob mezináboženských vztahů. K zásadním patří i úvodní metodologické pasáže, které kriticky připravují půdu a hranice zkoumání předmětu, jehož uchopení je z povahy věci netriviální. Publikace chce svými novými interpretacemi vstoupit do odborné diskuse, vedle toho však dobře poslouží i vysokoškolským studentům v kurzech věnovaných současné religiozitě nebo jejím dílčím otázkám, jakož i zainteresované veřejnosti.

Pavel Hošek – Wilfred Cantwell Smith – vědec a humanista// Ivan Štampach – Mezináboženské vztahy v pojetí Wilfreda Cantwella Smithe ve srovnání s jinými koncepcemi// Karel Floss – Víra a náboženské vyznání u Wilfreda Cantwella Smithe// Zdeněk Vojtíšek – Výzvy, specifika a možnosti dialogu se stoupenci nových náboženských hnutí ve světle díla W. C. Smithe// Summary

Přehled témat akademické religionistiky. Dotýká se otázky původu a raných etap náboženství, navrhuje třídění náboženství. Posytuje nepředpojatý popis jednotlivých významných náboženských směrů působících v současnosti. Věnuje se v samostatných kapitolách současné religiozitě, náboženskému sektářství a mezináboženským vztahům.

Sborník z konference v Praze 25.-26. 10. 2007. Tématem konference byl přínos významného teologa a religionisty W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství. Součástí sborníku jsou studie filosofa Karla Flossa, teologa a religionisty Ivana O. Štampacha, teologa a religionisty Pavla Hoška, religionisty Zdeňka Vojtíška, teologa, filosofa a sociologa Tomáše Halíka, a religionistů Víta Machálka, Miloše Mrázka, Martina Klepetka a Martina Dojčára. Konferenci a publikaci připravila Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů.

Hovory s Ivanem O. Štampachem. Rozhovory básnířky Boženy Správcové s Ivanem O. Štampachem o jeho spletitých duchovních cestách, mimo jiné o magii, o svobodném zednářství a o politických snech pohybujících se mezi odvážným projektem a krvelačnou utopií. Rozhovory doplňují fotografie pořízené oběma autory textu, Luborem Kasalem a neznámými autory z dětství Ivana Štampacha.

Autor se ve své slavné knize nesnaží o nic menšího než o vytvoření nové filozofie, která by spojila Logos s Erotem, respektive cit s rozumem. Vrací se k průkopnickému duchu předsokratiků a obrací většinově přijímané východisko empirismu: „Není nic v mysli, co nebylo dříve ve smyslech“, naruby. Do centra života staví „účastnou mysl“ a věří, že pokud se nám ji podaří co nejvíce otevřít univerzu i sobě samé, postoupíme o mnoho dále na cestě duchovní evoluce. Díky své hojivé povaze si Skolimovského ekofilozofie našla řadu sympatizantů a kniha se dočkala mnoha vydání. Průkopník ekofilozofie vychází z poznatku, že lidská mysl musí překonat fiktivní oddělení od skutečnosti. Popírá iluzi o myslícím subjektu, jenž zcela nezávisle čelí reálnému objektu. Prohlubující se lidské poznání totiž formuje neotřesitelné vědomí subjektu, že se na poznávané skutečnosti podílí. Subjekt je nedílnou součástí světa! Zde dochází k ideovému ztotožnění s francouzským filozofem Teilhardem de Chardin, který považoval lidskou mysl za proces probouzení duchovního potencionálu hmoty.... celý text

11 studií Ivana O. Štampacha se věnuje duchovnímu tématu v české výtvarné a literární moderně, jejíž představitelé se dostávali až na okraj mystických zření. Studie se věnují těmto autorům: Svatopluk Čech, Otokar Březina, František Bílek, Josef Šimánek, Josef Váchal, Alfons Mucha, Ladislav Klíma a František Drtikol.

Kniha esejů věnovaných duchovnímu životu v postmoderním kulturním kontextu. Hledání probíhá v křesťanském kontextu, křesťanské konstanty jsou však zpochybněny. Důvodem nového promýšlení samozřejmostí není tolik moderní kritický racionalismus rozkládající stará dogmata, jako spíše duchovní prostředí, do něhož křesťanství vstupuje v pluralitním a propojeném světě. Život je duchovní už tím, že je lidský, a proto hledá bezpečný střed, ale i nejistý přesah do svobody a tvůrčího jednání. Doslov pod názvem Smysl a duch napsal Zdeněk Neubauer.