Šestý svazek ediční řady obsahuje komentované překlady dalších pěti koptských
textů z nálezu rukopisů z Nag Hammádí“: Modlitba apoštola Pavla, Tajná kniha
Jakubova, Evangelium pravdy, Traktát o vzkříšení a Výroky Sextovy. Knihu opět
uvozuje zasvěcená kodikologická a paleografická studie Wolfa B. Oertera, která
nám přibližuje starověkou „knihovnu“ z Nag Hammádí i z jiné než obsahové
stránky, a předkládá i nejnovější pohled na dějiny nálezu rukopisů.
Den Kern des Buches bilden Beiträge des 3. internationalen Wortkshops „Coptica – Gnostica – Mandaica", der im Herbst 2017 in Prag stattfand. In ihnen werden mit Blick auf Wirkung und Rezeption biblischer Texte in außerbiblischem Kontext jüngste Forschungsergebnisse aus Koptologie, Religionsgeschichte und Theologie präsentiert. Im Mittelpunkt der Untersuchungen stehen Schriften aus dem koptischen Handschriftenfund von Nag Hammadi, doch kommen auch Texte unter anderem zu Manichäismus und Mandäismus zu Wort und werden Überlegungen zu antiker und moderner Übersetzerpraxis angestellt. Insgesamt werden in diesem Band verschiedenartige Themen behandelt, die von allgemeinen Erwägungen, philologischen, literaturwissenschaftlichen und exegetischen Fragestellungen bis hin zu missions- und rezeptionsgeschichtlicher Darstellung in Wort und Bild reichen und das Interesse von Religionshistorikern, Koptologen, Theologen und klassischen Philologen finden dürften.
V pořadí již pátý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí přináší překlad dalších koptských gnostických spisů, které byly nalezeny koncem 40. let minulého století v zapečetěném džbánu nedaleko vesnice Nag Hammádí v Horním Egyptě. Nalezneme zde komentovaný překlad spisů: Tajná kniha Janova (synoptický překlad několika verzí), Evangelium Egypťanů a Poučení Silvanova. Knihu opět uvozuje zasvěcená studie z pera egyptologa a koptologa Wolfa B. Oertera, která se kromě příslušných kodexů z Nag Hammádí zaobírá i slavným Berlínským gnostickým kodexem.
Čtvrtý svazek ediční řady přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů: Authentikos logos („Věrohodné slovo“), Petrův list Filipovi, Druhý traktát velkého Séta, Tři Sétovy stély a Protennoia ve třech tvarech. Z koptských originálů je přeložili a úvodem a komentáři opatřili Zuzana Vítková, Václav Ondráček a Pavel Ryneš. Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa Wolfa B. Oertera.
Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují doprovodné studie, které shrnují látkou obou svazků z různých pohledů (jednotlivé vědní obory, konstrukce orientální alterity, ženská reflexe Orientu). Svazek obsahuje též bibliografii a jmenný rejstřík k oběma dílům. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou. Vydána ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.
Kniha přináší v českém komentovaném překladu další tři spisy z nálezu rukopisů
z Nag Hammádí: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo.
V úvodu k celému svazku se W. B. Oerter zabývá historií nálezu a vydání,
fyzickým vzhledem, jazykem a písmem kodexů, z nichž byly texty vybrány,
nalezneme tu ale též zajímavé úvahy o tom, jak byly jednotlivé kodexy
komponovány jako celek.
První část textu přehledně shrnuje antické prameny a moderní bádání o gnózi, druhá se zaměřuje na charakteristiku gnostického myšlení a náboženské praxe, zatímco poslední část zkoumá inspirační zdroje a vývoj. Gnóze, tedy náboženství „poznání“ (řec. gnósis), je významným nábožensko-filosofickým proudem pozdní antiky, který čerpá z židovského mudrosloví, íránsko-zoroastrovských představ a řeckého myšlení. V rámci své interpretace převzala i křesťanské dědictví, stala se vážnou konkurencí ranému křesťanství a vyžadovala jeho neustálou obhajobu. Některé gnostické motivy ovlivnily evropské duchovní dějiny, zvláště teosofii, filosofii a mystiku. Klíčovým impulsem pro bádání o gnózi bylo nalezení koptských gnostických textů v polovině 40. let 20. století poblíž Nag Hammádí. Významným výsledkem tohoto bádání je dílo prof. Kurta Rudolpha, které se opírá o znalost řeckých a koptských rukopisů a přináší přehlednou analýzu gnostiky. Kapitoly jsou stručné, čtivé a fundované, a tato kniha doplňuje naše porozumění duchovnímu vývoji v raných křesťanských staletích.
Druhý svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentované překlady pěti raně křesťanských a gnostických traktátů, které byly součástí významného nálezu rukopisů v Hornoegyptu. Obsahuje celý kodex IX a dva spisy z kodexu VI, a všechny texty vycházejí poprvé v českém překladu.
Text Melchisedek popisuje zjevení, které anděl předal starozákonnímu veleknězi, a navazuje na tradici spekulací o této postavě, zmíněné v hebrejské bibli. Traktát odsuzuje doketismus, nauku, že Kristus trpěl a zemřel pouze zdánlivě.
Svědectví pravdy, sepsané křesťanským gnostikem enkratického zaměření, kritizuje nauku obecné církve a podává unikátní výklad Kristova života.
Nórea je hymnický spis o záchraně mytické pramáti gnostiků, která byla ujištěna o plnosti božského světa. Tento text se odvolává na gnostické příběhy a mohl být recitován během gnostických svátostí.
Hrom: Dokonalá Mysl obsahuje promluvu ženské božské bytosti, která se představuje paradoxně. I když není zařaditelný k žádné konkrétní gnostické nauce, je to ryze gnostický spis.
Pochopení naší veliké moci stručně shrnuje dějiny světa od stvoření po eschatologický zánik a záchranu věřících, přičemž obsahuje stoické motivy a interpretace biblických pasáží. Úvod k celému svazku napsal Wolf B. Oerter.
This is the fourth volume of proceedings of the workgroup Egypt and Austria, which has recently developed into Egypt and Central Europe. The volume includes contributions on Austrian migrations to Egypt and vice versa, on the political as well as economic relations within the Eastern Mediterranean during the 19th century and there is also a special section devoted to the intercultural (mis-)representations in arts. Two articles remind us of the activities and literary work of Alois Musil, the antipode of Lawrence of Arabia. Contributions are in English, some in German. With this volume, Egypt and Austria turns into a regular series.
Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.).
První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatym asketismem.
Dieser Band der Abusir-Serie widmet sich der Veröffentlichung der Relieffragmente aus einem der größten und bekanntesten nicht-königlichen Gräber aus dem Gebiet von Saqqara - der Mastaba des Wesirs Ptahschepses. Die zahlreichen Fragmente der Mastaba sind in verschiedene Gruppen angeordnet und werden eingehend analysiert.
Die Stadt Wien ist unübertroffen für ihre schönen Paläste. Einst eine kaiserliche Hauptstadt und eine europäische Metropole zog Wien Adelsfamilien aus dem gesamten Heiligen Römischen Reich und den habsburgischen Ländern an, die alle bestrebt waren, beeindruckende Residenzen in der Nähe des kaiserlichen Hofes zu errichten. Das Ergebnis war ein Reichtum an Palästen, die die künstlerische Entwicklung Wiens über die Jahrhunderte widerspiegeln. Besonders die im siebzehnten und frühen achtzehnten Jahrhundert erbauten Paläste sowie die öffentlichen und privaten Gebäude der zweiten Hälfte des neunzehnten Jahrhunderts gehören zu den schönsten der Welt.
