Roger Garaudy Knihy
17. júl 1913 – 13. jún 2012
Roger Garaudy bol francúzsky filozof a marxistický teoretik, ktorého práca sa primárne zameriavala na politickú filozofiu. Jeho myslenie prešlo zložitým vývojom, od komunizmu cez kresťanstvo až k islamu, čo sa odrazilo v jeho rozsiahlej publikačnej činnosti. Garaudy skúmal vzťah medzi vierou a rozumom, tradíciou a modernitou, a často sa vo svojich textoch venoval aj sociálnym a politickým otázkam svojej doby. Jeho diela sú dodnes predmetom diskusií.
Esej ve vstupní části proklamuje, že je třeba se vrátit po překonání stalinského dogmatismu k základní inspiraci marxismu. Následují úvahy o podstatě dogmatismu a o nezbytnosti, aby marxismus navazoval na kulturní dědictví nejen Západu, ale i Východu a aby se vyrovnával s problémy soudobé kultury. Poté řeší esej vztah marxismu k morálce, náboženství a umění.
Druhý vatikánský koncil uvedený encyklikou Pacem in terris papeže Jana XXIII. vytyčil problém dialogu mezi církví a světem. Papež Jan XXIII. neadresoval svou encykliku jen duchovenstvu a svým věřícím, ale i mimo katolicismus, "všem lidem dobré vůle". Každého z nás se dotknou rozhodnutí, která budou přijata a na nichž z určitého hlediska závisí budoucnost. Není tedy nikterak domýšlivé, odpoví-li marxista bratrsky na výzvu bratrsky adresovanou všem a položí-li si ze svého hlediska otázku o možnostech, mezích a perspektivách tohoto dialogu, aby i on přispěl ke společným úvahám.
Výklad Marxova filosofického, ekonomického a politického myšlení podává autor tak, aby se jasně projevil význam jeho důsledného a bojového humanismu a převratná metodologie historické iniciativy. Kniha se opírá o Marxovy původní spisy, které osvětluje, a ukazuje, jak pomocí Marxova díla lzepostihnout totalitu přeměn naší doby.
Francouzský marxistický filosof podává v díle rozbor různých systémů morálky od antiky po současnost a konfrontací s marxismem dovozuje, že jedině marxistická morálka, spočívající na vědeckém základě, vyhovuje zájmům národů a lidství.
Zdroje a dějiny reakční politiky papežství tvoří první, výklad o možnosti spolupráce stoupenců světového názoru křesťanského a komunistického tvoří druhý oddíl této knihy.-První oddíl "Církev a politika" je rozdělen na šestkapitol: Tradiční církevní politika, Vatikán, fašismus abiskupové, Francouzští biskupové od června 1940, Vatikánský kapitalismus a americký imperialismus. Druhý oddíl "Komunismus a křesťané" obs. kapitoly: Marxismus a náboženství, Lidová demokracie a křesťanství: katolická církev v Polsku, Socialistické budování a křesťané: SSSR a křesťanství, Lidská osobnost. Ve třetím oddíle "Dokumenty" je rozhovor s J. Maritainem a P. Togliattim, a dále kapitoly: Syllabusčili nezměnitelná nauka církve o její světské a duchovní moci, Index, Vatikánský trust, a Náboženský statut SSSR.
Esej ve vstupní části proklamuje, že je třeba se vrátit po překonání stalinského dogmatismu k základní inspiraci marxismu. Následují úvahy o podstatě dogmatismu a o nezbytnosti, aby marxismus navazoval na kulturní dědictví nejen Západu, ale i Východu a aby se vyrovnával s problémy soudobé kultury. Poté řeší esej vztah marxismu k morálce, náboženství a umění.
Tři eseje o třech význačných umělcích 20. století (Picasso, Saint-John Perse, Kafka). Autor, známý marxistický literární kritik, odhaluje jejich inspirační zdroje a společenské skutečnosti, podává rozbor jejich díla a osvětluje rysy moderního umění. Závěrem říká, že "neexistuje umění, které by nebylo realistické ...", že "každé autentické umělecké dílo vyjadřuje určitou formu přítomnosti člověka".
Výklad Marxova filosofického, ekonomického a politického myšlení podává autor tak, aby se jasně projevil význam jeho důsledného a bojového humanismu a převratná metodologie historické iniciativy. Kniha se opírá o Marxovy původní spisy, které osvětluje, a ukazuje, jak pomocí Marxova díla lzepostihnout totalitu přeměn naší doby.
