François Mauriac Knihy

Román Cesty k moru, napísaný pred druhou svetovou vojnou, patrí k Mauriacovým najlepším prózam. Autor si v ňom kladie filozofickú otázku, aké je miesto človeka v spoločnosti i na tomto svete a aký je zmysel života v chmúrnom, krutom a egoizmom presýtenom storočí. Citlivý pozorovateľ francúzskeho mestského prostredia- sám bol jeho produktom- ukazuje, kam vedie slepá ľudská túžba po peniazoch.

Kniha obsahuje tieto diela od Mauriaca: Thérese Desqueyrouxová, Osudy, Bozk malomocnému, Genitrix.

Dva romány francúzskeho autora. Prvý je autobiografický, vyjadruje "vnútorné pamäte" autora, v druhom je antihrdinom človek, ktorý mravne zdegradoval.

Therése Desqueyrouxová vedie pomýlený život ženy, poznačený prostredím a dobou. Chce byť sama sebou v prostredí posvätných rodinných predsudkov. Chce roztrhnúť putá bezcitnosti, zvíťaziť nad meštiackym farizejstvom a pokrytectvom.

Mauriacovo bohaté literárne dielo celé desaťročia vzrušovalo francúzskych čitateľov aj čitateľov mnohých európskych národov. Tento Francúz, pochádzajúci z katolíckeho prostredia buržoáznej juhofrancúzskej rodiny, ako spisovateľ sa stal kritikom tohto prostredia, tejto triedy. Svojou skvelou psychológiou a znalosťou prostredia sa stal jej nemilosrdným sudcom. Z jeho diel najslávnejší a najotrasnejší román „Klbko vreteníc“ predkladáme po dlhoročnom odstupe opäť našim čitateľom, aby znova prežili tú otrasnú drámu jedincov, tak veľmi si podobných vo svojej nenávisti a túžbe po majetku. Niet hádam horšej osamelosti, než je osamelosť ľudí zviazaných pevne najužšími príbuzenskými zväzkami, ktoré sa stanú zväzkami pokrytectva, nenávisti a chladnej vypočítavosti. V románe „Klbko vreteníc“ sa stretáme s takýmito vzťahmi v rodine bohatého juhofrancúzskeho advokáta. Zo silných, vyostrujúcich sa obrazov vytvára autor psychologickú drámu o osamelých sebe samým napospas vydaných jedincoch, ktorí nikdy neboli k sebe ľudskí, lebo všetko ľudské sa u nich premenilo na zlo a zhmotňovalo sa vždy len na otázky majetku a peňazí. Táto dráma je silným odrazom úpadku falošnej meštiackej morálky.

Soubor děl Francoise Mauriaca obsahuje tyto prózy: Polibek malomocnému; Genitrix; Pustina lásky; Tereza Desqueyrouxová; Klubko zmijí; Cesty k moři

François Mauriac (1885-1970) è stato un importante scrittore francese, vincitore del Premio Nobel nel 1952. Il romanzo "Gli angeli neri" è uno dei suoi lavori più apprezzati. In questo racconto baladico, il conflitto eterno tra peccato e grazia si intensifica attraverso il confronto tra la complessa figura di Gabriel Grader, un'anima oscura, e il suo avversario, Alain Forcase, che trionfa dolorosamente nella sua straordinaria innocenza e purezza di cuore, dedicandosi alla missione redentrice del sacerdozio cristiano. L'opera di Mauriac continua a vivere dopo la sua morte, offrendo a molti cuori in cerca risposte alle angosciose domande del nostro tempo, attraverso il percorso di trasformazione interiore dei suoi personaggi.

Diese neue Übersetzung der Biografie von Jesus Christus zählt zu den bedeutendsten Werken der Weltliteratur des 20. Jahrhunderts. Der französische Schriftsteller und Nobelpreisträger François Mauriac (1885–1970) wird von Lesern geschätzt für seine Fähigkeit, die tiefsten Regungen der menschlichen Seele darzustellen, in der die Kräfte des Guten und des Bösen ringen. Mauriac präsentiert Christus nach seinen eigenen Vorstellungen, ist sich jedoch bewusst, dass sein Werk schlafende Gewissen aufrütteln kann. Angesichts einer Welt, in der Christus das Gebet verweigert hat, empfinden wir Scham beim Sprechen über ihn. Dies führt uns zu der Erkenntnis, dass jeder Christ einen vorbestimmten Anteil am Acker des Vaters hat, der bestellt und gesät werden muss. Selbst wenn wir versagen, wird ein wesentlicher Teil unserer Aufgabe dennoch erfüllt, oft gegen unseren Willen. Die Gnade wirkt, um ein über uns hinausgehendes Ziel zu erreichen: wie ein Dramatiker, der einem schlechten Schauspieler die Worte zuflüstert, die dieser nur widerwillig spricht. Letztlich tritt der Autor selbst an die Stelle des Schauspielers, ohne dass das Publikum es bemerkt. Der Erfolg ist nicht so groß, wie er hätte sein können, aber er berührt dennoch die Herzen derjenigen, die berührt werden sollen.

"Kłębowisko żmij" powstało w 1932 r.; mimo iż od momentu ukazania się powieści upłynęło pół wieku, a akcja książki obejmuje schyłek XIX stulecia i sięga lat dwudziestych naszego, jest to utwór po dziś dzień niesłychanie aktualny. Dotyczy bowiem odwiecznych ludzkich spraw: miłości i nienawiści. Bohaterowie tej powieści, jak wszyscy bohaterowie Mauriaca, żyją między dobrem a złem, między miłością a pogardą; miotani namiętnościami i sprzecznymi uczuciami nie potrafią, ani nie próbują nawet, zrozumieć się wzajemnie.

L'étouffoir... Ce n'est pas seulement cette lande qui sent le pin brûlé. Maltaverne et ses deux mille hectares, ses papillons cloués à la résine des arbres... C'est aussi cette force obscure qui saisit les êtres, les incendies... Alain est l'héritier de ce domaine. Il aime Marie, du moins il la désire. Mais elle n'a pas de dot et, quand on s'appelle Alain Gajac, on ne se commet pas avec une employée de librairie. Madame Gajac, sa mère, ne rêve que stères de bois et bourgeoisie bien-pensante... Ses fantômes, qui les connaît ? Quant à Jeannette, cette innocente, elle est déjà fauchée avant même que d'être en fleur. Alain sait qu'on la lui destine. Il l'a surnommée " le pou "... Malaise, mal d'aimer... A Maltaverne, le drame couve, exacerbé par le ciel brûlant des Landes. Car tous, à commencer par cet adolescent d'autrefois, ont oublié une chose : vivre...

Mathilde Cazenave morte, sa belle-mère jubile : elle va pouvoir reconquérir totalement son fils bien-aimé. Félicité a tort de se réjouir trop vite, car, sur le visage apaisé de la jeune morte, Fernand entrevoit ce qu'aurait pu être le bonheur avec Mathilde. Qui l'a empêché de s'entendre avec elle, sinon sa mère ? Vieil enfant égoïste et gâté, il se retourne alors contre cette «génitrix » coupable de l'avoir trop choyé. Défaite temporaire dont François Mauriac analyse les phases avec une lucidité sans complaisance dans ce roman âpre et poignant, une de ses oeuvres les plus célèbres.

Pour éviter le scandale et protéger les intérêts de leur fille, Bernard Desqueyroux, que sa femme Thérèse a tenté d'empoisonner, dépose de telle sorte au'elle bénéficie d'un non-lieu. Enfermée dans la chambre, Thérèse tombe dans une prostration si complète que son mari, effrayé, ne sait plus quelle décision prendre. Doit-il lui rendre sa liberté? Dans ce livre envôutant, François Mauriac a réussi un portrait de criminelle fascinant.

Le thème du livre est similaire à celui des autres œuvres de Mauriac : le sentiment d'isolement et d'angoisse de l'individu dans un monde de valeurs déchues, d'hypocrisie, d'égoïsme et de conventions stériles. Le choc entre ce monde et celui de la pureté morale, de l'amour et du dévouement, dont le symbole est le jeune Xavier, conduit à un drame qui culmine en tragédie en quelques jours.

Příběh malého chlapce, kterého si matka oškliví. Je jí připomínkou nenáviděné rodiny, do které se přivdala.

Souborné vydání několika románů Françoise Mauriaca. Jsou zde obsaženy tyto romány: Polibek malomocnému (1922), Genitrix (1923), Pustina lásky (1925), Tereza Desqueyrouxová (1927), Klubko zmijí (1932). V polibku malomocnému se obětuje rodinným zájmům mladá žena. Genitrix vypráví o matce, která svého syna milovala tak, až způsobila smrt jeho ženy. V Pustině lásky se otec i syn zamilují do ženy pochybné pověsti. Klubko zmijí je nejvyzrálejší studií postav mučených sžíravou nenávistí k okolí. Doslov Jiří Pechar.

Roman psychologique se déroulant dans les environs de Bordeaux, il décrit l'histoire d'un éveil des sens qui ne parvient pas à briser l'isolement des âmes et à les libérer de leur vide aride. Conflit entre l'âme et le corps, quête de Dieu et recherche du sens de la vie.

Román zobrazující do vlastní křesťanské dobroty zahleděnou Brigitu Pianovou, která je manipulátorkou osudů dalších postav a svůj údudek o nich nadřazuje jejich skutečnému dobru.

Die Handlung spielt in der Stadt Dorthe im Südwesten Frankreichs, einer Region, die Mauriac in vielen Variationen bereits oft dargestellt hat. Die Hauptfigur des Buches, Agata de Camblanes, stammt aus einem starken, aggressiven Geschlecht von Frauen, wie wir es aus anderen Mauriacs Werken kennen. Ihr psychologisches Profil erinnert an Eleonore Dori, genannt Galigai, die Vertraute von Maria Medici. Wie diese Frau der späten italienischen Renaissance nutzt auch die kleinbürgerliche Intrigantin Agata ihren unermüdlichen Willen, um andere zu manipulieren. Ihr Opfer ist Nicolas Plassac, bei dem wir ebenfalls eine seelische Verwandtschaft zu einigen von Mauriacs jungen Männern feststellen, die schwach und orientierungslos sind. In einem entscheidenden Moment findet Nicolas jedoch die Kraft zur Rebellion und entzieht sich der Macht der Frau, die von der allmächtigen Herrschaft des Willens überzeugt ist, selbst in der Liebe. Auch in diesem Buch dringt Mauriac bis in die Tiefen der menschlichen Seele vor und konfrontiert uns mit dunklen, heimtückischen Taten, die von der menschlichen Gerechtigkeit nicht erfasst und bestraft werden.

Náboženské reflexe vyjádřené v rozhovoru dvou přátel, katolíka a protestanta, během pouti do Lurd.

Romány a novely F. Mauriaca, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1952, jsou u nás dobře známy z řady překladů. Zato soubor tří esejů nazvaný Utrpení a štěstí křesťana vychází v roce 1993 česky poprvé. Přitom jde o dílo z celé jeho tvorby nejkontroverznější, které vyvolalo celou řadu prudkých reakcí. Jednotlivé eseje vznikaly na ploše mnoha let a čtenář tak může sledovat, jak se Mauriacův původní názor pomalu proměňoval.

Autobiografické svedectvo známeho mysliteľa, nositeľa Nobelovej ceny mieru za rok 1986. Príbeh Židov deportovaných z autorovej rodnej obce - rumunského Sighetu - do Osvienčimu Noc Elie Wiesela je prvou knihou románovej trilógie Noc, Úsvit a Deň. Popri dielach Prima Leviho a Denníka Anny Frankovej je kniha považovaná za jeden z pilierov literatúry o holokauste. V románe Noc sú opisované vlastné zážitky autora – mladého ortodoxného Žida, pochádzajúceho z rumunského mesta Sighet v Transylvánii. V roku 1944 bol aj s rodinou deportovaný do nacistických vyhladzovacích táborov Osvienčim a Buchenwald. Svoje hrozné zážitky sa odhodlal opísať až v rokoch 1954 – 1955 v rozsiahlom rukopise napísanom v jidiš. Jeho skrátená verzia bola v roku 1956 vydaná v Argentíne pod názvom: "A svet mlčal." V roku 1958 vyšla vo francúzštine pod novým názvom: "La Nuit" v parížskom vydavateľstve Les Éditions de Minuit a v roku 1960 v angličtine ako: "Night." Kniha bola neskôr preložená aj do ďalších jazykov.

Il semble que François Mauriac ait mis le meilleur de son art dans cette cruelle peinture d'une famille de hobereaux du Sud-Ouest dont l'héritier, un pauvre homme dégénéré, s'est mésallié en épousant une jeune fille qui n'a pu résister au désir de quitter son milieu bourgeois et de devenir baronne. De cette union mal assortie est né un fils, Guillou. Nous suivons le calvaire de cet enfant, si disgracié physiquement, si sale, si arriéré que sa mère ne l'appelle que le Sagouin . Nous le verrons tout près peut-être du salut parce qu'enfin quelqu'un, l'instituteur du village, le traite en être humain, mais cet homme bon et secourable renonce à s'occuper de l'enfant du « château » et la tragédie se précipite. Victime de la haine de sa mère à qui il ne rappelle que d'odieux souvenirs, victime des préjugés du village, la pauvre Guillou entraînera son faible père dans la tragédie. Cette « sombre et parfaite nouvelle » - le mot est de Robert Kemp - est un récit d'une grande intensité qui évoque un monde de haine et de souffrance avec une remarquable sobriété de moyens et un art achevé.

"Dans son appartement parisien, Thérèse Desqueyroux s'apprête à affronter la solitude d'un samedi soir. Sa fille Marie, âgée de dix-sept ans, qu'elle n'a pas vue depuis trois ans surgit de façon inopinée.Marie, qui est partie sans prévenir sa famille, évoque avec ironie les difficultés financières des Desqueyroux : Bernard son père, et sa grand-mère, subissent le contrecoup de la débâcle de la résine.Puis elle exprime sa révolte par rapport à l'univers étouffant de son entourage et manifeste sa solidarité avec sa mère qui a su tout quitter. "«Je n'ai pas voulu donner dans La Fin de la nuit une suite à Thérèse Desqueyroux, mais le portrait d'une femme à son déclin, que j'avais peinte déjà du temps de sa jeunesse criminelle. Il n'est aucunement nécessaire d'avoir connu la première Thérèse pour s'intéresser à celle dont je raconte ici le dernier amour. » François Mauriac.

Nella provincia francese, un celebre avvocato consuma la propria vita nel disprezzo per la religione e nell'odio per il prossimo. Abbandonato da tutti, il vecchio, in una lettera aperta alla moglie, ricorda con sarcasmo le tappe fondamentali della sua «brillante» esistenza: successi professionali, ricchezza, evasioni extraconiugali. In realtà quello che doveva essere un atto d'accusa è una confessione che rivela nell'uomo ormai stanco e ammalato una vittima, illusa nella prima giovinezza di trovare sincera corrispondenza di affetti nelle persone che più gli erano vicine. Per vendicarsi, egli costruisce giorno per giorno un piano sottilmente malvagio: diseredare quella coalizione avida di figli e nipoti dai quali non è mai venuta una parola di comprensione a sciogliere il «groviglio di vipere» del suo cuore. Ma all'odio subentra gradatamente una stanca condiscendenza, quasi un barlume di amore per quegli esseri che, in ultima analisi, hanno sofferto con lui.

-Thérèse Desqueyroux-Thérèse en Casa del Doctor-Thérèse en el Hotel-El Nudo de Víboras-El Misterio Frontenac-La Farisea-El Cordero

Prawdopodobnie jest to jedyna książka o Eucharystii, której autorem jest noblista.

Un passionnant recueil de poèmes de François Mauriac, publié en 1949.

Luis, un anciano avaro, descreído, cínico, egoísta y ateo, al presentir su pronta muerte, redacta una extensa carta, llena de reproches hacia Isa, su esposa, católica y tradicional, en la que hace balance del fracaso de su relación matrimonial, y hace patente el desprecio que sienten en todo momento hacia su persona, el resto de la familia, hijos, nueras, yernos y nietos, que desean que muera lo antes posible para heredar.