František Heřmanský Knihy

Překlad latinské zprávy Husova žáka Petra z Mladoňovic, jenž patřil k Mistrovu doprovodu v Kostnici. Universita Petra pověřila, aby shromáždil úřední dokumenty o procesu s českým kazatelem, proto je jeho spis místy vlastně listářem. V poslední části knihy, při Husovu odsouzení, odsvěcení a upálení, však nastupuje Petrovo bezprostřední, živé a soustrastné líčení. Spis, jenž vznikl krátce po Petrovu návratu do Prahy, se ujal jako protestantská obdoba legendy a byl přetiskován s pašijemi ostatních mučedníků. (anotace: JulianaH.)

Čtení o slávě, velikosti a utrpení našeho lidu 144 výňatků ze starých českých kronik i jiných literárních památek přiblíží významné události i život prostých lidí od příchodu Čechů až po dobu Jana Ámose Komenského. Součástí knihy jsou snímky starých rytin a obrazů. Staročeské texty do novočeštiny přeložil František Heřmanský. 800 stran textu doplňují nákresy a černobílé dokumenty, 88 stran černobílé a barevné fotografie. Druhé vydání.

Adam Šangala bol štíhly, urastený, krásny mladík, ktorý sa vyberie po smrti svojho otca do sveta najmä za zárobkom, pretože matka sa nedokáže postarať o toľko hladných krkov a on jej nechce byť zbytočne na obtiaž; po duševnej stránke má dosť vykresané názory, myslí si, že všetci páni sú zlí a dedinský ľud vždy trpí pánske vrtochy; je z Kozinskej, bol zverbovaný a stále rebeluje proti systému... Knižné vydanie zo 1966 pekne ilustroval František Šesták neskor vyšlo v edícii Sme - slovenskí spisovatelia a nakoniec ho vydal Media klub v 2004 - s toho je to ISBNko i foto prebalu

Kniha se snaží věcně a poutavě přiblížit dobu Karla IV. a její společnost. Osu vybraných ukázek tvoří výňatky z nejdůležitějších kronik 14. století uspořádané tak, aby umožňovaly sledovat běh Karlova života a tím i politické dějiny evropské v době vlády Jana Lucemburského a Karla IV. v českém státě. Mimo to byly do výběru zařazeny i ukázky z tehdejších listin, jednak pro poznání typických forem hospodářského života, jednak pro zajímavé pohledy do tehdejšího bohatého dění kulturního. Vloženy jsou i listy Petrarkovy Karlu IV. a předním osobnostem z jeho dvorské družiny i některé dopisy jeho kancléře Jana ze Středy, též značné části životopisu Arnošta z Pardubic a Milíče z Kroměříže. Úvod podává stručný přehled Karlova života a politických událostí jeho vlády, jež měly určitý význam pro české země; větší pozornost věnuje složení české společnosti v Karlově době i rozporům, které jí zmítaly a z nichž o něco později vzniklo veliké hnutí husitské. Připojen je také souhrnný seznam všech tiskem vydaných pramenů pro dobu Karlovu. Kniha je vyzdobena téměř padesáti přílohami, jež představují ukázky všech složek tehdejšího umění výtvarného a je k nim přiložen i plán Prahy, mapa severní a střední Itálie a mapa zemí Koruny české kolem roku 1400. Dílo sestavil Fr. Heřmanský za spolupráce Zd.Fialy.

Kniha se snaží věcně a poutavě přiblížit dobu Karla IV. a její společnost. Osu vybraných ukázek tvoří výňatky z nejdůležitějších kronik 14. století uspořádané tak, aby umožňovaly sledovat běh Karlova života a tím i politické dějiny evropské v době vlády Jana Lucemburského a Karla IV. v českém státě. Mimo to byly do výběru zařazeny i ukázky z tehdejších listin, jednak pro poznání typických forem hospodářského života, jednak pro zajímavé pohledy do tehdejšího bohatého dění kulturního. Vloženy jsou i listy Petrarkovy Karlu IV. a předním osobnostem z jeho dvorské družiny i některé dopisy jeho kancléře Jana ze Středy, též značné části životopisu Arnošta z Pardubic a Milíče z Kroměříže. Úvod podává stručný přehled Karlova života a politických událostí jeho vlády, jež měly určitý význam pro české země; větší pozornost věnuje složení české společnosti v Karlově době i rozporům, které jí zmítaly a z nichž o něco později vzniklo veliké hnutí husitské. Připojen je také souhrnný seznam všech tiskem vydaných pramenů pro dobu Karlovu. Kniha je vyzdobena téměř padesáti přílohami, jež představují ukázky všech složek tehdejšího umění výtvarného a je k nim přiložen i plán Prahy, mapa severní a střední Itálie a mapa zemí Koruny české kolem roku 1400. Dílo sestavil Fr. Heřmanský za spolupráce Zd.Fialy.

Jeden z nejcennějších pramenů pro počátky husitství informuje o prvních projevech revolučního hnutí přes propuknutí bouří v Praze, založení Tábora a první léta husitských válek do prosince 1421. Autorem kroniky je mistr artistické fakulty pražské univerzity, příslušník umírněného středu, který kritizuje radikální učení táborské a pražské chudiny. Ke kronice je připojena veršovaná Píseň o vítězství u Domažlic, oslavující vítězství husitů nadkřižáky v srpnu 1431.

Husitská kronika je sloupem našich vědomostí o zrodu husitské revoluce a jejím průběhu od r. 1414 do počátku r. 1422. Začíná zprávou o přijímání z kalicha a kostnickém boji M. Jana Husa, vyzdvihuje hlavní myšlenky husitské revoluce, obšírně líčí zápas, který vzplál v Čechách, revoluční Prahu, první bitvy lidové armády a slavné vítězství nad křižáky na Žižkově. Zvláštní pozornost je věnována revolučnímu Táboru. V této části se také nejzřetelněji projevuje třídní profil autora, majetného pražského občana, stoupence „zlaté střední cesty“, protivníka jak Zikmundova, tak i táborských. (Podle úvodu.)