Alexandra Pflimpflová Knihy

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětovou popularitu. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často – i když ne vždy – vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly – také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina – klasikou kriminálního žánru. V povídce Maigret a rejdař rozplétá komisař složité vztahy v rodině bohatého despoty a záletníka Ducraua. Příběh zasazený do působivé atmosféry světa pařížských loďařů korunuje výjimečný epilog – nečekaně otevřené pachatelovo přiznání. V podzemí hotelu Majestic je nalezena mrtvola uškrcené ženy, manželky bohatého Američana, která přicestovala do Francie se svým synem. Pátrání po vrahovi a motivech jeho činu znesnadňují Maigretovi nejasnosti kolem otcovství chlapce, záměna osob a vydírání.

V první novele rozplétá Maigret složité předivo manželského trojúhelníku poté, co byl přivolán k mrtvole Felixe Nahura, nezvedeného syna bohatého libanonského bankéře. Vraždila jeho manželka, její milenec nebo někdo z Nahurova služebnictva? Týž večer navštívila Maigretova přítele doktora Pardona neznámá dvojice – muž a žena zraněná kulkou, jejíž popis dokonale odpovídá paní Evelině Nahurové. Druhý příběh začíná ve chvíli, kdy pošta doručí na nábřeží Zlatníků podivný dopis . Jeho pisatel oznamuje, že v nejbližší době zřejmě dojde k vraždě, podrobnosti však nesdělí. Rutinní pátrání dovádí Maigreta do přepychového bytu ve čtvrti těch nejzámožnějších – do prostředí, jež je mu cizí a v němž se jen obtížně orientuje. Tady se nikdy neříká pravda, protože to nepatří k bontonu. Proto Maigret prohrává – a i když pak vypátrá pachatele vraždy, nedočká se potřebného zadostiučinění.

Maigret u koronera – Jak zemřela mladičká Bessy, jejíž znetvořené tělo se našlo na železniční trati nedaleko arizonského Tucsonu? Maigret, toho času na studijní misi u kolegů z FBI, se v této pozoruhodné próze, jež se vymyká klasickým „maigretovkám“, stává často překvapeným a občas i kritickým pozorovatelem vyšetřovacích metod amerických kriminalistů. Před koronerem vypovídá pět podezřelých. Vyjde pravda najevo dřív, než Maigret odjede do Los Angeles, další zastávky na jeho cestě? Maigretovy paměti – Slavného vyšetřovatele navštíví novinář Georges Sim toužící poznat jeho práci, aby mohl napsat román. Jak to funguje na nábřeží Zlatníků? Co je realita a co její zjednodušení v literárním zpracování? Jaký je rozdíl mezi tvůrčím přístupem a pravdou? Poté co Georges Sim (později Simenon) vydá knihu s hlavním hrdinou nápadně podobným Maigretovi, rozhodne se komisař raději sepsat své paměti sám: vzpomínky na dětství, na seznámení s budoucí paní Maigretovou, na své kolegy a především na vyřešené i nevyřešené zločiny.

Antoine de Saint-Exupéry napsal Malého prince v New Yorku během druhé světové války, krátce předtím, než se vrátil do Evropy k jednotce amerického letectva, působící na základně v Sardinii a na Korsice. Jednatřicátého července 1944 Saint-Exupéry zmizel při svém posledním průzkumném letu nad jižní Francií. V listopadu 1993 Pierpont-Morganova knihovna v New Yorku vystavila Saint-Exupéryho kresby k americkému vydání Malého prince. Právě při této příležitosti se Jean-Pierre de Villers setkal s Wilhelmem von Stadde, bývalým pilotem luftwaffe. Von Stadde střežil oblast v den, kdy Saint-Exupéry zmizel. Kniha Poslední let Malého Prince je napsána podle vlastního, trochu fantastického vyprávění Wilhelma von Stadde o tom, co se stalo nad nádhernou francouzskou krajinou onoho 31. července 1944. Je to příběh o vzácném přátelství, které překročilo nepřátelské hranice.

Úspešná francúzska prozaička (1966) vo svojej knihe opäť otvára Pandorinu skrinku našej doby: starnutie vo svete nesúcom v génoch skúsenosť z globálnych katastrof, ktoré pripravili Európanov o ich ľudskú autenticitu. Hrdinkou novely je žena v zlomovej situácii: bývalá jazyková korektorka Miška stráca kontrolu nad svojím životom, ale súčasne aj nad slovami. Napriek všetkému toto niekdajšie židovské dievčatko pokračuje v celoživotnom pátraní po osobách, ktoré ju pred rokmi nezištne zachránili pred holokaustom. Chce sa im poďakovať za ich šľachetný čin, ktorým riskovali vlastné životy. Autorkino vnímanie konfúznej zložitosti miléniového sveta sa prenáša najmä do dialógov v domove pre starých postihnutých ľudí, ktoré starenka vedie s dvoma blízkymi ľuďmi. S Máriou, sirotou, ktorej sa ujala po smrti asociálnej matky, a Jérômom, logopédom usilujúcim sa zmierniť následky jej postupujúcej stareckej demencie. Práve túto situáciu autorka využije nielen na zachytenie mentálne zložitého stavu citlivej ženy na hranici života a smrti, ale aj na načrtnutie sociálnych a morálnych problémov storočia.

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětový ohlas. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často – i když ne vždy – vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly – také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina – klasikou kriminálního žánru. V Maigretově gangsterské partii se komisař potýká nejen s horlivým inspektorem Lognonem a jeho churavou chotí, ale především s triem amerických gangsterů, kteří si v Paříži počínají jako v ulicích Chicaga. V příběhu Maigret a bláznivá stařenka pak stojí před případem vraždy staré paní, jež se mu pár dní předtím svěřila s podezřením, že je někým sledována. Motiv tohoto činu mu zůstává dlouho utajen…

V příběhu Maigret se svěřuje se komisař přizná přátelům k případu z dávné minulosti, který mu nedá spát, protože v něm neuspěl. Všechno vypadalo tak jednoznačně: žena Adriena Josseta je nalezena mrtvá, její muž měl milenku a teď je na útěku s manželčinými penězi. Pak si však vše rozmyslí a vylíčí Maigretovi pravdu. Je nevinen, ale vše hovoří proti němu a komisař mu nedokáže pomoci. Po mnoha letech se objeví dopis a v něm příběh člověka, který se chlubí, že se mu podařilo přelstít i Maigreta. Příběh Maigret na dovolené nás zavádí do malého francouzského letoviska. Komisař si od zdejšího pobytu slibuje především odpočinek, ale brzy se ukáže, že kde je Maigret, tam je i zločin, a tak Simenonův hrdina najednou stane tváří v tvář snad nejtragičtějšímu případu své kariéry. Vše začalo podivným vzkazem, který nalezl komisař v kapse poté, co se vrátil z nemocnice, kde museli narychlo hospitalizovat paní Maigretovou: Pro smilování boží požádejte o návštěvu u pacientky na čísle 15. Než stihne komisař přání vyhovět, dívka z patnáctky umírá.

Při příležitosti 100. výročí narození Salvadora Dalího (11. května 1904 - 23. ledna 1989) vychází výpravná publikace obsahující jak pozoruhodné texty-dopisy, tak dosud většinou nepublikované kresby a skici. Osobnost S. Dalího snad ani není třeba představovat, dopisy však pootvírají neznámou, intimní sféru - důvěrná korespondence ukazuje pisatele i adresáta jakoby v novém světle. Objevují se tu se surrealismem pevně spjatá jména, jako André Breton, Paul Éluard, René Magritte, Benjamin Péret, Luis Buňuel, ale také např. Jean Cocteau, Federico García Lorca, Man Ray, Joan Miró, Luchino Visconti, Franco Zeffirelli nebo Stefan Zweig. Obrazová část obsahuje na 70 vyobrazení - kresby, skici ilustrací ke knihám a filmům, návrhy inzerátů, portréty Publikace představuje Dalího a jeho současníky jinak, než jsme byli dosud zvyklí, a zprostředkovává nám důvěrný pohled na jeho život i fascinující dílo.

Kniha o výchově psa a zvládání jeho výchovných problémů.

Komisař Maigret má jen pár let do důchodu, ale není mu příliš do zpěvu. Novoty v Justičním paláci ho netěší, a tak jen s nechutí stahuje smyčku kolem pachatelů loupežného přepadení. Náladu mu vylepšuje, že tak trochu „na zapřenou“ řeší i jiný problém: vraždu recidivisty, nenápadného lupiče-kliďase s osobitými metodami. Jenomže se ukáže, že ve hře jsou vysoce postavené osoby… Druhá novela nás zavádí na Montmartre, proslavený umělci a bohémy. Avšak žijí zde i „podnikatelé“, jejichž zájem o starožitnosti je více než podezřelý. Kromě Maigretových pátracích schopností tu tentokrát hraje hlavní roli i figurka zhrzeného policejního informátora.

Maigret se mýlí Nikdy není veselé, je-li zavražděna mladá půvabná žena. Tentokrát to ale vypadá, že si její smrt opravdu nikdo nepřál. Ale kupodivu se také zdá, že nikdo v okolí nestojí o to, aby vrah byl odhalen. I motiv je nejasný: žárlivost, peníze, uražená ješitnost - či co vlastně? Před Maigretem je mnoho možností, a přesto se dlouho vyhýbá setkání s jedním z hlavních podezřelých, možná proto, že jej považuje za intelektem sobě rovného. Naštěstí je vynikajícím znalcem lidských duší a právě psychologie ho dovede ke zdárnému odhalení pachatele.

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětovou popularitu. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často – i když ne vždy – vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly – také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina – klasikou kriminálního žánru. V příběhu pod titulem Liberty Bar je komisař povolán do Antibes vypátrat – diskrétně a nenápadně – vraha zdánlivě bohatého Australana, který se nechal zlákat neřestmi a pozlátky bezstarostného života na Azurovém pobřeží. Maigret v noční Paříži čelí nelehkému úkolu usvědčit hlavu drogového gangu ze zosnování několika hrdelních zločinů. Zejména v klíčovém, mistrně vystavěném dialogu dvou rovnocenných protivníků lze naplno vychutnat přednosti, sílu i přesvědčivost Maigretova umění vhlédnout do nitra zloducha a odhalit jeho slabé stránky.

Tajemná dáma v srdci první světové války. Tak dlouho o sobě spřádala legendy, až se sama stala legendou… Mata Hari… jméno, které se stalo synonymem špionky. Osud tak neuvěřitelný, že prostý životopis působí fantastičtěji než vymyšlený příběh. „Rychle mě obejměte, polibte a nechte mě. Stoupněte si po mé pravici. Budu se na vás dívat. Sbohem.“ To jsou poslední slova, která Mata Hari pronesla, když 15. října 1917 stanula před popravčí četou. Co tomu ale předcházelo? Kde začala a kudy vedla její spletitá, neuvěřitelná cesta? Jak se z chudého nizozemského děvčátka s obyčejným jménem Margaretha Zelleová stala mysteriózní tanečnice Mata Hari, milenka mnoha významných mužů, špionka a nakonec odsouzenkyně na smrt? Ve zlaté éře, belle époque, pobláznila celou Paříž, zlomila mnohá srdce a její jméno letělo od úst k ústům. Všichni uvěřili, že je Orientálka a chrámová služebnice bohů, všichni podlehli jejím barvitým mystifikacím. Autorce se podařilo napsat životopisný román s nejvyšším respektem k historickým faktům, ale současně nesmírně niterný a strhující. Vyprávění v přítomném čase, překrásným, lehce archaickým jazykem, působí dojmem, jako bychom se vskutku ocitli na počátku minulého století a jako by se to všechno – události bizarní, komické i tragické – odehrávalo přímo teď, přímo před námi…

'A wonderful literary trompe l'oeil: a book about friendship, writing and the boundary between reality and fantasy ... Dark, smart, strange, compelling' Harriet Lane, bestselling author of Her Overwhelmed by the huge success of her latest novel, exhausted and suffering from a crippling inability to write, Delphine meets L. L. embodies everything Delphine admires; sophisticated and unusually intuitive, she slowly but deliberately carves herself a niche in the writer's life. However, as she makes herself indispensable to Delphine, the intensity of this unexpected friendship manifests itself in increasingly sinister ways. And as their lives become further entwined, L. begins to threaten Delphine's identity and her safety.

Od chvíle, kdy se na stránkách pařížského erotického magazínu objeví snímky záhadné fotomodelky, zájem čtenářů o časopis stále vzrůstá. Úspěšný fotoreportér je však zároveň stále více vtahován do spletité pavučiny zločinu. Svižná a moderní francouzská detektivka nezklame žádného milovníka napětí.

Delphine de Vigan v románe zachytáva obraz súčasnej digitálnej doby, v ktorej ľudia žijú len preto, aby boli na očiach. Odkrýva v ňom zarážajúci pohľad na svet, kde sa všetko vrátane rodinného šťastia vystavuje na obdiv a predáva na sociálnych sieťach.Hlavná postava Mélanie vyrastala pred televíznou obrazovkou zhypnotizovaná obľúbenými reality šou. V živote má jediný cieľ ? stať sa slávnou. Vzorná manželka a matka Mélanie býva v luxusnom obytnom komplexe na predmestí Paríža a venuje sa len svojmu youtubovému kanálu. Uverejňuje na ňom videá z každodenného života svojich detí, osemročného Sama a šesťročnej Kim. Koncept podnikavej matky žne úspech, sledujú ich milióny odberateľov. Ponuky na spoluprácu sa hrnú a deti sa tak niekoľkokrát do týždňa postavia pred kameru v značkovom oblečení, aby pred zrakmi divákov rozbalili ďalšiu hračku alebo ochutnali všetky dostupné príchute zmrzliny. Jedného dňa sa však kamera nezapne. Malá Kim je nezvestná a žiadna z možných hypotéz jej zmiznutia sa nedá vylúčiť.

Una Meglio gioventù di Francia, un viaggio picaresco attraverso gli ultimi cinquant'anni, un romanzo che avvince, diverte, commuove.

Peter a Lucia je jemný príbeh lásky dvoch mladých ľudí na pozadí prvej svetovej vojny. Náhodné stretnutie študenta a amatérskej maliarky postupne prerastie v silné puto, ktoré ich izoluje od vonkajšieho sveta, vojny a jej dôsledkov. Pod vplyvom Lucie sa v Petrovi, synovi z meštiackej rodiny, rodí nezávislé myslenie, odpor voči vojne a nezmyselnému zabíjaniu. Osud zaľúbencov spečatí bombardovanie Paríža na Veľký piatok v roku 1918.rnEsej Empedokles z Akraganta opisuje epochu a filozofiu starogréckeho filozofa a básnika. Dielo vzniklo koncom prvej svetovej vojny.

The surprising life of an unassuming everyman: perfect for readers of Stoner and Robert Seethaler

Everyday Mathilde takes the Metro, then the commuter train to the office of a large multi-national where she works in the marketing department. Every day, the same routine, the same trains. But something happened a while ago - she dared to voice a different opinion from her moody boss, Jacques. Bit by bit she finds herself frozen out of everything, with no work to do. Thibault is a paramedic. Every day he drives to the addresses he receives from his controller. The city spares him no grief: traffic jams, elusive parking spaces, delivery trucks blocking his route. He is well aware that he may be the only human being many of the people he visits will see for the entire day and is well acquainted with the symptomatic illnesses, the major disasters, the hustle and bustle and, of course, the immense, pervading loneliness of the city. Before one day in May, Mathilde and Thibault had never met. They were just two anonymous figures in a crowd, pushed and shoved and pressured continuously by the loveless, urban world. Underground Time is a novel of quiet violence - the violence of office-bullying, the violence of the brutality of the city - in which our two characters move towards an inevitable meeting. 'Two solitary existences cross paths in this poignant chronicle, a new testimony to de Vigan's superb eloquence' Lire

Jean-Pierre Davidts píše k Saint-Exupérymu, aby mu oznámil, že sa stretol s jeho Malým princom na opustenom ostrove. Dieťa hľadalo lovca, ktorý by ho zbavil tigra, ktorý ohrozoval jeho ovcu. Bohužiaľ, jeho mnohé pátrania zostávali márne. Stretol radikálneho ekológa, dotieravého reklamnému pracovníka, precízneho štatistika a znepokojeného manažéra, ale nikto z nich mu nemohol pomôcť nájsť lovca tigrov. Donútený vrátiť sa na svoj ostrov, aby sa postaral o svoju ružu, Malý princ, zúfalý, predkladá autorovi-narátorovi žiadosť, ktorú tento nemôže odmietnuť. Tento text je úspešným a originálnym ozvenou rozprávania Saint-Exupéryho; rozpoznáva sa v ňom duch a tón hľadania Malého princa a absurdita postáv sústredených na svoj vlastný svet. Tento príbeh je teplým pokračovaním slávneho textu. Objav, ktorý sa dobre dopĺňa s opätovným čítaním. Text je náročný, a preto môže byť čítanie pre mladších čitateľov ťažké. Hoci ilustrácie neprekladajú poéziu pôvodných kresieb, výsledok je úspešný.

Univerzitná profesorka Laure má manžela, dve dcéry a dom. V štyridsiatke sa jej zdá, že to všetko nie je súhrn jej túžob, ale výsledok úsilia a kompromisov.Päťdesiatnik Clément sa nudí vo svete finančníctva. Výhľad z preskleného vežiaka ho unavuje rovnako ako YouPorn.Keď sa stretnú a začnú si spolu, obaja dúfajú, že vášeň ich nedovoleného vzťahu bude katalyzátorom zmeny. S niečím však nepočítali.Maria Pourchet ponúka živý, silný a vtipný román o láske, ktorá je desivo vážnejšia a nebezpečnejšia, než sa na prvý pohľad zdá.„V tomto odvážnom, inteligentnom a krutom románe sa riešia aj ďalšie témy: sociálna nevyhnutnosť a kríza maskulinity. Vo svete, kde sa muži – a ženy – ešte nespamätali z vojny proti mužskej nadvláde, niet otcov. Jedinou postavou oslovovanou Otec je Clémentov pes.“ Michel SchneiderMaria Pourchet je spisovateľka, scenáristka a sociologička. Jej šiesty román Oheň bol nominovaný na Goncourtovu cenu.

Justine je stejně jako mnoho jejích stejně starých kamarádek neustále v běhu; hektický život v Paříži, vlastní podnikání i malá dcerka ji vytěžují na maximum. Je rozvedená, na hledání vztahu nemá čas a jedinou útěchu nalézá v Nanteil, venkovském městečku, kde vyrůstala a kde má dodnes rodinu a staré známé. Při jednom takovém výletě ji kroky zavedou až na místní hřbitov, kde ke svému překvapení nalezne na hrobě svého otce čerstvě položené růže. Její matka o tom nechce ani slyšet. Ale kdo by si po takové době vzpomněl? Justine se nadchne nad myšlenkou dávné lásky a dá se do pátrání. Odhalená rodinná tajemství ale dají do pohybu i vztahy veskrze současné.

O akých náručiach Camille Laurensová píše? Predstavuje náruče všetkých mužov svojho života, od detstva až po súčasnosť – manžel, milenec, otec, vydavateľ, psychoanalytik, profesor, náhodný spolucestujúci, syn. Autorka mužov pozoruje, sleduje, skúma, odhaľuje ich silné stránky i slabiny a zároveň objavuje samú seba. Postrehy, spomienky, reflexie, rozhovory ako čriepky utvárajú mozaiku románu. Stretnutia hlavnej hrdinky Camille s mužmi sú pestré. Okrem citu v nich hrá možno ešte významnejšiu úlohu fyzická príťažlivosť. Vo vzťahoch spoznáva bolesť, sklamanie, iróniu, potešenie, vtip aj komiku. Láska sa ukazuje v rôznych podobách – zmyslová, nenaplnená, sebazničujúca, nádherná aj nostalgická. Autorka sa otvorene priznáva, že píše najmä pre mužov, im otvára svoje srdce i dušu. Román, preložený do viac ako dvadsiatich jazykov, sa stal vo Francúzsku literárnou udalosťou sezóny a kritika ho prijala mimoriadne priaznivo. V roku 2000 získala autorka za túto knihu významné literárne ocenenie Femina.