John David Barrow (* 29. november 1952, Londýn, Spojené kráľovstvo – † 26. september 2020, Cambridge) bol významný britský kozmológ, teoretický fyzik, a matematik, nositeľ Templetonovej ceny za rok 2006.
Publikácia, ktorej autorom je profesor astronómie a špičkový vedec John D. Barrow, ktorý sa zaoberá vznikom času, priestoru a hmoty a v knihe vás bude sprevádzať "na ceste k počiatku času, do sveta takých vysokých teplôt, aké nevieme vytvoriť ani v laboratóriu." Ak vás teda zaujímajú otázky ako napr.: Na čom sa zakladá koncepcia rozpínajúceho sa vesmíru, známa ako veľká teória tresku? Čo je singularita? Aká je vlastne podstata času? a podobne.
Britský fyzik a kosmolog John Barrow je autorem 18 knih určených většinou širšímu okruhu čtenářů. Vesmírná galerie je však v jeho díle něčím naprosto novým a neočekávaným. Autor ji věnuje úloze, kterou měly pro vývoj vědy a pro její vliv na kulturu a civilizaci obrazy. Nejde ovšem jen o díla s převládajícím uměleckým záměrem, ale i o mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie, záznamy experimentů, číselná schémata. Kniha podává panorama dějin lidského poznání od antiky až po dnešek, jehož největší úspěchy a zvraty byly obvykle nejlépe vystiženy a zapsaly se do lidské paměti v podobě obrazu. Autor – jak je u něho obvyklé – i zde plně projevuje svou vědeckou erudici a schopnost podávat nesnadnou problematiku s vtipem a elegancí. Žijeme ve vizuálním věku: obrázky jsou dnes zdaleka nejvlivnějším komunikačním kanálem, umožňují okamžitý vhled do složitého problému, mnohé důležité myšlenky by bez nich vůbec nevznikly nebo zůstaly nepochopené. Známý anglický matematik, fyzik a popularizátor vědy vzdává v této knize hold roli obrazu ve vědě. Díky své specializaci klade hlavní důraz samozřejmě na matematiku, fyziku a astronomii, stranou však nezůstane ani pestrá škála dalších oborů: anatomie, archeologie, architektura, biologie, geodézie, hudba... Výběr ilustrací a doprovodných textů pokrývá široké spektrum funkcí obrazu v rozvoji lidského poznání: od fáze kreativní, kdy náčrtek umožňuje první vhled do dosud neznámé krajiny, až po obrazové ikony milníků myšlení: Vitruviánský člověk Leonarda da Vinciho, první stopa člověka na Měsíci, Einsteinův obličej, jaderný výbuch, spirála DNA... V žádném případě však nedržíte v ruce tuctovou obrázkovou knihu, jakých najdete na pultech knihkupectví desítky: Barrowova odborná erudice a zkušenost vypravěče zaručuje, že se rychle, kvalifikovaně a přitom poutavě seznámíte s tím nejdůležitějším, čeho lidstvo na poli vědy dosáhlo.
Konstanty přírody jsou čísla, která definují podstatu vesmíru. Zašifrovávají nejhlubší tajemství a jejich existence nám naznačuje, že příroda oplývá neviděnými pravidelnostmi. Jsme sice zručnými v měření těchto konstant, ale naše schopnost vysvětlit je či je předpovědět ukazuje, jak mnohé ještě nevíme o tom, jak vesmír funguje. Jsou přírodní konstanty skutečně konstantní? Vznikl a rozvinul by se život, kdyby byly jiné? Nejnovější astronomické objevy naznačují, že tyto konstanty měly v raném vesmíru jiné hodnoty. Mění se tedy pomalu zákony přírody? Na tyto a mnoho dalších otázek hledá odpověd známý vědec a úspěšný popularizátor. Osvětluje také, jak objev konstant ovlivnil takové vědce, jako byl Einstein, i nejnovější teorie o vícedimenzionálním vesmíru. Kniha uspokojí nejen zvídavého čtenáře, ale i profesionálního fyzika.
John D. Barrow ist Physiker an der Universität Cambridge (Großbritannien) und Autor zahlreicher Sachbücher, die in 30 Sprachen übersetzt wurden. Der international renommierte und preisgekrönte Wissenschaftler ist zweifellos eine Kapazität auf dem Gebiet mathematisch-physikalischer Sachbücher und hat bereits eine Fangemeinde bei mathematisch interessierter Lesern.
Vzpoura a loupežné přepadení na královské lodi Bounty. Popis jedné z nejslavnějších vzpour v dějinách mořeplavby. Loď byla z Anglie vyslána roku 1787 na Tahiti pro náklad chlebovníků určených pro obživu otroků na Jamajce. Britští námořníci strávili na Tahiti, které pro ně představovalo ráj a ztělesnění idylického života, několik měsíců. Naproti tomu život u námořnictva byl pro prosté námořníky velmi tvrdý; i mírný poručík Bligh po vyplutí z Tahiti přitvrdil svůj přístup, a proto proti němu necelý měsíc po opuštění Tahiti část posádky povstala, převzala loď a Blighe i s částí jeho věrných vysadila v otevřeném člunu na moře. Vzbouřenci poté zamířili zpět na Tahiti, část jich zde zůstala, zatímco zbytek odplul hledat útočiště na Pitcairnově ostrově, neboť Fletcher Christian předpokládal, že Britové neznají jeho přesnou polohu. V lednu 1790 Bounty skutečně Pitcairnu dosáhla a vzbouřenci loď zapálili a usadili se na ostrově.
In the Art Universe, Barrow examines the intricate connections between our aesthetic appreciation and the fundamental nature of the Universe, challenging the notion that our sense of beauty is entirely unrestrained. He posits that the laws of the Universe, its environments, and its astronomical features subtly influence our thoughts and actions. This leads to questions about our preferences in art and music, the challenges we find in games and puzzles, the common elements in myths and legends, and the origins of the constellations in the night sky. Through an eclectic and engaging exploration, Barrow addresses how the Universe's landscape has shaped philosophy and mythology, alongside millions of years of evolutionary history that have honed our attraction to specific patterns of sound and color. He illuminates human creativity and thought by considering diverse topics such as our instinct for language, the origins of color in Nature, our divisions of time, and the appreciation of landscape painting. Additionally, Barrow questions the existence of intelligent extraterrestrial life, suggesting that the implications of discovering life on other worlds may differ from our expectations. Ultimately, he reveals that certain properties of the Universe crucial for life also significantly influence our psychological and religious responses to the Cosmos.
Některé věci o světě můžeme pochopit jen prostřednictvím matematiky. Kupodivu se to netýká jen exotických objektů typu černých děr, ale i záležitostí zcela všedních. Tato knížka vám dá odpovědi na sto takových otázek. Zjistíte, jaké paradoxy mohou nastat při výběru dezertu, proč obvykle čekáte v delší frontě nebo pomalejším dopravním pruhu. Co všechno může komplikovat tak banální proces, jako je práce s kopírkou a změna velikosti stránky? Dojde na loterie, sázení na dostizích, dělení majetku při rozvodu, na účetní triky i klopotné cesty opilců. Dozvíte se něco o Shakespearově slovní zásobě i o fungování vyhledávače Google a navrch ještě získáte několik tipů pro investování, ovšem pokud se vám podaří získat stroj času. Nebo vám matematika může alespoň některé empiricky známé jevy zdůvodnit? Třeba proč mají etnicky nebo jinak smíšená společenství automaticky vyšší tendenci k segregaci, jak vzniká davová panika či proč přírodní výběr nezařídil, aby byli lidé chytřejší.
Proč se diamanty třpytí? Proč jsou vejce vejčitá? Proč se nejlépe zpívá ve sprše? V již třetí knize z oblíbené řady Sto věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) nám britský fyzik a matematik John D. Barrow nabízí ve stovce kapitol sto originálních pohledů na každodenní svět okem matematika. Tentokrát se zaměřuje na svět umění a ukazuje nám, že se i sochařství, literatura, architektura, hudba a tanec řídí matematickými zákony. Máte-li kladný vztah k umění nebo k matematice (i kdybyste to druhé nesnášeli), tato kniha vás pobaví, potěší ? a možná i pomůže najít zálibu v tom, co jste dosud nemuseli mít.
Matematika je nejen jedním z pilířů vědeckého bádání, ale dokáže nám osvětlit i mnoho zdánlivě všedních jevů z každodenního života. Matematické a fyzikální zákonitosti mají překvapivé uplatnění i v říši sportovních výkonů. A totéž platí i pro umění a kulturu – i tady hraje matematika důležitou, a leckdy nečekanou roli. Víte, jak lze pomocí Archimedova zákona snadno usvědčit padělatele šperků? Proč připomíná vlajka Nepálu polovinu vánočního stromečku? Víte, proč Cageova slavná skladba, při níž nezazní jediný tón, trvá právě 4 minuty a 33 sekund? John D. Barrow nám odhaluje skryté souvislosti světa čísel a vzorců a světa umění. U mnoha obrazově či zvukově libých objektů či jevů bychom matematické pozadí vůbec nečekali; umění máme přece jen spojené spíš s inspirací, náhlými vnuknutími, fantazií a spontaneitou. A o to je čtení zajímavější.
Gibt es Grenzen in Raum und Zeit, und wenn ja, was liegt dahinter? Wieso habe ich, wenn ich von unendlich vielen Dingen eines wegnehme, immer noch unendlich viele Dinge vor mir? Welche Konsequenzen hätte ewiges Leben - auch für unseren Glauben? Der preisgekrönte Physiker John D. Barrow erzählt anekdotenreich, wie nahezu alle wissenschaftlichen Disziplinen das rätselhafte Phänomen der Unendlichkeit gestern erklärten und was sie heute darüber wissen.
