Nikolaj Gavrilovič Černyševskij Knihy

Román, psaný r. 1862 ve vězení petropavlovském, předvádí „nové lidi“, ne již hrdiny romanticky rozervané a rozpolcené, ale lidi, kteří dovedou pracovat a jít pevně za vytčenými úkoly. Jeho hrdinové a hrdinky jsou lidé vysoké, mravní kultury. Vztah mezi mužem a ženou, hospodářská nezávislost ženy na mužovi, protest proti měšťáckému manželství – to jsou ve zkratce hesla románu. Lopuchov, Kirsanov, Věra Pavlovna a Rachmetov – to jsou ideály, obrazy lidí, jací mají být, ukazatelé cest k pravdivému, vítěznému lidství. Pro několik pokolení revolučních bojovníků se román stal knihou ukazující cestu. Silně působil i na revolucionáře za hranicemi Ruska. Jiří Dimitrov píše: „Román ještě po pětatřiceti letech měl osobně na mne, mladého dělníka, jenž tehdy dělal první kroky k revolučnímu hnutí v Bulharsku, neobyčejně hluboký, neodolatelný vliv. Musím říci, že ani dříve, ani později nebylo žádného literárního díla, které by mělo tak silný vliv na mou revoluční výchovu jako román Černyševského.“

Autorův druhý román, silně autobiografický, popisuje jeho vztah k vlastní ženě, na kterou ve vyhnanství velmi vzpomínal.

Román, psaný r. 1862 ve vězení petropavlovském, předvádí "nové lidi", ne již hrdiny romanticky rozervané a rozpolcené, ale lidi, kteří dovedou pracovat a jít pevně za vytčenými úkoly. Jeho hrdinové a hrdinky jsou lidé vysoké, mravní kultury. Vztah mezi mužem a ženou, hospodářská nezávislost ženy na mužovi, protest proti měšťáckému manželství - to jsou ve zkratce hesla románu. Lopuchov, Kirsanov, Věra Pavlovna a Rachmetov - to jsou ideály, obrazy lidí, jací mají být, ukazatelé cest k pravdivému, vítěznému lidství. Pro několik pokolení revolučních bojovníků se román stal knihou ukazující cestu. Silně působil i na revolucionáře za hranicemi Ruska. Jiří Dimitrov píše: "Román ještě po pětatřiceti letech měl osobně na mne, mladého dělníka, jenž tehdy dělal první kroky k revolučnímu hnutí v Bulharsku, neobyčejně hluboký, neodolatelný vliv. Musím říci, že ani dříve, ani později nebylo žádného literárního díla, které by mělo tak silný vliv na mou revoluční výchovu jako román Černyševskéno."

Reading the novel "What's to Be Done?" by philosopher Nikolai Chernyshevsky inspired writer Vladimir Gilyarovsky to leave his home and become a burlak on the Volga. Vladimir Lenin regarded Chernyshevsky as the "greatest representative of utopian socialism in Russia." Fyodor Dostoevsky sought to challenge Chernyshevsky's views in "Notes from Underground," while the Russian Empire considered him public enemy number one. The work was written during Chernyshevsky's imprisonment in the Peter and Paul Fortress from December 1862 to April 1863. How the censors allowed this overtly revolutionary work to pass is unknown, but officials quickly recognized their mistake, and the novel was banned until 1905. However, Russian émigrés successfully published it abroad. The story begins on a July night in 1856 when St. Petersburg is shaken by the news of a man's suicide at the Liteiny Bridge, leaving behind a farewell letter for his wife, Vera Pavlovna. The novel's anti-Nihilist themes were later adapted into a television series in 1971.

В издании публикуется роман Н. Г. Чернышевского "Что делать?" - одно из самых неоднозначных произведений русской литературы