Jan Drda (* 4. apríl 1915, Příbram – † 28. november 1970, Dobříš) bol český prozaik a dramatik.
Kniha českých rozprávok. České rozprávky: O Matejovi a Magdalienke Dařbuján a Pandrhola (sfilmované) Zabudnutý čert (sfilmované) Český Honzo Koniec Skúpej Lehoty O princeznej Zorničke a lietajúcom ševcovi (sfilmované) Ako princezná Rozmajrínka hádala Vodník v pivovare O hlúpej haviarke Zlaté papradie (sfilmované) Ako Kubo parohatú princeznú liečil Ako šiel Honzo do Leňochie
Povídka s názvem Vyšší princip vypráví o studentech z gymnázia, kteří byli za svůj názor(souhlas s atentátem na Heydricha) popraveni. Jedná se o studenty Ryšánka, Moučku a Havelku. Velkou roli taky sehrál jejich profesor přezdívaný " Vyšší princip ".
Nejznámější české pohádky spisovatele Jana Drdy.
Martin Kabát se vracel z vojny, když ho přepadl loupežník Sarka-Farka. Martin se ho nebál a to ho zachránilo. Čert zavedl Martina k Čertovskému mlýnu, kde měl v kartách prohrát duši. Lucius se snažil marně přimět k hříchu poustevníka Scholastika. Duši upsala čertu za ženicha princezna Dišperanda a její služebná Káča. Martin se rozhodl divky zachránit. Odnesl z pekla úpisy. Zachránil svým odpuštěním loupežníka Sarku z lože vyvrhelova. Martin obdržel 3 přání za statečnost. Loupežník bude pracovat ve mlýně, poustevník měl také pracovat ve mlýně, nakonec si přál fajfku tabáku. Od Káči už Martinovi nikdo nepomohl a on si ji musel vzít za ženu.
Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně
Vyprávění starého hastrmana o tom, jak se za mlada vydal do světa a našel si svou nevěstu. 2. vydání
Sbírka fejetonů Jana Drdy vyšla dosud dvakrát. poprvé v roce 1943 a podruhé bez textových změn v roce 1944. Text třetího se dostává do rukou čtenářů v dnešní přepracovaném vydání po více než sedmdesáti letech. Do knihy byl začleněn i text ,,Má vlast" - emotivní výpověď o koncertu spojených orchestrů České filharmonie a Českého rozhlasu řízených Václavem Talichem v Národním divadle 2. května 1939, kter vyšel v Lidových novinách o dva dny později. V knižním vydání fejetonů v roce 1943 a 1944 se již ale objevit nesměl.
Soudničky 1939 - 1940. Slavnou rubriku soudniček v Lidových novinách převzal na čas Jan Drda po Karlu Poláčkovi- když ten se nejprve obával chodit k soudu, pak už jako žid nesměl zůstat ani v redakci. Z dnešních novin soudničky vymizely- až při přečtení Drdova souboru napadne čtenáře, jaká je to škoda. Drobné vtipné črty, připomínající Čapkovy "kapesní" povídky, jenže ze skutečného života, z jednání konkrétního pražského soudu konkrétního dne. Inu, hříšní lidé z města pražského a jejich osudy, půvabné i nostalgií jiného času, kdy jako by se žilo pomaleji a mírněji, kradlo, mordovalo a podvádělo nějak laskavěji a lidštěji.
