Milan Horák Poradie kníh (chronologicky)

Iniciační příběh pro malé i velké čtenáře. Čtenář, chce-li pochopit, o čem je Pohádka o Terezce, musí do jejího příběhu vstoupit. Anebo zprvu jen nechat ten příběh vstoupit do sebe jako úplně obyčejné vyprávění o malé holčičce, její cestě a jejím hledání. Později se ale pravděpodobně stane to, že čtenář sám vstoupí do příběhu. Je to zvláštní kniha, křehká. Nové situace a nová místa k prozkoumání se tam objevují jakoby jen tak, jako mávnutí křídlem. Čtenář, stejně jako Terezka, do nich může vstupovat buď zcela prostě, bez hlubších významů (a že ty popisy krajiny a míst jsou jazykově krásné!), anebo se mu může stát, že najednou vidí sama sebe, jak jde cestou Terezky a zažívá setkání sám se sebou, kterého do teď vlastně vůbec neznal. Anebo znal?...

Pravá mystika není odvrácením od světa, ale naopak způsobem, jak se člověk stává skutečně schopným se světem zacházet. Kniha vás zasvětí do praktických duchovních cvičení, přístupných opravdu každému. Vnímání vyšší skutečnosti, které často přisuzujeme jen vyvoleným, je otevřeno komukoli, kdo o ně usiluje. Všichni se můžeme stát pány svých osudů, všichni můžeme nalézt životní sílu radosti, kterou neotřese žádné neštěstí. Duchovní cesta, na kterou nás autor uvádí, zřetelně navazuje na mystickou tradici evropského křesťanství, ovšem není tím omezena, nýbrž v autorově moderním podání se otevírá všem hledajícím. Autor nám nenabízí nějaké „správné učení“, nýbrž ukazuje cestu, po které se můžeme svobodně vydat.

Veľkolepá historická epopeja V. Grossmana - Život a osud je označovaná za najstrhujúcejšie a najpravdivejšie dielo o Veľkej vlasteneckej vojne, predovšetkým o Stalingradskej bitke, aké kedy vyšlo. Niektorí historici ho prirovnávajú k dielu L. N. Tolstého Vojna a mier. Román bol v čase svojho vzniku prísne zakázaný a nemohol byť uverejnený. Nadväzuje na dielo Posledná hranica. Priestorovým ohniskom románu je Stalingradská bitka. Svojráznym spôsobom sa k nej ako lúče zbiehajú príbehy množstva postáv z iných priestorových rovín, pričom oblúk siaha od nemeckého koncentračného tábora po sovietsky, od zákopu po generálny štáb, od frontu po zázemie. Ťarchu tohto boja vzal na seba ľud, ktorý neplatil krvou iba za priamy zápas s fašizmom, ale aj za Stalinove zločiny, za kruté omyly neschopných veliteľov.

V deseti statích, pohybujících se na rozhraní duchovních úvahy a religionistického pojednání, vede autor čtenáře od nejstarších podob náboženského života až do současnosti. Náboženství přitom pojímá především jako namáhavou osobní cestu z otroctví ke svobodě, jako vítězství nad nutností, která spoutává náš všední život. Kniha vrcholí jakýmsi manifestem nadkonfesijního, mysticky chápaného křesťanství, v němž člověk nově nalézá vlastní život, svět i lidské společenství.