Jiří Navrátil Knihy

Dejiny Matice slovenskej neboli za posledné desaťročia synteticky spracované. Vedecká práca syntetického charakteru sa vyznačuje prehľadnou osnovou a zrozumiteľným obsahom. Je výsledkom práce dlhoročných vedeckých pracovníkov. historikov. schovat popis

V jednom z nejhlubších filosofických textů historie rozmlouvá mytický mudrc dávnověku Aštávakra se svým žákem králem Džanakou o nejzazších otázkách života a o způsobu, jak dosáhnout poznání a vnitřního osvobození. Ačkoli tento skvost ducha vznikl před mnoha staletími, osloví i dnes svým poeticky podaným nadčasovým poselstvím zanícené spirituální badatele i milovníky orientální kultury. Kniha je jednoduchou cestou okamžitého osvícení - bez dlouhých hodin cvičení. Bez okolků podává hned medicínu pravdy, aby člověk pravdivě viděl a byl štasten a svoboden v jediné vteřině.

Roman over de dramatische lotgevallen van de bemanning van een Britse kruiser tijdens een konvooi-escorte tijdens de Tweede Wereldoorlog.

Žádný z uvedených žánrů a podžánrů se na tuto knihu nepasuje. Jde o životopis v obrazech za doprovodu citátů z Maharšiho promluv, jak je zachytili jeho oddaní.

Toto kolibří vydání vyšlo jako součást programu koncertu Lyry pragensis, kde za hudební spolupráce Zdeňka Zahradníka zazněly filosoficko-básnické aforismy, připisované staročínskému mudrci Lao-c' ovi, údajně staršímu současníkovi Konfucia, v tomto překladu Jiřího Navrátila.

Kniha seznamuje z mnoha pohledů s učením taoismu, které má své kořeny v čínském myšlení a chápání světa. Obsahuje též Tao-te-ťing od Lao-c’ -- Moudrost mistra Čuanga. Sborník uspořádal, přeložil a parafrázoval Jiří Navrátil.

Rozhovor Vojtěcha Vanera se skautským činovníkem JIřím Navrátilem (1923 - 2017) o jeho životě, skautingu, odboji za druhé světové války, jeho účasti ve třetím odboji. Dále o jeho věznění v jáchymovských dolech, o vztahu s Jaroslavem Foglarem a v neposlední řadě o jeho názorech na skauting a jeho vývoj od roku 1989.

Kniha obsahuje kurz jógy pozornosti, která je na jedné straně metodou klasickou, avšak zároveň také ultramoderní, neboť vyhovuje racionálně a pragmaticky zaměřené mentalitě a časovým možnostem člověka západní civilizace. První část knihy tvoří sedm postupných mentálních cvičení spojených s metafyzickým výkladem, ve druhé části nalezneme zejména výňatky z deníku žáka jógy pozornosti (autentické záznamy duchovních zkušeností autora) a stručné seznámení s metodami a idejemi významných představitelů krátké duchovní cesty - Šrí Ramany Maharšiho, Jiddu Krishnamurtiho a Paula Bruntona.

Studie o klasickém filozofickém taoismu, doprovázená překladem Tao-te-t’ingu a výboru z knihy Čuang-c’.

Maharšiho evangelium náleží k nejvýznamnějším souborům odpovědí velkého tamilského mudrce Ramany Maharšiho na otázky jeho posluchačů. Předností tohoto díla je tematické rozčlenění, které usnadňuje studium Ramanovy filozofie, jejímž východiskem je učení o Jednotě a ústřední metodou átmavičára čili sebedotazování (Kdo jsem já?).

Život a učení Šrí Ramany Maharšiho, nejvýznamnějšího novodobého představitele védántické duchovní tradice.

Zen. Na první pohled systém beze smyslu, bez logiky, cesta plná provokací, paradoxů a výlevů zuřivosti, cesta odnikud nikam. Rozhovory mistrů s žáky se podobají spíše dadaistickému představení než duchovnímu školení — mistři hovoří v nesrozumitelných obrazech a žáci je napodobují, mistři je tlučou, a žáci jsou rázem osvíceni. A když se potká mistr s mistrem, oba se bezstarostně chechtají a my čtenáři skrytý účel tohoto nepokrytého bláznovství sotva tušíme. A přece je to cesta nad jiné přímá a nauka přísně logická. Kniha Jiřího Navrátila nás prostřednictvím bezpočtu kóanů, zenových příběhů a výroků mistrů velmi fundovaně uvádí do problematiky zenového buddhismu. Autor s hlubokou znalostí filozoficko-historických reálií postupně odkrývá smysl zenové praxe a seznamuje nás s podmínkami vzniku této filozofie a s jejím vývojem na území Číny a Japonska. Publikace má všechny předpoklady stát se pro mnohé klíčem k rozluštění zevního tajemství zenu a průvodcem na cestě k odhalení původní přirozenosti.

Přadénko napsali na přelomu let 1949 a 1950 skauti věznění, po odsouzení v politickém procesu, v Jáchymovském uranovém pracovním táboře Rovnost. Sbírka přitom byla jen jedním z jejich 12 rukopisných děl, v táboře tajně vyráběných a vzhledem k nebezpečnosti takového počínání i dosti pečlivě schovávaných. Rukopisné vydání sbírky představovaly pouhé dva exempláře. Obě sbírky se autorům podařilo propašovat ven z tábora a básně poté byly tajně vyvezeny z Československa na Západ. Ještě v průběhu 50. let tak mohl verše z Přadénka v exilovém tisku vydat spisovatel Antonín Kratochvil. Časopis Hlas exilu z května 1957 obsahoval pět básní a následující červnové číslo otisklo další tři. Zbylé básně otiskl v mnichovské kulturní revui Archa v roce 1958. Přadénko tak nebylo vydáno najednou, jeho jednotlivá vydání se lišila a v 50. letech víceméně upadlo v zapomnění.

Fred Durkin, Wolfův externí spolupracovník, přivádí přítelkyni své ženy, která pohřešuje svého bratra. Zanedlouho se ukáže, že bratr byl zavražděn a Wolfe se ujímá případu. Není úplně jasné, proč se do věci pouští; lze pochybovat o tom, že by to bylo kvůli tisícovce dolarů, kterou mu ze svých celoživotních úspor italské přistěhovalkyně nabízí sestra zavražděného. Avšak i pokračování příběhu odpovídá tomu, nač jsme zvyklí. A tak se brzy ukáže, že případ se týká mnohem lépe situovaných vrstev, a objeví se i nabídka velmi tučné odměny. V tomto případě zvláště vítaná, protože i Archie už nějakou dobu dostává jen poloviční plat…

Martin Buber bol rakúsko-izraelský mysliteľ a ústredná postava filozofie dialógu. Pri príležitosti storočnice vydania jeho najznámejšieho diela Ja a Ty vychádza konečne aj slovenský preklad tohto už legendárneho textu. Kniha sa zameriava na vzťahy, ktoré nadväzujeme – na ich naplnenie i nenaplnenie, rozvoj i deštrukciu. Ukazuje, ako nás vzťahy uchvacujú a povznášajú, ale aj oslabujú a vyprázdňujú. Predmetom skúmania diela je vzťah človeka k rôznym bytostiam – od živých tvorov prírody až po ich božského Stvoriteľa. Publikícia je odpoveďou na krízu vzťahov moderného človeka. Preklad knihy – Peter Šajda, ktorý sa Buberovi venuje už niekoľko rokov a patrí k významným znalcom jeho celého diela. Vychádza v edícii IDEA.

Jaspers’ Schrift »Die Schuldfrage«, 1945 konzipiert, erschien schon 1946, als zum ersten Mal die Verbrechen des nationalsozialistischen Deutschland dem ganzen Volk offenbar wurden. Sie versuchte – unerbittlich und ohne Selbstgerechtigkeit – Nachdenken zu üben, als Entsetzen und Scham in Ratlosigkeit, Schweigen, verborgene Wut umschlugen. Diese Positionsbestimmung von Karl Jaspers war eine erste Antwort auf die These der Siegermächte von der deutschen Kollektivschuld.

Příběh o hledání domova a citového útočiště dvou čerstvě dospělých chlapců v kulisách Československa padesátých až šedesátých let. Rukopis byl dopsán začátkem let sedmdesátých, ale autor se tehdy o vydání už nepokusil. Společenská kritika sice nebyla jeho záměrem, ale časový odstup ještě zvýrazňuje fatální upocenost a šedivost doby - právě proto, že hrdinové s ní nijak nepolemizují, jsou s ní naopak až děsivě srostlí - nepoznali (a ani je nenapadne, že by mohli poznat) něco jiného, snaží se jen prostředí pochopit a zabydlet se v něm. Aniž si to uvědomují, jejich vykořenění je takřka dokonalé: na prahu dospělosti je zpochybněna jejich jediná jistota - rodinné vazby. Dozvídají se totiž, že jejich otec je ve skutečnosti pouhým poručníkem a že oni dva ani nejsou bratři, ačkoliv tak byli vychováni. Navzdory nabízejícímu se klišé však nepátrají po svých rodových kořenech - naopak se dychtivě vrhají vstříc budoucnosti, která se ovšem v této situaci hledá nesmírně obtížně. S určitou nadsázkou lze tento příběh číst jako podobenství o lidském hledání každého z nás.

Knihu tvoří tři novely, které jsou variantami na téma vnitřní samoty. Jejich hrdinové - dospívající chlapec, mladý muž po dvacítce a stárnoucí korektor jsou postavy jedné krve, mají stejný vztah k světu, který ohmatávají nedůvěřivě, připraveni se okamžitě stáhnout do ulity svého já.

Ve zlomcích zachycuje autor osudy jedné rodiny v rozmezí 25 let. Román je příběhem pokleslé aktivity, zachycuje dětství a dospívání dvou bratrů (jeden z nich v patnácti letech zemře) a posléze opuštění rodného hnízda, v němž svůj život dožívá stárnoucí matka.

Hlavní postavou románu je zatrpklý Járin Koštýř,který se vyrovnává s nešťastnou láskou, táhne v čase svůj život a doufá, že ještě něco zajímavého zažije.

Básnická sbírka představitele hnutí négritude Léopolda Sédara Senghora z roku 1961. Sbírka něžných a čistých, vroucích i smyslných veršů nejvýznamnějšího z básníků černé Afriky a jednoho z předních moderních básníků francouzského jazyka. Jejich autor je i vynikající veřejnou osobností, presidentem Republiky Senegal. V r. 1947 vyšla v českém překladu Senghorova sbírka Zpěvy stínu.

Soubor vybraných povídek, jejichž ústředním motivem je láska a smrt. Vedle raných povídek jsou zde zastoupeny i povídky z předělu čtyřicátých let, tedy z doby autorovy zralosti. Jádro výboru tvoří cyklus pěti povídek s názvem Neopatrné panny.

Základ románu tvoří povídka "Na Radhošť", kterou spolu s ukázkou z novely "Událost" najdeme už v ve sborníku, který vydala Mladá fronta. Román má dvě části, první se odehrává kolem roku 1948, druhá spadá do r.1964. Jde o rodinné drama, vztah otce a syna.

Hrdinou tohoto románu je havíř Jožka, který nosí v sobě jako těžko a nezacelenou ránu zkušenost z koncentračního tábora, a pokouší se žít, zbavit se traumatu, ale jde to těžko.

Hlavní postavou povídek je váhavý mladý muž, který teprve sbírá síly k přerodu.

Průřez povídkovou a novelistikcou tvorbou autora, v níž rekapituluje své dosavadní umělecké směřování.

Společenský, satiricky laděný román z prostředí pražského ochotnického divadla. Hlavním hrdinou je mladý nakladatelský korektor, který se snaží uvést na prknech periferního divadélka svou dramatickou prvotinu. Tragikomické okamžiky z rodinného prostředí se prolínají s divadelním prostředím. On sám hledá své místo v životě a postupně poznává pravé životní hodnoty.

Novela je první částí zamýšleného triptychu, a je předznamenáním dalšího vývoje autora. Na osudech hrdinky, dělnické spisovatelky Anny Tmějové, je kromě jednoho statečného lidského charakteru a doby, v níž zrál, zpodobněn proces umělecké tvorby.

Autor se soustře´duje na obraz dětství v čase prázdnin. Netají se tím že čerpá z osobních zkušeností.

V jednom z nejhlubších filosofických textů historie rozmlouvá mytický mudrc dávnověku Aštávakra se svým žákem králem Džanakou o nejzazších otázkách života a o způsobu, jak dosáhnout poznání a vnitřního osvobození. Ačkoli tento skvost ducha vznikl před mnoha staletími, osloví i dnes svým poeticky podaným nadčasovým poselstvím zanícené spirituální badatele i milovníky orientální kultury. Z německých překladů přeložil a předmluvu napsal Jiří Navrátil. Podle sanskrtského originálu zrevidoval Dr. Boris Merhaut.

Kniha analyzuje vývoj českého alterglobalizačního a protiválečného aktivismu mezi lety 2002 a 2009. Zaměřuje se především na období útlumu tohoto hnutí a jeho transformaci na alterglobalizační subkulturu na straně jedné a na součást „protiradarové“ koalice na straně druhé. Konkrétně se snaží odpovědět na tyto otázky: Jaké procesy nebo mechanismy byly součástí interakce mezi českým alterglobalizačním a protiválečným aktivismem? Jaký byl dopad této interakce na spolupráci a kolektivní identitu alterglobalizačních skupin a organizací? Došlo současně se změnou protestních aktivit a partnerů rovněž ke změně jejich sdílené kolektivní identity? Studie má rovněž obecnější ambici představit současné přístupy ke studiu sociálních hnutí. Zde se autor snaží předložit odpovědi na otázky týkající se vztahu mezi kolektivní identitou a strategiemi koordinace zdrojů českého alterglobalizačního aktivismu, charakteru tohoto vztahu v různých tematických polích kolektivního jednání a v neposlední řadě jeho proměn v čase.

Mystika dnes na Západě konečně začíná ztrácet příhanu, jež na ní lpěla celá staletí. Významní představitelé západní kultury k ní již přistupují vážně a s respektem, zjišťují, že bez nekvietistické, světu otevřené mystické spirituality je každá kultura po náboženské stránce neúplná. Pokusem o ujasnění si, oč v mystice vlastně běží, a o hledání odpovědi na důležité otázky s ní spjaté jsou i tyto eseje. Snaží se především osvětlit povahu mystické zkušenosti v jejích vyšších polohách a zjišťují nepřevoditelnost bezprostředně-zkušenostní stránky poznání na stránku teoreticky určovanou. Autor charakterizuje nejvýznamnější typy zkušenosti intuice a nastiňuje měřítka adekvátnosti jejího výkladu. Tematizuje fenomén vnitřní proměny jedince, který odhalil svou ontologickou svébytnost a přesunul centrum žití z osoby na niternou hlubinu. Pokud jde o metafyzická pojmová určení intuitivně zakoušené, myšlením vposledku neuchopitelné a v tomto smyslu nemyslitelné absolutní Přítomnosti, rozlišuje autor mezi jejich původními, namnoze metaforickými či symbolickými elementárně-metafyzickými verzemi a jejich pozdějšími odvozenými a teprve sekundárně důležitými verzemi teoreticko-metafyzickými.

Publikace si klade za cíl poskytnout základní informace týkající se GDPR čili Obecného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) podnikatelskému sektoru, ale i veřejné správě a neziskovým organizacím. Snahou autorského kolektivu bylo formou srozumitelnou i pro neprávníky přiblížit vše, co GDPR a předpisy související přináší do praxe. Publikace překračuje obvyklý rámec právního textu a srozumitelnou formou vysvětluje problematiku ochrany osobních údajů i z hlediska řízení procesů, informačních technologií, technického zabezpečení prostor, spisové služby atd. Výklad se nezaměřuje pouze na speciální předpisy o ochraně osobních údajů, ale zařazuje problematiku do širšího právního rámce, tj. řeší problematiku ochrany osobnostních práv i další oblasti. Součástí výkladu jsou i příklady z rozhodovací praxe soudů. Jedná se tedy o komplexní návod, jak si při ochraně osobních údajů a implementaci GDPR počínat v každodenní praxi i z hlediska dlouhodobé koncepční práce.

Román-aluze kolem postavy básníka Sergeje Jesenina nechce být románem biografickým, i když určitým způsobem reflektuje básníkovo životopisné pásmo s jeho skandály, milostnými avantýrami, legendami a mýty. V Modravém večeru se Jiří Navrátil opírá především o Jeseninovu dochovanou korespondenci a popisuje krátké období obnoveného přátelství mezi někdejšími spolužáky, Gríšou Panfilovem a právě Sergejem Jeseninem, odehrávajícího se v posledním roce Jeseninova života. Román, který je současně i jakousi zastřenou autobiografií autora, vyznívá elegicky - přátelství nemá perspektivu, osudy obou mužů jsou po letech příliš rozdílné.