Jean Plaidy Knihy

Carolina, vdova po slávnom klavíristovi sa po záhadnom zmiznutí svojej sestry rozhodne odhaliť príčinu jej smrti. Ocitne sa v dome, opradenom tajomstvami, kde vládnu čudní ľudia a záhadné sily.

Carmel Marchová je nájdené cigánskej dieťa, prijaté len z nutnosti na Commonwood spoločensky vysoko postavenú anglickú rodinou konca 19.storočia. Hoci bola formálne adoptovaná, cíti, že medzi príbuzenstvo nepatrí, a keď sa kvôli hrozné tragédii rodina rozpadá, musí náhle opustiť aj tú trochu istoty, ktorú tu našla. Jej milovaný strýko Toby, námorný kapitán, ju so sebou odváža do Austrálie, krajiny plnej dobrodružstva, kde prospektori hľadajú čierne opály, a kde ju napriek mnohým trápenie čaká nový život. Carmel však stále prenasledujú tajomné udalosti z detstva na Commonwoodu a vie, že sa musí vrátiť, aby odhalila pravdu o temných okolnostiach, ktoré zatienili jej pôvod a jej doterajší život ...

Závěrečná část trilogie o Kateřině Medicejské zachycuje především průběh Bartolomějské noci a válku tří Jindřichů. Válka mezi hugenoty a katolíky vrcholí, Karla IX. vystřídá konečně na trůnu milovaný Jindřich III. a mocná a nenáviděná Kateřina stojí v pozadí většiny těchto událostí. Když závěrem románu umírá, je jasné, že Jindřich IV. dozrává v panovnickou osobnost. 3. díl trilogie

Historický román anglické autorky plasticky líčí dramatické osudy druhé ženy Jindřicha VIII. Anny Boleynové.

Kateřina Medicejská se konečně dostala k moci - travička Kateřina, jinak jí Francouzi, neřekli. Román zachycuje Kateřinu jako intrikující matku králů, tří nemocných chlapců, kteří vzhledem k hříchům svých předků byli poznamenáni na duchu i těle. Kateřinin charakter je vylíčen v ostrém kontrastu k čisté a přímé Janě Navarrské. Konflikt mezi oběma královnami se začíná rozvíjet od chvíle, kdy Kateřina Janě odláká jejího milovaného manžela. Pohlcena láskou hraničící se zbožněním ke svému synovu Jindřichovi se Kateřina stává matkou francouzských princů a princezen. Všechny její děti se jí baly - nemocný František, tak pateticky oddaný své ženě, královně Marii Skotské, Karel, potýkající se se svými sklony k šílenství, zvrácený Jindřich, pro kterého byla Kateřina vždycky připravena intrikovat a zabíjet, Margot, vášnivá a nezkrotná Messalina své doby. Bez svědomí, bez morálky jde Kateřina Medicejská za svým cílem - dosadit svého milovaného Jindřicha na trůn a vládnout s ním Francii.

Na třpytivém a zrádném dvoře Jindřicha VIII. jsou Alžbětiny dny již od mládí vyplněny nebezpečím. Skrývá se v temných zákoutích a odtud sleduje osudy nešťastných žen, které se ubíraly ve šlépějích její milované matky Anny. Brzy poznává, jak riskantní je spoléhat se na přízeň mužů. A tak si mladá princezna slibuje, že bude sama řídit svůj osud a když skončí vláda její sestry Marie, je připravena usednout na trůn. Bouřlivá a zářící vede svou zemi k výšinám moci.

Noelle Tremaston, daughter of famous actress Désirée, turns to Roderick Claverham, the man she loves, for solace when her mother dies. She then finds out that the revelation of a dark secret prevents them from marrying.

V novém románu skvělé vypravěčky historických příběhů ožívá jedna z nejúchvatnějších a nejtemperamentnějších žen minulosti. Eleonora Akvitánská by byla mimořádnou postavou v každé době, ale ve dvanáctém století skutečně vynikala. Byla to smělá dobrodružka, která se už jako dívka zúčastnila druhé křížové výpravy do Palestiny. Jako vévodkyně z Akvitánie se provdala nejprve za francouzského krále a později se stala manželkou anglického krále Jindřicha II. Dva ze synů, které mu porodila, se stali králi - mocný Richard Lví srdce a Jan Bezzemek, jehož špatnost a zanedbávání království podnítilo v roce 1215 vznik Magny Charty - Velké listiny svobod. V nekonečné válce, která přerostla v rodinnou bitvu, jež silně ovlivnila anglický trůn, narážela tvrdohlavá a smělá Eleonora Akvitánská na stejně prudkou povahu svého manžela Jindřicha. Soudy lásky jsou působivým vyprávěním o válce, zaslepené ctižádosti, zradě, cizoložné vášni, hlubokém žalu, násilí a lásce, uprostřed nichž se pohybovala jedna z nejzajímavějších žen, které kdy usedly na trůn. V tomto dalším svazku pozoruhodné série Královny Anglie Jean Plaidy líčí jeden z nejimpozantnějších historických příběhů týkajících se nejen Anglie, ale i mocných žen. Z Cyklu Královny Anglie

Královny Anglie Další z příběhů o anglických královnách věnovala slavná popularizátorka historie portugalské princezně Kateřině z Braganzy (1638-1705). Po mnoha peripetiích - restaurace anglického krále po Cromwellově revoluci - se konečně roku 1662 mohla provdat za krále Karla II. Její pozice však nebyla šťastná, jako katolička nebyla u lidu a dvořanstva v oblibě, a podle zákona ani nemohla být korunována. Jejím hlavním neštěstím však bylo, že přestože její manžel zplodil nejméně 17 nemanželských potomků, ona sama žádné z dětí nedonosila. Karel ji přesto miloval a zaníceně ji hájil proti snahám odstranit ji v úsilí o legitimního dědice trůnu. Společný boj proti nepřátelům nakonec krále s královnou sblížil.