Voltaire Knihy

Skvelé prózy známeho francúzskeho filozofa. Voltairov boj proti cirkvi a proti neporiadkom v štáte zapríčinil, že sa často musel skrývať pred svojimi prenasledovateľmi, i osobne i literárne. Prejavuje sa to, že zhusta používa vo svojich filozofických poviedkach bežnú formu alegórie. Dej obyčajne lokalizuje na miesta odľahlé časovo alebo priestorovo, hovorí o konkrétnych a aktuálnych problémoch svojej doby. Babylonskej princeznej dáva žiť niekoľko tisícročí pred Kristom, no jej cestu po svete komentuje poznámkami, z ktorých jasne vidno autorov dobový postoj k štátnemu zriadeniu rozličných krajín v 18. storočí. Babylonská princezná je jeho najlepšou originálnou poviedkou, ktorá pranieruje dobové mravy. V Prostáčikovi očami mladého Hurona sleduje rozporuplný obraz francúzskych pomerov po odvolaní Nantského ediktu.

Kniha obsahuje dve historické diela francúzskeho klasika, spisovateľa a filozofa. Prvé začal písať vo vyhnanstve v Anglicku a opisuje životný príbeh Karola XII. a obdobie v ktorom žil a panoval. V druhom diele si autor všíma nielen francúzske vojenské a diplomatické udalosti, ale i zahraničnú a vnútornú politiku, rozvoj obchodu, námorného obchodu, financie, správu, vedu, literatúru,umenie, náboženstvo.

Kniha Pojednání o toleranci, kterou napsal Jean Arouet de Voltaire jako jedno ze svých nejznámějších děl, se řadí k vrcholným dílům evropského osvícenství druhé půle 18. století. Voltaire napsal toto své pojednání na pozadí konkrétního projevu náboženské nesnášenlivosti, jakým byla justiční vražda francouzského hugenota Jeana Calase, k níž došlo ve městě Toulouse roku 1762. Voltaire využil tohoto smutného případu, aby v souvislosti se záležitostí Jeana Calase, nespravedlivě odsouzeného a hrůzně umučeného, a s mnoha podobnými případy náboženského pronásledování, podnikl na svou dobu pozoruhodné historické a filosofické zdůvodnění přednosti náboženské tolerance před jejím opakem v dějinách a ve své současnosti. Voltairova kniha, ústící ve vášnivou obhajobu tolerance a svobody vyznání, zaznamenala hned v době svého vydání veliký úspěch a měla celoevropský ohlas. Patří nepochybně mezi ta díla evropského osvícenství, jež měla praktický dopad. Její morální étos není jistě zanedbatelný ani dnes, v době jiných projevů nesnášenlivosti, než jakým čelil Voltaire a jeho současníci, zůstává ovšem rovněž pozoruhodným svědectvím o osobnosti, odvaze, publicistické schopnosti a intelektuálním rozměru svého autora.