Henri Bergson Knihy

Filozofické dielo francúzskeho autora: Esej o bezprostredných danostiach vedomia, Dva pramene morálky a náboženstva, Vedomie a život. Obsahuje prejav H. Bergsona pri preberaní Nobelovej ceny za literatúru.

Filozofické dielo francúzskeho autora: Esej o bezprostredných danostiach vedomia, Dva pramene morálky a náboženstva, Vedomie a život. Obsahuje prejav H. Bergsona pri preberaní Nobelovej ceny za literatúru.

Pod názvem „Duchovní energie“ slavný francouzský filosof a nositel Nobelovy ceny za literaturu Henri Bergson shrnul na žádost přátel sedm svých psychologických a filosofických studií. Dotýká se v nich pozoruhodným způsobem témat, jako „Vědomí a život“, „Duše a tělo“, „Sen“, „Mozek a myšlení“ aj. Z těchto, zčásti přednáškových, textů je dobře patrný Bergsonův osobitý a svého času převratný způsob myšlenkové práce. V době zvýšeného zájmu o Bergsonovo dílo chce český překlad přispět k širší obeznámenosti s tvorbou tohoto inspirujícího autora.

Bergson v této své práci rozpracoval originální koncepci vnímání. Vychází z rozlišení vnímání jakožto sounáležení člověka s hmotou a pamětí, díky níž se vnímání stává rozpoznáváním a přestává být pouze působením jedné části hmoty na jinou. Na základě rozlišení vnímání a paměti Bergson buduje svou verzi dualismu, v níž odlišnost těla a ducha není odlišností prostorovou, nýbrž časovou. Kniha měla nezanedbatelný vliv na celou řadu dalších francouzských filosofů (Merleau-Ponty, Hyppolite, Deleuze aj.) Přeložil A. Beguivin. 2019 dotisk vydání z roku 2003.

Kniha patří mezi klasická díla moderní francouzské filosofie. Henri Bergson předložil Esej v roce 1888 jako svou disertační práci a vydal jej tiskem v Paříži v roce 1889. Uvedl zde na scénu pojem „trvání“ („la durée“), jímž uchopuje vnitřní zkušenost jedince s časem, který – na rozdíl od času fyzikálního – není měřitelný, nýbrž kvalitativní. Uplývat dle Bergsona neznamená posouvat se na ose času, nýbrž procházet kvalitativní změnou, stávat se neustále jiným. Bergson z tohoto zjištění vyvozuje důsledky pro úvahy o společnosti, o individuálním „já“ a o svobodě. Nabízí zde nejen soustředěné analýzy času či originální postřehy k problému svobody, ale i úvahy o nemožnosti redukovat vědomí na fyzické stavy.

Tato přednáška Henriho Bergsona (1859 - 1941) byla přednesena 28. 4. 1912 a pak publikována spolu s dalšími studiemi různých autorů ve svazku "Současný materialismus" v edici vědecké filosofie, vydávané redakcí Gustava Le Bon pařížským vydavatelstvím Flammarion.

Bergson argues for free will by showing that the arguments against it come from a confusion of different conceptions of time. As opposed to physicists' idea of measurable time, in human experience life is perceived as a continuous and unmeasurable flow rather than as a succession of marked-off states of consciousness-something that can be measured not quantitatively, but only qualitatively. His conclusion is that free will is an observable fact.

Henri Bergson inquires into the nature of moral obligation, into the place of religion and the purpose it has served since primitive times, into static religion and its value in preserving man from the dangers of his own intelligence.

Exploring the nature of laughter, Henri Bergson's treatise delves into its essential role in human society. He argues that comedy serves as a caricature of human behavior, necessitating emotional detachment for laughter to occur. Additionally, laughter fosters social bonds while also distinguishing individuals. This insightful examination offers valuable perspectives for comedians and humor writers, as well as anyone seeking to understand humor's significance in social interactions. This edition features premium acid-free paper and follows a respected translation.