Jarmila Glazarová Knihy

Román "Vlčia jama" je rodinnou drámou malomeštiackeho manželstva, nerovnej manželskej dvojice: statočného , obetavého zverolekára Róberta Rýdla a mamonárskej, egoistickej, podozrievavej, vekove oveľa staršej ženy Kláry. Príchod chovanice Jany, mladého citového dievčaťa, do "vlčej jamy" tohtodomu, ľúbostný cit, ktorý sa vyvinie medzi Janou a Róbertom, od základu zmení vzťahy medzi manželmi; v silných umeleckých obrazoch rozvíja sa zložitá dráma so zaujímavou psychologickou a mravnou problematikou.

Po více než dvaceti pěti letech od nalezení je vydán krátký veršovaný deník, který si autorka Adventu, Roků v kruhu a Vlčí jámy, česká spisovatelka Jarmila Glazarová, vedla uprostřed rovníkové Afriky, na březích dodnes neprobádané řeky Kongo, několik let před svým nevyjasněným zmizením. Jedinečné záznamy z dobrovolného exilu stárnoucí spisovatelky, mísící popis deštného pralesa, každodenního rybaření či starosti o kuchyni, setkávání s domorodci a život v lese, přecházejí v místy až halucinační píseň o československé politice po roce 1948 a jejích hlavních protagonistech. Nekritický obdiv ke Klementu Gottwaldovi, Alexeji Čepičkovi i k tropické přírodě, transformující se ve vztek, hněv, nostalgii i zklamání, pocit viny i vychloubání, které se snoubí se sentimentalitou a rezignací, a pozoruhodná odvaha společensko-politicky zdecimované ženy skládají knihu pro českého čtenáře neobyčejně emocionálně vypjatou, dílo spletitě odpovídající na pradávné volání každé živé bytosti po svobodě. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Jarmily Glazarové. Texty jsou doplněny unikátními kolážemi Jaroslava Tvrdoně.

Sú knihy plné ľudského tepla, radosti a pohody. Sú knihy plné umeleckej a básnickej sily videnia a vnímania sveta. Čitateľ sa k nim rád vracia znovu a znovu, lebo v nich nachádza neopakovateľný zdroj zážitkov. Jednou z takýchto kníh pre deti a mládež je i „Malý Bobeš" od Josefa V. Plevu. Vovydavateľstve Mladé letá pripravili sme už tretie vydanie „Malého Bobeša". Chceme, aby mladí čitatelia venovali tomuto huncútskemu, bystrému a umnému drobčekovi Bobešovi a jeho kamarátom toľko priazne, koľko si jej Bobeš plným právom zaslúži. Dnešným čitateľom bude sa zdať osud malého Bobeša možno vymysleným, pretože detstvo súčasných detí je celkom inakšie, dnes sú deťom dostupné najrozmanitejšie radosti. Ale nie, Bobešov osud nie je vymyslený. Príbehy šarvančeka, ktorý rástol pri potôčiku na okraji dediny a už svojím detským umom uvedomoval si pri krutých nárazoch s okolím, že svet okolo neho je rozdelený na bohatých, chudobných a najchudobnejších, sú naozaj pravdivým obrazom minulosti. Bobešovo detstvo bolo poznačené biedou, jeho radosti vyplývali z jeho skromnosti. Boli to radosti drobné, no práve preto sú plné čara. Je to napríklad kapitola o Bobešových prvých dňoch v školských laviciach...

Soubor časopiseckých statí z let 1951 - 72. Obsahuje úvahy o literatuře a dalších druzích umění, o literární výchově, kulturním dědictví a rodném kraji i medailónky (P.Bezruč, V. Vančura, V. Nezval, J.V. Pleva, J Strnadel).

Jde o svazek článků a reportáží ze soudobého budovatelského života. Mnohé z nich přinášejí portréty pracujících žen, na jejichž osudech autorka demonstruje převratnost společenských změn.

Autorkou uspořádaný výběr z knihy obrázků a příběhů z Beskyd nedávné doby.

Proslulý autobiografický román národní umělkyně Jarmily Glazarové vychází již ve čtrnáctém vydání. Je to její první dílo – a dokonce v tom smyslu, že nemělo své předchůdce ani v povídkách či jiných literárních formách, jimiž by autorka zkoušela a pěstovala svůj talent. Vznikalovlastně bez zřetelného umělecky tvůrčího záměru. Románem, dílem literárním, které předstupuje před čtenářskou veřejnost, se stalo teprve na popud přátel. "Teprve když větší část knihy byla napsána, jsem si uvědomila, že tady vyrostl pod mou rukou obraz osobitého života, který by mohl poutat svou svérázností. Že je to vlastně kniha, která by veřejně oslavila pilný, obětavý a nenáročný život lékaře na venkově. Která by vyprávěla o práci, o lásce a přátelství a oslavila krásu tichého života v uzavřeném prostoru domova. Která by vyprávěla o kraji, krásném a smutném po zpustošení hospodářskou krizí, a o jeho prostých, chudých lidech."

Hlavní hrdinka 18letá dívka Jana se dostane do pěstounské rodiny, která žije v malém městečku. Adoptivní otec Robert je mnohem mladší než jeho panovačná žena Klára. Proto je jejich manželství nevyrovnané a Robert tráví většinu času mimo domov. Jana je tichá klidná dívka - teta Klára ji tyranizuje. Oporu Jana najde v Robertovi, který ji naslouchá a Jana se do něj zamiluje. Klára si toho všimne, začne žárlit a dostane mozkovou mrtvici a je upoutána na lůžko, její bezmocnost je pro ni strašlivá a nakonec umírá. Robert si myslí, že bude teď moct s Janou žít, ale ta od něj odejde, protože ji zklamal, v momentě kdy ho potřebovala ji zklamal a ukázal se jako slaboch. Kniha byla také zfilmována hlavní roli Janu hrála Jana Brejchová a tetu Kláru Jiřina Šejbalová.