Jarmila Glazarová Knihy

Román "Vlčia jama" je rodinnou drámou malomeštiackeho manželstva, nerovnej manželskej dvojice: statočného , obetavého zverolekára Róberta Rýdla a mamonárskej, egoistickej, podozrievavej, vekove oveľa staršej ženy Kláry. Príchod chovanice Jany, mladého citového dievčaťa, do "vlčej jamy" tohtodomu, ľúbostný cit, ktorý sa vyvinie medzi Janou a Róbertom, od základu zmení vzťahy medzi manželmi; v silných umeleckých obrazoch rozvíja sa zložitá dráma so zaujímavou psychologickou a mravnou problematikou.

Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková (otec jejího syna byl zabit padajícím stromem při kácení) se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, alebrzo se dostaví rozčarování.

Po více než dvaceti pěti letech od nalezení je vydán krátký veršovaný deník, který si autorka Adventu, Roků v kruhu a Vlčí jámy, česká spisovatelka Jarmila Glazarová, vedla uprostřed rovníkové Afriky, na březích dodnes neprobádané řeky Kongo, několik let před svým nevyjasněným zmizením. Jedinečné záznamy z dobrovolného exilu stárnoucí spisovatelky, mísící popis deštného pralesa, každodenního rybaření či starosti o kuchyni, setkávání s domorodci a život v lese, přecházejí v místy až halucinační píseň o československé politice po roce 1948 a jejích hlavních protagonistech. Nekritický obdiv ke Klementu Gottwaldovi, Alexeji Čepičkovi i k tropické přírodě, transformující se ve vztek, hněv, nostalgii i zklamání, pocit viny i vychloubání, které se snoubí se sentimentalitou a rezignací, a pozoruhodná odvaha společensko-politicky zdecimované ženy skládají knihu pro českého čtenáře neobyčejně emocionálně vypjatou, dílo spletitě odpovídající na pradávné volání každé živé bytosti po svobodě. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Jarmily Glazarové. Texty jsou doplněny unikátními kolážemi Jaroslava Tvrdoně.

Sú knihy plné ľudského tepla, radosti a pohody. Sú knihy plné umeleckej a básnickej sily videnia a vnímania sveta. Čitateľ sa k nim rád vracia znovu a znovu, lebo v nich nachádza neopakovateľný zdroj zážitkov. Jednou z takýchto kníh pre deti a mládež je i „Malý Bobeš" od Josefa V. Plevu. Vovydavateľstve Mladé letá pripravili sme už tretie vydanie „Malého Bobeša". Chceme, aby mladí čitatelia venovali tomuto huncútskemu, bystrému a umnému drobčekovi Bobešovi a jeho kamarátom toľko priazne, koľko si jej Bobeš plným právom zaslúži. Dnešným čitateľom bude sa zdať osud malého Bobeša možno vymysleným, pretože detstvo súčasných detí je celkom inakšie, dnes sú deťom dostupné najrozmanitejšie radosti. Ale nie, Bobešov osud nie je vymyslený. Príbehy šarvančeka, ktorý rástol pri potôčiku na okraji dediny a už svojím detským umom uvedomoval si pri krutých nárazoch s okolím, že svet okolo neho je rozdelený na bohatých, chudobných a najchudobnejších, sú naozaj pravdivým obrazom minulosti. Bobešovo detstvo bolo poznačené biedou, jeho radosti vyplývali z jeho skromnosti. Boli to radosti drobné, no práve preto sú plné čara. Je to napríklad kapitola o Bobešových prvých dňoch v školských laviciach...

Soubor časopiseckých statí z let 1951 - 72. Obsahuje úvahy o literatuře a dalších druzích umění, o literární výchově, kulturním dědictví a rodném kraji i medailónky (P.Bezruč, V. Vančura, V. Nezval, J.V. Pleva, J Strnadel).

Jde o svazek článků a reportáží ze soudobého budovatelského života. Mnohé z nich přinášejí portréty pracujících žen, na jejichž osudech autorka demonstruje převratnost společenských změn.

Jarmila Glazarová nás v knize provází životem horalů od jara do zimy, od zrození ke hrobu. Zábavnou formou zaznamenává lidové zvyky, tradice a zkazky a doprovází je drobnými povídkami a historkami, plnými lidové moudrost a svérázného humoru. Zachytila tak valašskou vesnici s celým bohatstvímjejího folklóru.

Proslulý autobiografický román národní umělkyně Jarmily Glazarové vychází již ve čtrnáctém vydání. Je to její první dílo – a dokonce v tom smyslu, že nemělo své předchůdce ani v povídkách či jiných literárních formách, jimiž by autorka zkoušela a pěstovala svůj talent. Vznikalovlastně bez zřetelného umělecky tvůrčího záměru. Románem, dílem literárním, které předstupuje před čtenářskou veřejnost, se stalo teprve na popud přátel. "Teprve když větší část knihy byla napsána, jsem si uvědomila, že tady vyrostl pod mou rukou obraz osobitého života, který by mohl poutat svou svérázností. Že je to vlastně kniha, která by veřejně oslavila pilný, obětavý a nenáročný život lékaře na venkově. Která by vyprávěla o práci, o lásce a přátelství a oslavila krásu tichého života v uzavřeném prostoru domova. Která by vyprávěla o kraji, krásném a smutném po zpustošení hospodářskou krizí, a o jeho prostých, chudých lidech."

V románu o konfliktu nerovného, vnitřně rozporného manželství, vytváří autorka obraz měšťácké společnosti.Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život.

Kniha obsahuje 107 černobílých a 48 barevných reprodukcí.

Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková (otec jejího syna byl zabit padajícím stromem při kácení) se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, alebrzo se dostaví rozčarování...

Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem.

Kritické zobrazení dusného prostředí maloměšťácké rodiny, v němž nelze milovat ani lidsky žít.

Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem.

Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život.

O životě a díle básníků Českého ráje - Autor nashromáždil cenný materiál literárněhistorický z Českého ráje a zpracoval jej v souvislý obraz literární tradice. S fotopřílohou a mapou feudálních panství v 18. století

Reportážní statě autorky z cest po Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku a Čině.

Soubor autorčiných fejetonů z let 1946 - 52, v kterých zaznamenává svůj pohled na měnící se společnost, počátky komunistické vlády v ČSR.

Básnický cestopis, ve kterém vypráví o svém tříletém pobytu (1946-48) v Leningradě. Připomíná pestrou historii Petrohradu i jeho staveb, seznamuje s kulturním bohatstvím architektur, museí, galeríí a divadel, sdílí se čtenářem okouzlení přírodou i veselostí dětí a ruchem v Parku kultury.

Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem.

Souhrn myšlenek i faktů, jak je J. Glazarová nashromáždila při svém pobytu v NDR na oslavách dvoustého výročí narození J.W.Goetha.

Kritické zobrazení dusného prostředí maloměšťácké rodiny, v němž nelze milovat ani lidsky žít.

1. vydání (K poctě šedesátých narozenin Mao Ce-tunga) - původní čínské ilustrace. Text odborně přehlédli univ. prof. dr. Jaroslav Průšek a dr. Berta Krebsová.