Václav Havel bol významný český dramatik, esejista a disident, ktorý sa stal jednou z kľúčových postáv Nežnej revolúcie a neskorším prezidentom. Jeho raná dramatická tvorba ostro kritizovala absurditu totalitného režimu a skúmala témy odcizenia a straty identity v byrokratizovanej spoločnosti. Havel majstrovsky využíval absurditu a jazykovú hru na odhalenie pokrytectva a neefektivity moci. Jeho eseje a listy z väzenia ďalej prehlbovali jeho filozofické úvahy o zodpovednosti, pravde a slobode, čím formovali jeho odkaz ako intelektuála a bojovníka za ľudské práva.
Vzpomínky na vznik Lucerny i Barrandova, na okolnosti, za nichž vznikaly první české filmy, ale především na dobu, kterou autor nazval "doba podnikatelská" - na první republiku. Úvod: Zdeněk Urbánek. Doslov: Václav a Ivan Havlovi. Ediční poznámka: Karel Palek. Ilustrace: fotografie z archivu rodiny Havlů