Jonas Mekas Poradie kníh (chronologicky)

Jonas Mekas, klíčová postava experimentální kinematografie a nezávislé umělecké scény druhé poloviny 20. století, nabízí v Zápisníku z šedesátých let čtivě podanou cestu do doby vzniku avantgardní kultury, nových uměleckých forem a provokativních společenských myšlenek. Soubor kratších recenzí, kritických reflexí, teoretických úvah a rozhovorů zachycuje zásadní dobové osobnosti i kolektivy a jejich tvorbu, například Piera Paola Pasoliniho, Stanleyho Brakhage, Nam Jun Paika, Susan Sontag, Yoko Ono a Johna Lennona, Andyho Warhola, Living Theatre nebo Allena Ginsberga, a prostřednictvím bohatých archivních materiálů předává jedinečnou atmosféru. S hravostí, erudicí i svébytnou poetikou Mekas pojednává o fenoménech rozšířeného filmu, intermediální tvorby či nových podobách happeningu a performance. Představuje se nejen jako filmový tvůrce, ale především jako citlivý a kritický pozorovatel a komentátor své doby.

Pětadvacátého března 1997 našel Jonas Mekas pod stolem zaprášenou roli počítačového papíru. Nějakou chvíli už tam ležela, úplně na ni zapomněl. Hned papír založil do milovaného psacího stroje, modelu Olympia De Luxe, na kterém už za ty roky nadatloval dvěma ukazováčky spousty nejrůznějších textů: deníky, básně, sloupky do filmové rubriky, rozhovory, manifesty i dopisy přátelům. Mekas roli prostě musel použít, a tak se pustil do něčeho pro něj dost neobvyklého: začal psát román. Rekviem za mechanický psací stroj je ódou na jeho Olympii, v níž se pokouší psát v přítomném okamžiku a zachytit současnost pomocí stroje, který už byl tou dobou z technického hlediska překonaný.

A celebration, in novel form, of the legendary avant-garde filmmaker's beloved machine On March 25, 1997, Lithuanian American filmmaker, poet and artist Jonas Mekas (1922-2019) found a dusty roll of computer paper under his desk. He stretched the paper into his beloved Olympia De Luxe, on which he had typed all kinds of texts for so many years: diaries, poems, Movie Journalcolumns, interviews, manifestos and letters to friends. Compelled to fill this forgotten roll, Mekas began to write a form of text quite foreign to him: a novel. Requiem for a Manual Typewriteris an ode to his beloved typewriter, on which he practiced writing spontaneously, describing the present on a machine that was already considered technologically obsolete.

The book presents the literary work of Jonas Mekas, focusing on his diaries from 1969 to 2011, which serve as a vital complement to his film creations. It showcases his unique essayistic diary style, capturing everyday observations and reflections. Mekas, a key figure in American avant-garde cinema, documented his experiences after immigrating to New York in 1949, influencing the art scene significantly. This volume concludes his New York diaries, featuring a comprehensive index of people, filmography, and biography, underscoring his artistic legacy.

Jonas Mekas arbeitete mit Andy Warhol, George Maciunas, John Lennon und vielen anderen zusammen. In New York prägte er das New American Cinema, aber zum Filmemachen kam er relativ spät. 1944 mussten Mekas und sein jüngerer Bruder Adolfas vor den Nazis fliehen, weil sie Flugblätter vervielfältigt hatten. Sie wurden für acht Monate in ein Arbeitslager in Elmshorn gesperrt. Aufgrund der sowjetischen Besetzung konnte er nach dem Krieg nicht in seine Heimat nach Litauen zurückkehren und galt als „displaced person“, er lebte in DP-Lagern in Wiesbaden und Kassel. Ende 1949 emigrierte er mit seinem Bruder nach New York. In seiner Autobiografie I Had Nowhere to Go beschreibt er das Überleben in den Lagern und die Ankunft in New York. Mekas erzählt eine universelle Geschichte, die eines Geflüchteten, der niemals zurückkehren kann und dessen Einsamkeit in der neuen Welt emblematisch für das menschliche Dasein ist: eine Jahrhundertbiografie, die erstmals auf Deutsch erscheint.

Jonas Mekas arbeitete mit Andy Warhol, George Maciunas, John Lennon und vielen anderen zusammen. In New York prägte er das New American Cinema, aber zum Filmemachen kam er relativ spät. 1944 mussten Mekas und sein jüngerer Bruder Adolfas vor den Nazis fliehen, weil sie Flugblätter vervielfältigt hatten. Sie wurden für acht Monate in ein Arbeitslager in Elmshorn gesperrt. Aufgrund der sowjetischen Besetzung konnte er nach dem Krieg nicht in seine Heimat nach Litauen zurückkehren und galt als „displaced person“, er lebte in DP-Lagern in Wiesbaden und Kassel. Ende 1949 emigrierte er mit seinem Bruder nach New York. In seiner Autobiografie I Had Nowhere to Go beschreibt er das Überleben in den Lagern und die Ankunft in New York. Mekas erzählt eine universelle Geschichte, die eines Geflüchteten, der niemals zurückkehren kann und dessen Einsamkeit in der neuen Welt emblematisch für das menschliche Dasein ist: eine Jahrhundertbiografie, die erstmals auf Deutsch erscheint.

Selections from the author's column Movie journal published in the Village voice.

Captivating photographs from the present and the past take readers on a tour through New York City's most influential cultural spaces--reminding us of what made them legendary, and revealing what has replaced them. If you lived in New York City in the 1950s, '60s, '70s, or '80s, youwere likely enchanted by a particular, legendary place. Latenightspots like the Copacabana, Studio 54, The Mudd Club, or The Roxy; music venues such as CBGBs and the VillageVanguard; cutting-edge performance spaces such as TheKitchen and St. Mark's Church in the Bowery; social hangoutslike the Gaslight Cafe and Keith Haring's Pop Shop. Many ofthese places are gone, but none are forgotten--and all arebrought thrillingly back to life in this gorgeously designedvolume. Poignant, insightful texts and both archival and newphotography take readers inside more than 40 historicallocations to see what made them so beloved back in the dayand reveal what they look like now. Each chapter includesbackground history of the space, as well as quotes from famousartists, musicians, and other key players of the time. Together, these words and pictures comprise a bittersweet elegy for acity's iconic spaces and show the continued relevance of NewYork as a hotbed for the creation of popular culture."

Exploring the evolution of Pop culture from the late 1950s to the late 1960s, this comprehensive survey examines its impact on art, film, photography, and architecture, highlighting the interplay between mass production and mass media. Unlike other works that focus solely on Pop art, it offers a holistic view of the movement's influence across America, Britain, and Europe, showcasing its diverse manifestations and cultural significance during this transformative era.