Gaius Iulius Caesar Knihy

Caesarové Zápisky o vojne v Gálii, doplnené o knihu VIII Aula Hirtia, sú prirodzeným pokračovaním snahy Vydavateľstva SSS sprístupniť skvosty antickej literatúry novým generáciám slovenských čitateľov. Po až nečakane pozitívnom prijatí prvého zväzku edície Antická knižnica – Aureliových – Myšlienok k sebe, je len logická snaha novým vydaním sprítomniť ďalšie výnimočné dielo antickej literatúry. Zápisky o vojne v Gálii sú nielen brilantným historickým opisom vojen medzi Rimanmi a Galmi, je to napísané na tej najvyššej umeleckej úrovni, a prezrádza nevšedný literárny talent svojho autora. Každý kultúrny národ by mal mať nielen preložený zlatý fond svetovej literatúry, ale toto duchovné dedičstvo by malo byť dostupné všetkým generáciám svojich čitateľov. Vďaka podpore nového vydania Caesarových Zápiskov o vojne v Gálii sa tento zámer môže naplniť.

Dílo se zaměřuje na vojenské a politické akce proti senátní opozici v letech 49–48 př. n. l. a je nedokončené. Doplňuje ho spis historika Aula Hirtia a dvě knihy anonymních autorů, které popisují boje s opozicí v Africe a Hispánii. Zápisky o občanské válce zachycují Řím v klíčovém období pozdní republiky, kdy říše expandovala, ale zároveň čelila vnitřním otřesům vedoucím k občanské válce. Po rozpadu triumvirátu se Caesar stal dominantní postavou moci, zatímco Pompeius se přidal k opozici. Caesar se vrátil z Galie, obsadil Itálii a porazil Pompeiovce v Africe a Hispánii. Zápisky jsou rozděleny do tří knih a mají memoárový charakter, psané ve třetí osobě a prostým stylem. Caesar se v nich vykresluje jako nedobrovolný bojovník v nevyhnutelném konfliktu a objasňuje své činy. Dílo je ceněno pro sugestivní líčení bitev, vojenský obsah a etiku. Čteno evropskými vzdělanci a vojevůdci, bylo často napodobováno, ale nikdy nedostiženo. Dodnes představuje cenný kulturně historický pramen, který osvětluje cestu civilizace do západní Evropy a nabízí fascinující obraz její dávné minulosti.

Zápisky o válce galské jsou nejznámějším a zároveň nejvýznamnějším dílem římského vojevůdce Gaia Iulia Caesara. V sedmi knihách psaných ve třetí osobě popisuje nejen svá tažení a bitvy, ale i přírodu a zvyky starých Galů, Germánů apod. Vyprávění počíná rokem 58 př.n.l. a končí rokem 52 př. n. l., přičemž sloh díla je velmi jednoduchý a prostý, používá relativně malou slovní zásobu, bez zbytečných odboček a básnických příkras. Čtenář má možnost se seznámit nejen s Caesarovým geniálním vojenským a politickým nadáním, ale také s dokonalou organizací a vysokou kvalitou římského vojáka.