Martin Andersen Nexø Knihy

Spomienkový román - Morten sa po príchode z cesty ožení s Verou, no manželstvo je nešťastné. Neskôr sa ožení s Mariou. Neskôr cestuje po Nemecku, ktorý opisuje za 1.svetovej vojny i po vojne. Dostáva sa i do Ruska a je svedkom VOSR...

Dvousvazkový román dánskeho socialistického spisovateľa predstavuje prvú rozšírenú prózu západoeurópskej literatúry, ktorej hrdinom je proletár. Román, do ktorého autor uložil množstvo autobiografických prvkov, sa odohráva v prvom období robotníckeho hnutia v Dánsku a zachytáva zhruba dobu od konca sedemdesiatych rokov do konca deväťdesiatych. Líči vývoj prostého chlapca od detstva, kedy na vidieku námezdne pracuje, až po mužný vek, keď prichádza do Kodane a prácou v robotníckom hnutí vyzrieva na schopného robotníckeho vodcu.

Román dánskeho autora - príbeh dieťaťa, ktoré nežiadúci prišlo na svet, aby obmäkčilo ľudské srdcia. Dievča navonok nie veľmi pekné, ale so zlatým srdcom. Autor opisuje jej ťažký životnú údel na začiatku 20. storočia.

Sotva treba predstavovať slovenskému čitateľovi .,básnika proletariátu". dánskeho spisovateľa Martina Andersena Nexöa (1869-1954). A pre tých mladších, čo sa ešte nestačili oboznámiť s jeho dielom, predkladáme v edícii Čitateľské stupne jednu z jeho najznámejších a azda aj najobľúbenejších kníh — Dittu, dcéru človeka. Spolu s Pellem dobyvateľom a Červeným Mortenom tvorí spomínaný román trilógiu z prostredia ponížených a ubiedených — z prostredia a života dánskej chudoby. Príbeh Ditty, dánskeho dievčaťa z vidieka. ktoré si muselo vynútiť už vstup do života, lebo ako nemanželské dieťa bolo neželaným príživníkom, príbeh jednej z množstva bezmenných — dcéry človeka, ktorú vždy možno poznať podľa mozoľnatých rúk, ako hovorí autor, je otrasným svedectvom a obžalobou bohatých a sýtych. Zomrela mladučká, ale už zodratá, celý jej krátky život preplnený starosťou o iných bol večným hrdlačením a hladovaním. A za to všetko sa jej dostal, aj to nie dobrovoľne, jediný prejav úcty, že ju za obecné trovy pochovali v kúte cintorína pre chudobných. Ditta, dcéra človeka patrí do pokladnice veľkých kriticko-realistických románov európskej literatúry tohto storočia, je umeleckým svedectvom minulosti a, žiaľ, v niektorých krajinách ešte aj súčasnosti.

Dvousvazkový román dánského socialistického spisovatele představuje první rozměrnější prózu západoevropské literatury, jejímž hrdinou je proletář (je první částí románového cyklu, který pokračuje Dittou, dcerou člověka, Rudým Mortenem, Ztracenou generací a Jeanettou). Román, do něhož autor uložil řadu autobiografických prvků, se odehrává v prvním období dělnického hnutí v Dánsku a zachycuje zhruba dobu od konce sedmdesátých let do konce let devadesátých. Líčí vývoj prostého chlapce od dětství, kdy na venkově námezdně pracuje, až po mužný věk, kdy přichází do Kodaně a prací v dělnickém hnutí vyspívá ve schopného dělnického vůdce.

Povídky tvoří v díle dánského spisovatele neméně výraznou složku jako rozsáhlé romány, jimiž je znám především. Námětově čerpají z Dánska i z Nexöho cesty po Španělsku a ukazují i růst jeho vypravěčského umění. Tento první svazek obsahuje v chronologickém sledu povídky od počátků autorovy tvorby v r. 1894 až do r. 1907, v němž vyšel jeho první velký román Pelle dobyvatel.

Soubor povídek dánského realistického spisovatele, v nichž je uloženo mnoho motivů z autorova života. Ožívají tu drobné proletářské figurky, vyhmátnuté přímo ze života, líčené někdy groteskně a s jemným humorem, takže připomínají líčení Nerudovo. Kromě povídek z Dánska a Španělska je zde i obrázek ze Sovětského svazu - vzpomínka na první autorův pobyt.

Román o poměrech na dánském venkově v "železné době" 1. svět. války, která pro zámožné sedláky byla šťastnou dobou, kdy mohli zpeněžit vše, co jim půda dávala, zatím co zemědělští dělníci žili stále ve stejné bídě. Vzestup a pád dánských agrárníků za 1. svět. války je vylíčen na příběhu statkáře Jense Vorupa, zdatného a pokrokového zemědělce, který však vidí dobrodiní pro zemi v dovozu cizího kapitálu. Organisuje svazy a družstva pro vývoz do Anglie a Ameriky a spekuluje na konjunkturu jednotlivých produktů ve snaze zkapitalisovat celé dánské zemědělství. Stává se hlavou agrárníků celého kraje, kteří, zaslepení rychlým bohatnutím, zajímají se o válku jen pro obchodní možnosti, které jim poskytuje. Nezbývá jim čas uvědomit si její lidské oběti a přejí si, "aby Pán Bůh dal a válka trvala ještě rok". Vorupovy transakce končí akciovými podvody, pro něž je stíhán, a které ho přivedou na mizinu. Po válce odcizen krajanům i rodině poznává, že v drobném lidu se pod vlivem ruské revoluce rodí počátky nového uspořádání společnosti, a odchází symbolicky "do dáli" - začít mezi lidem nový život.

Román je třetí částí Nexöovy trilogie o vývoji dánského dělnického hnutí (Pelle dobyvatel, Ditta, dcera člověka), zahrnuje období od začátku první světové války do Velké říjnové revoluce r. 1917 a v jeho hrdinovi - spisovateli Mortenovi - zobrazil autor mnoho svých vlastních povahovýchrysů a zážitků z onoho období. Morten je spisovatel vyšlý z dělnictva, které se odtrhlo od Pella, t.j. od oficiální sociální demokracie, napravilo s pomocí ruských bolševiků své chyby a dospívalo k nutnosti revolučního boje.

Dvousvazkový román dánského socialistického spisovatele představuje první rozměrnější prózu západoevropské literatury, jejímž hrdinou je proletář (je první částí románového cyklu, který pokračuje Dittou, dcerou člověka, Rudým Mortenem, Ztracenou generací a Jeanettou). Román, do něhož autor uložil řadu autobiografických prvků, se odehrává v prvním období dělnického hnutí v Dánsku a zachycuje zhruba dobu od konce sedmdesátých let do konce let devadesátých. Líčí vývoj prostého chlapce od dětství, kdy na venkově námezdně pracuje, až po mužný věk, kdy přichází do Kodaně a prací v dělnickém hnutí vyspívá ve schopného dělnického vůdce.

Román, navazující dějově i formálně na "Rudého Mortena", líčí stále rostoucí prohlubování protikladu mezi zrádcovskými silami v dělnickém hnutí a mezi jeho revolučním předvojem a sleduje jej na postavách Pella, který zapomíná na zájmy dělnické třídy, a Mortena, bojujícího za spravedlivější společenský rád jako žurnalista, básník i spisovatel. Děj se odehrává střídavě v Dánsku, Německu a Sovětském svazu. V závěrečné části románu autor ztvárnil své dojmy a zkušenosti z cesty do SSSR, nadšeně ukazuje sílu a schopnost dělnické třídy vybudovat nový společenský řád. Andersen Nexö tak vystoupil jako jeden z prvních proti pomluvám reakce a správně poukázal na mezinárodní význam vzniku SSSR.

Morten jde za svým snem nového, spravedlivého uspořádání světa, strádá a nikdy nemá klidu. Bojuje jako žurnalista, básník, spisovatel, cestuje Evropou a poznává chabost dělnického zápasu, názorovou rozervanost vůdců a zmatenost v cílech. Je předvečer první světové války, velká doba přerodu dozrává: a Mortena nenajde nepřipravena, ten ví, kde je jeho místo. I soukromý život je pln trpkých zkušeností. To vše však jen přispívá k Mortenovu zocelení. Morten se stává uznávaným vůdcem mladých oposičníků a shromažďuje síly k mohutnému politickému nástupu.

Román, vydaný po prvé r. 1901, je třetím dílem současného pokrokového dánského realisty. Odehrává se v 2. pol. 19. stol. v bornholmském městečku: na příběhu tragického rozpadu proletář. rodiny ukazuje spisovatel jednak nezlomnou vůli pracujících lidí odolávat nárazům života, jednak sarkasticky kritizuje pokryteckou maloměstskou honoraci a její touhu zdát se lepší, než ve skutečnosti je. Ironickým vylíčením okázalé oslavy Dne ústavy naznačuje tehdejší politickou situaci Dánska, kde za vlády Kristiána IX. byli dělničtí předáci a pokrokoví liberálové nejkrutěji pronásledováni. Vlastním obsahem románu je hluboká charakteristika a sociální a lidské pochopení tragiky jedné bornholmské proletářské rodiny: matka - rázná pracovitá žena, z hořkosti z prožitého utrpení a křivd má pro své okolí jen zlá slova a rány a je za to "spořádanými" rodinami odsuzována, zatím co sympatie veřejnosti jsou na straně jejího slabošského muže opilce, jenž je oblíbenou směšnou figurkou městečka a žije z ženiny nekonečné dřiny. Teprve jeho smrt je pro ženu počátkem nového života a sblíží ji i se synem, který se z tuláka a darebáka stává pracovitým dělníkem a počíná se třídně uvědomovat.

Řada povídek ze života dánského lidu. Tématicky jsou různorodé: čerpají z venkovského Bornholmu (kraje Nexöova), z prostředí rybářů, kameníků i hlavního města. Těžký je život vykořisťovaných a když Nexö vstoupil do literatury, zdálo se mu, že pro ně není naděje. Ale stále jasněji se mu rýsuje možnost vítězného boje za práva pracujících. Až na povídku poslední (napsanou k 1. lednu 1949) vznikly povídky této knížky v letech 1894-1915. Jejich autor se nedal svést žádným z "moderních" směrů a zůstal vždy důsledným realistou. Ve vysoké umělecké hodnotě a v ideovosti díla tkví jeho význam. Dnes - jak dokazuje též "Novoroční povídka", uvažující o politickém vývoji r. 1948 - zaujal Nexö nekompromisně své místo v táboru míru a skutečné demokracie.

A magnificent novel of world literature, the life of the young, vivacious Ditte is under threat. Stigmatized by the mark of being an outcast and homelessness, she succumbs to a cycle of poverty, humiliation, and hopelessness. In her fate, the Danish novelist portrays the journey of a strong young woman who is ultimately destroyed by the inhumanity of her environment. This is literature that moves without embellishment, reaching the heart without offending the mind.

In einer dänischen Kleinstadt um die Jahrhundertwende gelingt es dem Sohn eines alkoholsüchtigen Schneiders, sich dem zersetzenden Einfluss des Elternhauses zu entziehen.

Pelles Geschichte beginnt im Jahre 1877 an einem nebligen Morgen, als das Schiff mit der Ware "Arbeitskraft" an der dänischen Insel Bornholm anlegt. Der Verwalter des riesigen Steinhofs will es mit dem Jungen und seinem Vater versuchen. Pelle wird Herr über zahllose Kühe, zugleich aber ist er Prügelknabe, Handlanger und Botenjunge. Sonderbare Menschen und aufregende Spiele lernt er kennen: die Bäuerin mit dem unheimlichen Weinen, die verführerische Magd Bodil und den tückischen Knaben Rud. Als Vierzehnjähriger verläßt Pelle den Ort seiner Kindheit und zieht aus, das Glück zu erobern, das es auch für ihn irgendwo geben muß. Mit offenen Sinnen, voller Phantasie und Zutrauen zu sich selbst, beginnt Pelle, der achtjährige Hütejunge auf Bornholm, seine Welteroberung. Die tiefe Liebe zu seinem Vater, einem armen Landarbeiter, und ein inniges Naturverhältnis sind das Fundament, das ihn auch durch Zeiten größter Not und Verlassenheit trägt.

Pelles Geschichte beginnt im Jahre 1877 an einem nebligen Morgen, als das Schiff mit der Ware "Arbeitskraft" an der dänischen Insel Bornholm anlegt. Der Verwalter des riesigen Steinhofs will es mit dem Jungen und seinem Vater versuchen. Pelle wird Herr über zahllose Kühe, zugleich aber ist er Prügelknabe, Handlanger und Botenjunge. Sonderbare Menschen und aufregende Spiele lernt er kennen: die Bäuerin mit dem unheimlichen Weinen, die verführerische Magd Bodil und den tückischen Knaben Rud. Als Vierzehnjähriger verläßt Pelle den Ort seiner Kindheit und zieht aus, das Glück zu erobern, das es auch für ihn irgendwo geben muß. Mit offenen Sinnen, voller Phantasie und Zutrauen zu sich selbst, beginnt Pelle, der achtjährige Hütejunge auf Bornholm, seine Welteroberung. Die tiefe Liebe zu seinem Vater, einem armen Landarbeiter, und ein inniges Naturverhältnis sind das Fundament, das ihn auch durch Zeiten größter Not und Verlassenheit trägt.

First 3 parts of 5: 1. En Barndom, 1917 2. Lillemor, 1919 3. Syndefaldet, 1919

In einer dänischen Kleinstadt um die Jahrhundertwende findet der kränkelnde Lehramtskandidat Karl Bauder nur wenige Menschen, die nicht der allgemeinen Dekadenz heimgefallen sind

Eine kleine Insel und große Naturgewalten. Die »Bornholmer Novellen« sind Martin Andersen Nexøs populärste Sammlung. Er kannte die Insel und ihre Bewohner wie kein anderer. Hier hatte der gebürtige Kopenhagener seine Kindheit und Jugend verbracht. In seiner unverwechselbaren, bildhaften Sprache erzählt er von Alten und Jungen, Abenteurern und Sesshaften, Seefahrern und Dörflern. Kopfüber stürzen sie sich in den Lebensstrudel, denn die ungestüme Natur hat sie gelehrt, für eine Brise Glück alles zu riskieren ... Eine Reise in eine untergegangene Welt – und bestechende Beobachtungen darüber, was uns zu den Menschen werden lässt, die wir sind. »Stücke, die einen kleinen Strahlenkranz der Ewigkeit um sich tragen, wenn etwa Nexø von den Küsten seiner Kindheit spricht, … von den starken, schrecklichen Menschen, die zu seiner Kinderzeit umhergingen, unendlich trinken, aber auch zaubern und hexen konnten.« Hans Fallada

Das harte Leben der dänischen Arbeiter und Bauern auf der Insel Bornholm und in Kopenhagen um die Jahrhundertwende.

Der angehende Dichter ist 25 Jahre alt, als er nach Italien und Spanien aufbricht, um in dem milden Mittelmeerklima eine Lungentuberkulose auszuheilen. Er besucht die berühmten Städte, erlebt die so oft beschworene Landschaft und beobachtet das Treiben der Bauern, Händler und Bettler. Sein Auge ist empfänglich für alle Farbnuancen des Südens, und sein Ohr erfreut sich an dem geräuschvollen Leben ringsum.