Tato kolektivní monografie obsahuje 27 studií věnovaných jazykovým kontaktům v pomezních dialektech na úrovni lexika. Autoři monografie jsou přední odborníci na dialektologii z významných akademických pracovišť devíti zemí: České republiky, Polska, Slovenska, Běloruska, Ukrajiny, Ruska, Litvy, Lotyšska a Chorvatska.
Texty pocházejí z celé oblasti Lotyšska, na níž se běloruská nářečí užívají. To umožňuje nejen seznámit se s bohatým folklorem regionu, ale také sledovat jazykové změny (zejména proces rusifikace), které na daném území probíhají a jsou geograficky diferencované. Publikace zahrnuje obsáhlé přílohy, názorné mapy a také shrnutí v angličtině, běloruštině a lotyštině. Díky struktuře a obsahu je monografie přínosná nejen pro vědce zabývající se balto-slovanským jazykovým pomezím (procesem vzájemného vlivu běloruských nářečí, ruštiny, lotyštiny, polštiny a latgalských nářečí), ale také pro etnology a historiky. Venkovská kultura Bělorusů v Lotyšsku a jejich dějiny (ve formě tzv. oral history) nebyly dosud zkoumány.
Monografie na příkladu běloruských nářečí v Litvě pojednává o staletých balto- slovanských jazykových vztazích, a to jak v rovině areálové a časové, tak i z hlediska četných výpůjček z baltských jazyků, polštiny a ruštiny.