Miloslav Nevrlý Knihy

Kniha o Jizerských horách stále zůstává vzorem pro literární zpracování vlastivědných titulů a inspirací ve vztahu člověka ke krajině a její historii. Od doby prvního vydání Knihy o Jizerských horách uplynulo více než třicet let. V nakladatelství Vestri vyšlo v roce 2007 již čtvrté vydání tohoto legendárního díla. Kniha o Jizerských horách doplnila předchozí tituly nakladatelství Vestri a vznikla tak ucelená edice všech šesti samostatných knižních titulů Miloslava Nevrlého (proto také nový formát a úprava). Původní ilustrace Milana Janáčka však texty znovu doprovázejí a podoba laminovaného potahu a přebal připomínají původní vydání. Nová autorova předmluva je úvahou o možnostech, zda a jak je možné knihu doplnit. Podle nejnovějších poznatků je přepracovaná kapitola o dolování, v poznámkách pod jednotlivými texty jsou uvedeny nejdůležitější aktualizace a zajímavosti. Živá záhlaví usnadňují orientaci v rozsáhlém textu, publikace opět obsahuje rejstřík a samostatnou přílohovou mapu. Knihu upravil knižní grafik Miloslav Fulín

Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her v Nejkrásnější sbírce ukazuje, že milovník a znalec přírody nemusí sbírat jen motýly napíchané špendlíky do krabice, třídit kameny do škatulek nebo lisovat květiny do herbáře. Mnohemcennější je mu sbírka zážitků, dojmů a vzpomínek z nejkrásnějších míst dnešní České a Slovenské republiky, která jsou národními parky nebo chráněnými krajinnými oblastmi. Kniha vznikla jako poděkování za možnost toulat se kouzelnými krajinami Československa v dobách, kdy jsme o výpravách do jiných zemí mohli jen snít. Její už čtvrté vydání připomíná, že si lze podobnou “sbírku” vytvořit i v dnešním přetechnizovaném světě. Vychází v 90. roce autorovy pozemské pouti.

Kniha je autorovým svědectvím o Karpatech. Popisuje 35 pohoří, jejich přírodní krásy, tamní domorodce. Píše subjektivně, popisuje, co zde zažíval, jak se cítil, co bylo nejpůsobivější. Tímto způsobem se na čtenáře přenáší autorovo nadšení pro tento kraj. Čtenáře oslovuje „bratříčku“ a vystupuje zde jako skautský rádce, či kmenový vypravěč navrátivší se z dalekých cest. Mluví k tichému dítěti, které hltá každé slova a chce také navštívit ty kraje, čtenář vnímá každé slovo a sní. Je tam v horách a cítí mateřídoušku, třese se zimou u chladných bystřin a vychutnává si výtečný kousek brambory, kterým ho podaroval starý bača. Mimo kapitol s názvy pohoří, která popisují, je zde i první bratrské slovo, poslední bratrské slovo a 13 kapitol jiného rázu, jmenují se hry. Jsou uvedeny citátem a nachází se vždy jedna po dvou či třech popisech hor. Jsou to rady, úvahy, doporučení. Například první „Hra na poutníka s lehkým srdcem“ je o způsobech cestování a trávení dovolené, o množství nutných věcí k cestování, o lehkosti a hlavně o svobodě. Další hry jsou například na diamantové zdraví, na hvězdný širák, na hlad, na vlčí dech a gazelí nohy, na pocestnou radost. Na první pohled jsou tyto hry radami, jak cestovat. Po jejich přečtení ovšem čtenář uvažuje rozsáhleji, o přírodě, o potřebách jedince, o svobodě, o štěstí.

Kniha se zaměřuje na drobné památky, které lidé často nazývají "pomníčky", ačkoli toto označení ne vždy přesně vystihuje jejich podstatu. V Jizerských horách se nachází velké množství těchto pomníčků, což z nich činí fenomén regionu a vášeň pro jejich hledání pro mnohé milovníky hor. Autoři Miloslav Nevrlý, Marek Řeháček a Otokar Simm přinášejí pohled tří generací, přičemž Nevrlý, známý pro své předchozí publikace o pomníčkách, se rozhodl sdílet nejstarší vzpomínky na první setkání s těmito památkami, doplněné o dosud nepublikované diapozitivy. Kniha obsahuje také současné fotografie od Jana Pikouse mladšího, které ilustrují změny, jimiž památky a krajina Jizerských hor prošly za posledních padesát let. Autoři zdůrazňují, že nejde o kompletní seznam všech drobných památek ani encyklopedii. Vybrali sto padesát zajímavých památek, přičemž novodobé pomníčky většinou pominuli. Kniha je rozdělena do dvanácti kapitol, v nichž se prolínají texty všech autorů, a na závěr je připojen rejstřík památek a autorů pro snadné vyhledávání.

Podnázev: Krajiny České a Slovenské republiky. Kniha popisuje dnes zákonem chráněné krajiny, oblasti a národní parky České a Slovenské republiky. Knihu doprovázejí barevné snímky předních fotografů krajiny.

Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým, významnou osobností pro skauty, trampy a toulavé lidi, přináší fascinující pohled na jeho osamělé toulky po Jizerských horách a Karpatech, které od padesátých let inspirovaly mnohé následovníky. Nevrlý, známý jako Náčelník, ukázal, že je možné prozkoumávat neznámé končiny bez mapy a s minimem vybavení, přičemž nalézá radost a smysl v nejistotě. Po odsunu německého obyvatelstva znovu objevil zapadlá místa českých hor a napsal o tom Knihu o Jizerských horách. Jeho Karpatské hry přivedly čtenáře k hrám na poutníka, které mnohým změnily život. V tomto knižním rozhovoru, který reflektuje jeho devadesátiletý život, Nevrlý sdílí své cesty, prožitky, víru, práci v libereckém muzeu a vzpomínky na osamělé výpravy do hor. Dokládá, že užitek z cest lze čerpat v každém věku, pokud zůstáváme dychtiví. Kniha je protkána humorem a obsahuje dosud nepublikované fotografie. Pro tuláky a ty, kteří o cestách sní, je Nevrlý legendou a jeho příběh ukazuje, že i dnes je možné být blízko přírodě a prožít naplněný život.

Větrné toulání přináší více než stovku textů, které Miloslav Nevrlý rozesel do časopisů, knih, sborníků a příležitostných tisků. Jejich společným tématem jsou toulky, příroda, kraje, cesty i proměny ročních období. A stejně jako Karpatské hry, Chvály Zadní země či Kniha o Jizerských horách vytváří neopakovatelnou směs poetických popisů a svébytné životní filosofie.

Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou – bez ohledu na věk – mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.

Chvály Zadní země. Labské pískovce.Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her, v Chválách Zadní země líčí své pocity a zážitky z dob, kdy České Švýcarsko ještě nebylo národním parkem, turisté navštěvovali jen Hřensko a Pravčickou bránu a skalní rokle, hrádky a návrší severně od Jetřichovic byly pouze domovem trampů. Pro nadšeného rovera to byla pustá divočina a přírodní ráj na Zemi.Kniha vychází v 90. roce autorovy pozemské pouti.

Knížka inspirovaná fotografiemi Krkonoš odráží autorův niterný vztah k těmto horám, na které vzpomíná tak, jak je poznal v dobách svého mládí jako mimořádně půvabný kout, plný vznešenosti, pohody a harmonie.

Kniha o osadách Jizerka, Velká Jizera a Orle od autorů Miloslava Nevrlého, Otokara Simma a Jana Pikouse ml. přináší na 152 stranách na křídovém papíru množství barevných fotografií od fotografa Jana Pikouse ml. a obsahuje také historické pohlednice a fotografie vztahující se k přírodě a lidem v předmětné lokalitě. Fotografie doplňujemnožství vlastivědného a historického textu, jehož autorem je Otokar Simm, na které navazují pasáže s osobními zážitky z poznávání této oblasti před téměř padesáti lety od Miloslava Nevrlého.

Unikátní barevné diapozitivy Miloslava Nevrlého z nejznámějších a nejkrásnějších míst české i polské části Jizerských hor nás přenesou do doby na rozhraní padesátých a šedesátých let, doby hlubokých a zdravých lesů, kdy se člověk ještě mohl hodiny toulat o samotě mezi skalami a srázy. Zachyceno je i mnoho již neexistujících pomníčků a loveckých chat. Zasvěcené a čtivé průvodní slovo předního znalce celého pohoří přináší mnoho dosud nepublikovaných podrobností, zajímavostí a osobních vzpomínek, které ocení nejen zasvěcení milovníci Jizerek. Na konci je připojen medailon Miloslava Nevrlého od jeho přítele spisovatele Miloše Zapletala, který představuje autora v netradičním pohledu.

Autoři dalšího dílu jedinečné a oblíbené edice Album starých pohlednic nás zavedou prostřednictvím historických pohlednic, vydaných od počátku 20. století do čtyřicátých let, do Frýdlantského výběžku. Čtenář navštíví nejen všechna města a obce oblasti – Frýdlant, Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Lázně Libverdu, Raspenavu, Višňovou, Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňovou, Černousy, Arnoltice, Pertoltice, Krásný Les, Horní a Dolní Řasnici, Bulovku, ale také jejich jednotlivé části a zapomenuté osady. Pohlednice zachytily i významná místa jižního okraje Frýdlantska – Jizerských hor, jako jsou Smrk, Smědava, Paličník, Frýdlantské cimbuří, Ořešník, údolí Černého potoka, Velký Štolpich... V několika případech se publikace dotýká i polského území. Soubor téměř tří set pohlednic, pečlivě vybraný z muzeí a řady soukromých sbírek a doplněný o česko-německý text, jistě přinese mnoho nového a zajímavého místním obyvatelům i všem návštěvníkům Frýdlantska, jednoho z nejsevernějších míst naší země. ISBN 978-80-86660-30-3 (chybné)

Hledání hlubších souvislostí přivádí autora do Českého ráje od severu, z Jizerských hor, po řece Jizeře, která obě krajiny spojuje. V deseti kapitolách vedou jeho cesty od dalekých rozhledů do fascinujících skalních měst, tichem zelených roklí ke klidnému rozjímání na březích rybníků. Tři kapitoly věnuje památkám lidské činnosti, na něž je Český ráj tak bohatý, a uzavírá kruh pestrostí barev a tichou melancholií podzimu.

Oslava půvabné i tajemné krajiny části Českého Švýcarska. Barevné fotografie doplněné zajímavými texty. Překrásné barevné fotografie přírodních scenérií oblasti Labských pískovců vhodně doplňují nevšední texty M. Nevrlého. Texty jsou plné pohody, radosti a harmonie. Odrážejí autorův vztah k přírodě i obdiv k tomuto tajemnému koutu naší země.

Knížka obsahuje tři texty z pera zoologa, skauta a spisovatele Miloslava Nevrlého, autora Karpatských her. První část Čižbáři a čižba ve spodním devonu přináší ojedinělé svědectví o české ornitologii na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Vypráví o výrobě kroužků v garáži Otty Kadlece na Maninách, o návštěvách ve Viničné ulici u Waltera Černého a o chlapeckých dobrodružstvích na výpravách za ptáky ve staré Praze i do jižních Čech. Ptačí pranostiky popisují, co se děje na svátky vybraných světců ve světě ptáků. Tak trochu rozmarné verše jsou založeny na zkušenostech, získaných celoživotním pozorováním přírody. V Roce s ptačími křídly nás pak autor vezme na toulky přírodou a ukáže, co je v jednotlivých měsících možné pozorovat, máme-li oči a uši ptákům otevřené. Knížku doprovázejí dobové dokumenty, fotografie a ilustrace.

Útlá knížka nazvaná NÁČELNÍKŮV ROK byla vydána Ligou lesní moudrosti u příležitosti osmdesátých narozenin spisovatele a horského tuláka Miloslava Nevrlého. Jde o knížku do kapsy, určenou hlavně pro chvíle odpočinku, řekl bych, že je ideální pro chvíle, kdy je potřeba ve všednodenním shonu provětrat hlavu něčím povzbuzujícím. Knížka na svých 52 stranách „kapesního“ formátu B6 obsahuje výběr z Náčelníkových knih Karpatské hry, Zašlá chuť morušek, Kniha o Jizerských horách a k tomu jako překvapení prakticky neznámý a obsáhlý autorův text O fšelyčemz hedbábném z mého mládí a rovněž doslov věnovaný čtenáři knížky… Obrázek na titulní straně daroval Pavel Čech – Machimia, grafické zpracování si vzal na starost Stanislav Dlouhý – Hadži.

Kniha mapující vyhledávanou severočeskou rekreační oblast a přibližující někdejší tvář Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a Přírodního parku Ještěd. Zahrnuje rozsáhlé území od České Kamenice přes Nový Bor až k Varnsdorfu a Rumburku, centrální oblast Lužických hor svažující se až do rovin okolo Jablonného v Podještědí, německou část zvanou Žitavské hory se samotnou Žitavou, údolí Nisy od Hrádku po Liberec a celý Ještědský hřbet až k Sychrovu včetně Podještědí s Českým Dubem. Téměř tři stovky převážně barevných reprodukcí pečlivě vybraných z patnácti soukromých i veřejných sbírek jsou doplněny krátkými výstižnými texty.Texty jsou v celém rozsahu přeloženy do němčiny.

Česko – německý sborník básní a próz autorů Euroregionu Nisa. Z českých autorů jsou ve sborníku zastoupeni Julius Benko, Irena Eliášová, Milan Exner, Otto Hejnic, Milan Hrabal, Štěpán Kučera, Miloslav Nevrlý, Pavel Novotný, Marek Sekyra, Jan Šebelka, Martin Trdla a Vlastimil Vondruška. Německé autory reprezentují Róža Domašcyna, Peter Gehrisch, Monika Hahnspach, Lisa Maria Kurzmann, Ulrike Quast, Christine Ruby, Udo Tiffert, Siglinde Trumpf. Ilustrace pocházejí ze Severočeské sbírky, kterou grafik knihy Roman Karpaš shromažďuje již několik let, aby vytvořil reprezentativní kolekci umělců se vztahem k Libereckému kraji.

Poutavé a mnohotvárné jsou dějiny obce, která již téměř půl tisíciletí leží v ještědských horách, v hlubokém údolí říčky Rokytky. V 16. století byla jedinou hornickou osadou lemberského panství, v níž se dobývalo stříbro. Od té doby prošla mnoha proměnami a stala se jedním z nejznámějších a nejmalebnějších sídel Ještědského hřbetu, jehož mohutná hradba se zvedá nad údolím Nisy a v mnohém se liší od sousedních Jizerských hor, chránících město Liberec z opačné, severní strany. Autor se věnoval studiu archivních listin, starých vlastivěd, kronik, svědectví rodáků i obyvatel stejně důkladně a pečlivě jako kdysi při psaní Knihy o Jizerských horách. Kniha však není pouhou kronikou Kryštofova Údolí. V pohnutých a úctyhodných osudech jeho obyvatel, dávných kovkopů, zemědělců, pláteníků, dřevařů či kameníků, se zrcadlí vývoj staletého osidlování většiny severního českého pohraničí. V šesti částech knihy se čtenář seznámí se životem a dědictvím našich předků, od starých „hraběcích dob" přes rozvoj obcí v 19. století a těžké doby válek až po dny nedávno minulé. Sedmá, poslední část knihy vyvažuje předchozí kapitoly z historie popisem přírodních zajímavostí západní části ještědských hor, lesnatých Kryštofových hřbetů, které objímají údolí Rokytky ze všech stran. Cesty do Údolí všemi ročními dobami nezapřou autorovo zaujetí ani důvěrnou znalost krajiny a přírody.

Nové vydání dvou nedostupných textů autora Karpatských her a Knihy o Jizerských horách. Zašlá chuť morušek je barvitou vzpomínkou na mládí stráveném v divokém kraji Krkonoš. Odráží autorův niterný vztah k těmto horám, na které vzpomíná tak, jak je poznal v dobách svého mládí jako mimořádně půvabný kout, plný vznešenosti, pohody a harmonie. Cestovní zpráva čarodějova učně - autorova prvotina - je pak záznamem putování po východním a jižním Slovensku s Marcelem Safírem. Jemu je věnován i poslední text knihy: Marcel Safír - člověk odsouzený k životu.

Sbírka šesti povídek, jejichž příběhy propojuje hlavní hrdina: skromný a nezdolný Hadrář. Pokud se budeš chtít dozvědět, kde najdeš Chyšku u Stužice rieky, kde můžeš potkat legendami opředeného Bílého pavouka, odhalit tajemství zakletého ostrova nebo polévat vodou z kotlíku vlezlé medvědy, pak bys rozhodně měl otevřít stránky této sbírky, kterou ilustroval Marko Čermák a vydal Avalon v edici Zelené řádky.