Jiří Dienstbier Knihy

Autentické vzpomínky prvního porevolučního ministra zahraničí republiky, nynějšího zpravodaje OSN pro lidská práva v oblasti rozbouřeného Balkánu. Kromě typicky pracovních situací, jakými byla například jednání o odchodu sovětských vojsk a zrušení Varšavské smlouvy, příprava integrace do Evropy, budování zahraniční služby, přístup ke konfliktu v Perském zálivu, snaha o řešení jugoslávské krize, komplikovaná jednání se Slovenskem před rozdělením státu, autor přibližuje osobní charakteristiky předních světových politiků.

Výběr z rozhlasových reportáží zahraničního rozhlasového zpravodaje Jiřího Dienstbiera z 60. let minulého století - USA, Vietnam, Indonésie a další. Závěr knihy tvoří osobní vzpomínky Jiřího Dienstbiera na konec jeho působení v Československém rozhlase s mnoha zajímavými postřehy, které nebyly nikdy zveřejněny. Kniha je doplněna černobílými fotografiemi z osobního archivu.

V knize Tajný závod o Měsíc líčí Karel Pacner, jak se na dosažení nejbližšího zemského souputníku chystali Američané a Sověti a proč to těm druhým nevyšlo. Kromě reportážního popisu výprav prvních lidí na Měsíc (autor se prvního startu sám zúčastnil jako novinář), což už starší čtenáři mohou znát a mnohým to připomene noční vysedávání u televizoru, čtenář najde v knize i podrobné vylíčení příčin sovětského neúspěchu. Autor při analýze tehdejšího stavu a plánů kosmických výzkumů obou zemí čerpal z nedávno odtajněných materiálů. Mnoho faktů a skutečnosti je v knize u nás publikováno poprvé. Události, souvislosti, snahy, pokusy, omyly i náhlé obraty tajného souboje vědy a techniky obou velmocí.

Knihu vydala Rada pro mezinárodní vztahy jako přepis debaty, kterou z jejího podnětu v září loňského roku uspořádal senátní Výbor pro mezinárodní vztahy, obranu a bezpečnost. V panelu moderovaném Jiřím Dienstbierem vystoupili filosof Václav Bělohradský, spisovatel a novinář Antonín J. Liehm, literární vědec Martin Petráš, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák a analytik mezinárodních vztahů Petr Fleischmann. Milan Kundera se aktivně podílel na přípravě celého setkání, přeložil pro ně některé pasáže ze svého díla a napsal závěrečný komentář.

Autor, významný český politik a bývalý ministr zahraničí, přináší studii založenou na své zkušenosti jako zmocněnec Komise OSN pro lidská práva na Balkáně. Kniha se zabývá národnostním konfliktem mezi Albánci a Srby, jeho příčinami a důsledky, a také nesprávnou mediální interpretací. Popisuje systém mezinárodních organizací v bývalé Jugoslávii a kritizuje nezodpovědnou politiku západních mocností. Publikace se zaměřuje na složitou politicko-vojenskou situaci na Balkáně v letech 1998-2002. Autor vzpomíná na setkání s makedonskou letuškou během bombardování Jugoslávie v dubnu 1999, kdy se diskutovalo o vyhnání Albánců z Kosova. Letuška vyjádřila extrémní názory na situaci, což odráží hluboké rozdělení a napětí v regionu. Příběhy uprchlíků ukazují na brutalitu konfliktu, přičemž Albánská lékařka a studentka práv vyjadřují silné pocity vůči Srbům. Autor se snaží uklidnit obavy o budoucnost a poukazuje na mírumilovnost makedonských Albánců, kteří nechtějí válčit. V závěru se zamýšlí nad slovy kosovsko-albánského spisovatele Shkëlzena Maliqiho, který tvrdil, že válka začala a skončí v Kosovu, a zpochybňuje jeho optimismus.

První kontury politických úvah o budoucnosti Evropy vznikly jako dialog dvou vězňů, Jiřího Dienstbiera a Václava Havla. Z myšlenek se stal text posléze v průběhu roku 1985. Jiří Dienstbier, tehdy topič a zároveň mluvčí Charty 77, jenž se stal čtyři roky poté prvním porevolučním československým ministrem zahraničí, se v knize zaobírá nejrůznějšími aspekty geopoliticky chápané Evropy na sklonku dvacátého století. Zajímá se o vztah Evropy ke dvěma tehdejším supervelmocím, Spojeným státům a Sovětskému svazu, a jakým způsobem by Evropa mohla přispět i těmto mocnostem. Zabývá se odlišnostmi sjednocovacího procesu Spojených států a jednotlivých evropských zemí, nutností zachování evropské jinakosti a vzájemného respektu. To vše v době, kdy existovala železná opona a podobné úvahy na její východní straně se zdály být bezpředmětnou utopií a vizemi snílka.... celý text

Tato antologie obsahuje soubor dramat tematicky spojených s postavou Ferdinanda Vaňka, která byla poprvé představena Václavem Havlem v Audienci v roce 1975. Od té doby se počet her s tímto hrdinou rozrostl na deset, přičemž poslední, Stoppardův Rock´n´Roll, měla nedávno premiéru. Ferdinand, jako disident a alter ego svého tvůrce, reflektuje období normalizace, což přitahuje autory z Havlových uměleckých přátel a spolubojovníků proti tehdejšímu režimu. Kniha plánuje vydání osmi aktovek (Havlovy Audience, Vernisáže, Protest, Kohoutova Atest, Marastu, Safari, Landovského Arest a Dienstbierova Příjem) a jedné celovečerní hry (Landovského Sanitární noc). Tato antologie, která zahrnuje i dílo napsané v němčině, se od původního anglického vydání liší tím, že zohledňuje autorské vlivy a historický kontext vzniku her. Specifikem této antologie, připravované jako dárek k jubileu Václava Havla, je nejen to, že spřízněné hry vycházejí společně poprvé v Česku, ale také to, že Arest, Sanitární noc a Příjem vycházejí oficiálně poprvé.

Rozhovor vznikal v období listopadu až prosince 1992, kdy už J. Dienstbier sice nebyl ministrem zahraničí, ale přesto se téma zahraniční politiky, diplomacie a diplomatů stalo ústředním tématem této knihy. Prví vydání.

Celý svět sledoval s napětím, co se v roce 1965 děje v Indonésii. Jiří Dienstbier, známý rozhlasový komentátor, měl to štěstí, že mohl několik měsíců sledovat pohnuté a dramatické události přímo v rozbouřené Jakartě i v jiných částech Indonésie. Ve své práci přináší vedle rekonstrukce událostí z prvního dějství indonéského dramatu bezprostřední svědectví, korigované snahou po objektivním, chápavém hodnocení značně složité politické problematiky. Jeho reportáž neaspiruje na lacinou senzačnost. Ústředním motivem je zde osud celé země. Země nabité události, plných překotných zvratů a nečekaných překvapení, jež se prolínají i do osudů hrdinů, politiků a vojáků, kteří v dramatu vystupují. Noc začala ve tři ráno je reportáž nejen napínavá, ale i zasvěceně informující o událostech, které naše veřejnost znala dosud jen z kusých novinových zpráv a krátkých rozhlasových komentářů. Jde o jednu z knížek, které se nikdy definitivně neodloží, protože je mnoho důvodů, proč se k nim vracet.