Ďalšie klasické leporelo zo série Žabiatko, tentoraz s ľudovými riekankami pre najmenších – Varila myšička kašičku, Naša mačka strakatá, Ide pavúk po stene, Osievame múčku... Riekanky sú ilustrované veselými obrázkami Aleny Wagnerovej. Skladačkové leporelo poslúži deťom aj ako hračka. 2. vydanie
Druhá časť povestí a legiend z Novohradu volne nadväzuje na autorkinu knihu Mara medvedia /2007/. Spisovateľka opäť hlboko načrela do bohatého zdroja zaznamenaných príbehov v miestnych archívoch, obecných kronikách i od ľudových rozprávačov ... Podstatnú časť tvoria príbehy z čas tureckejokupácie a všakovaké záhady.
Leporelo s milými básničkami na dobrú noc pre deti a ich mamičky od autorky Márie Rázusovej Martákovej sprevádzané nežnými ilustráciami výtvarníčky Aleny Wagnerovej. Vhodné na čítanie pred spaním.
Druhá časť povestí a legiend z Novohradu volne nadväzuje na autorkinu knihu Mara medvedia /2007/. Spisovateľka opäť hlboko načrela do bohatého zdroja zaznamenaných príbehov v miestnych archívoch, obecných kronikách i od ľudových rozprávačov ... Podstatnú časť tvoria príbehy z čas tureckej okupácie a všakovaké záhady.
Ďalšie klasické leporelo zo série Žabiatko, tentoraz s ľudovými riekankami pre najmenších - Varila myšička kašičku, Naša mačka strakatá, Ide pavúk po stene, Osievame múčku... Riekanky sú ilustrované veselými obrázkami Aleny Wagnerovej. Skladačkové leporelo poslúži deťom aj ako hračka.
Od babieho leta až po to ozajstné leto možno vyťahovať rozprávky a básničky z košíčka obľúbenej včielky Medušky. Chrobáčiky, zvieratká aj kvietky ju rady vidia, lebo má dobré srdiečko a vždy im pomôže v núdzi. Meduška vie, že každý tvorček na zemi na iné je určený, nezáleží na tom, akú prácu má, ale či sa ju svedomito snaží urobiť. Usilovná včielka zbiera peľ z kvietkov na liečivý medík a doma jej vonia bylinková lekáreň: šalviou vyhojí choré zuby koze Líze, materina dúška pomôže unavenému čmeliakovi, jahodové lístie zas napraví bledú kožu chrobáka roháča... Meduška sa pri práci aj zabaví a poučí na príbehoch, ktoré jej porozprávajú kvietky. Táto pôvabná knižka plná citu otvára náruč všetkým deťom.
Obsahem knihy jsou především dopisy Mileny Jesenské, literátce, která pro dnešní dobu je nejzajímavější patrně pro svůj korespondeční styk s významným pražským německým literátem Franzem Kafkou. Zatímco dopisy od Franze Kafky, které adresoval Mileně Jesenské, se dochovaly a byly vydány, tak dopisy Mileny Jesenské Franzi Kafkovi se nezachovaly. Nicméně v této knize najdeme dopisy, které píše Maxi Brodovi o Franzi Kafkovi, a je možno z nich vyčíst její vztah k F. Kafkovi, a její názory na jeho osobu a osobní zkušenosti s ním v těch nejbanálnějších situacích. Kafkologové se shodují v tom, že se jedná o jediné přímé dokumenty týkající se Franze Kafky, které mají hodnotu jak věrohodnou, tak nám přibližují i charakter Franze Kafky. Ostatní ženy, s nimiž byl Franz Kafka zasnouben, nebyly "intelektuálky", tudíž jsou informace od nich méně průkazné. Ovšem pro samotnou Milenu Jesenskou šlo spíše o méně důležitou část jejího života, tedy vztah s Franzem Kafkou, a osobně se setkali pouze třikrát, a větší množství dopisů do knihy chronologicky vložených je adresováno jiným osobám.
Bratia Ivan, Ondrej a Tomáš bývajú s rodičmi v mestečku, v ktorom skapal pes. Cez prázdniny sa Ivan a Ondrík sťahujú do Hrušian k babinke a trom dedkom. Pravý dedko Vilko - dednožko je najmladší z troch bratov. Je na vozíčku, lebo nemá nohy. Najstarší Vilkov brat je Vendelín, ale volajú ho dedočko. Má veľmi silné dioptrie, bez nich je vlastne takmer slepý. Tretí dedko, deduško Vinco, zasa veľmi slabo počuje. Do Hrušian sa chlapci sťahujú každé leto. To leto, o ktorom rozpráva táto knižka, bolo mimoriadne, hoci sa začalo jedným veľkým sklamaním.
Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a "nevěsta před Bohem" Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě. Alena Wagnerová ji ve své knize představuje jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život hluboce poznamenaly všechny proměny a pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu - od rozpadu Rakousko-Uherska přes nacistictickou okupaci, kdy se Vrchotovy Janovice staly součástí cvičiště jednotek SS, až po odchod do exilu po komunistickém převratu v roce 1948 do Anglie, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá.
