Josef Kocourek Knihy

Jsou díla, která si nejde od české literatury odmyslet, a přece je příliš čtenářů nezná. Náleží k nim i tato pozoruhodná novela. Fascinující příběh ženy, kterou citové neuspokojení vede k tragédii, motivicky krystalizoval v období vrcholného tvůrčího vzepětí nedoceněného autoraa prošel mnoha verzemi. Strukturálně je novela, která je holdem "mladého autora ženě, lásce, sexu; ženě a lásce několika tváří, i té ošklivé, sexu v jeho lesku i bídě" (Miloslav Jirda), pozoruhodná až filmovou montáží dějových pásem i "barevným" jazykem při zachycování pocitů a vizí. Čtenáře si v pravém slova smyslu podmaní, prožije závrať nad hořkostí života, který tak nemilosrdně rozmetal ideály senzitivní hrdinky.

Deníky Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1927–1932, z nichž byla dosud veřejnosti představena pouze část ve výboru Extáze (1971), jsou podle znalců Kocourkova díla jedním z vrcholů jeho tvorby. Jak ostatně napsal literární vědec Jiří Skalička: „Extáze (...) otřásla i znalci a ctiteli Kocourkova díla. Autor tu byl odhalen (...) v celé nahotě svého tragického životního, uměleckého i milostného osudu, s otevřeností, jaká nemá v naší literatuře obdoby. Snad jenom Máchovy deníky a listy jsou mu v tomto směru adekvátní.“ Josef Kocourek je, přestože zemřel velmi mladý, výraznou postavou české meziválečné literatury, v mnohém předbíhající svou dobu fascinací erotikou či předjímáním existenciálních tónů v literatuře. Excentrik, v počátcích ovlivněný poetismem i expresionismem, doplňoval své erotické vize motivy zmaru a bezvýchodnosti, později v jeho díle převažovaly náměty sociální a politické. V tomto vydání přinášíme poprvé úplný přetisk všech dochovaných Kocourkových deníků, které jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, bez úprav, doplňků či vynechávek.

Tato publikace přináší první kompletní, dosud uceleně nepublikované vydání čtyř básnických sbírek Josefa Kocourka, jež jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Edice je protkána méně známými a neokoukanými fotografiemi autora, jednoho z nejoriginálnějších představitelů české meziválečné literatury. Cílem tvůrců knihy je zprostředkovat čtenáři Kocourkovo básnické dílo, které svým osobitým přístupem a pojetím rovnocenně doplňuje jeho mnohem známější a hojně vydávané prozaické práce. Knihu s doslovem Víta Ondráčka edičně připravil Jaroslav Vyskočil.

Expresivní básnická próza předčasně zemřelého nadaného českého spisovatele je dramatickým obrazem determinovanosti lidského osudu a vznikala na sklonku dvacátých let 20. století. Tragédie aktérů milostného trojúhelníku je obrazem neschopnosti člověka vzepřít se osudu a mnohotvárnou barvitou reflexí spalující vášně, která nakonec vítězí nad láskou a vede člověka do záhuby. Srdce jako symbol této vášně mapuje cestu hrdinů životem od naděje k rozvratu, od sebeuspokojení k pochybnostem a nakonec ke zkáze a zmaru. Román je výstižnou ukázkou Kocourkovy rané poetiky podaný vizuálně zjitřenou epickou formou, poznamenaný hledáním, okouzlením z poznávání světa a především výbušnou bezprostřední smyslovostí a smyslností.

Vyprávění o životě učitelů v pohraničí na severozápadní Moravě v době první republiky. Velkohubý šovinismus, sokolování, sbírková žebrota, lži o sociální spravedlnosti a hlavně bída, to vše formuje životy místních obyvatel. V takovém prostředí žije hrdina knihy, učitel Koukol. Celou duší věří v komunismus, ale je příliš mlád a nešťastný, aby nepropadl tehdy módnímu anarchismu alespoň způsobem svého života. Přestože originál byl napsán v roce 1933 k prvnímu vydání došlo teprve v roce 1961.

Souborné vydání tří novel z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen ve formě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky.

Učební texty jsou určeny posluchačům 1. ročníku Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze.