Arkadij Natanovič Strugackij Knihy

Existuje veľa rozličných výskumných ústavov. Vedecký ústav pre výskum čarodejníctva a kúzelníctva (VÚVČAK) však možno nájsť iba v knihe bratov Strugackovcov Pondelok sa začína v sobotu. Už samotný názov diela dáva tušiť, že v tomto ústave sa dejú veľmi nezvyčajné veci. Prečo? Pretože v ňom ako vedci pracujú známi i neznámi, starí i mladí mágovia a čarodejníci. Život napreduje čoraz rýchlejšie a musia sa mu prispôsobovať aj stároční mágovia, ktorí sa sústredili práve vo VÚVČAKu. Pri práci a pre svoje pokusy využívajú vymoženosti súčasnej vedy a techniky. I tá najbujnejšia fantázia si ťažko predstaví, čo môže vzniknúť spojením starého myslenia a novej techniky, premiešaním rozprávky so skutočnosťou. Strugackovci ponúkajú čitateľovi množstvo najneuveriteľnejších nápadov, predstáv a výtvorov ľudskej vynaliezavosti. Všetko to robia so značným pôvabom, humorom, no často aj s iróniou a ostrou satirou, ktorá varuje pred využívaním ľudského umu bez uváženia prípadných dôsledkov. Čitateľ sa pri čítaní tejto knihy s bohatým myšlienkovým obsahom a živým dejom určite nebude riadiť podľa jedného z výrokov v texte: Prísne tajné! Pred prečítaním spáliť!

Kulhavý osud líčí osudy úspěšného prozaika a autora filmových a televizních scénářů Felixe Sorokina v okamžiku tvůrčí krize. Se sorokinovskou linií vyprávění se prolíná jako román v románu tajemný „rukopis v Modrých deskách“, nevydané nejlepší Sorokinovo dílo. Jeho hrdina, spisovatel Viktor Banev, jakýsi Sorokinův variant, žije v autokratickém militantním státním mechanismu, kde se mezi loajálně a apaticky smýšlejícími občany objeví lidé se svobodným uvažováním zbaveným autoritářských ideologických praktik. Tito představitelé nového myšlení jsou však uzavřeni v leproserii, kam mají volný přístup jenom děti. Kolem tohoto ghetta pro malomocné se také odvíjí napínavý syžet, který se dotýká všech postav zalidňujících provinční městečko. Kulhavý osud, pokračující v tradici bulgakovovské prózy, je nepochybně špičkovým dílem společensko-filozofické linie sci-fi literatury.

Ďalší zo sci-fi románov bratov Strugackovcov. Výskumník Toiva má za úlohu objasniť udalosti v osade Malá Peša, kde sa jej obyvatelia stretli s činnosťou mimozemšťanov, tzv.Pútnikov. Pri tejto práci zistí aj ďalšie skutočnosti a príde na to, že v ľudskej spoločnosti sa zásluhou Pútnikov vyčleňujú jedinci vhodní na kontakt s vesmírnymi civilizáciami a sú schopní ďalšieho druhového zdokonalenia. Na prvý pohľad sa ničím nelíšia, no za svoju genialitu platia pretŕhaním tradičných väzieb - priateľstva, lásky...

Na neznámou planetu přilétá pozemská expedice, aby připravila projekt Archa pro přestěhování obyvatel ohrožené planety Panta. Při průzkumu expedice narazí na zajímavé a zpočátku nevysvětlitelné jevy, které souvisejí se ztroskotáním starší kosmické lodi. Z této katastrofy přežilo pouze malé dítě, jemuž zachránila život neznámá, avšak rozumná civilizace. Cíl expedice se mění na snahu navázat kontakt s touto civilizací prostřednictvím chlapce, pojmenovaného Špunt. Situaci komplikuje fakt, že tajemná civilizace o kontakt evidentně nestojí. Chlapec, stojící na rozhraní dvou světů – jednoho, který mu zachránil život, a druhého, k němuž patřili jeho rodiče – je stále více přitahován světem lidí a touží se o něm dozvědět více. Právě on by mohl být budoucím prostředníkem, který zajistí trvalý kontakt mezi oběma civilizacemi. Bratři Arkadij a Boris Strugačtí patří k nejvýznamnějším autorům sovětské vědeckofantastické literatury a překračují hranice literární sci-fi, zaměřují se na postoje průměrného člověka k často složitému a problematickému světu.

Chrobák v mravenisku je román o Pozemšťanoch v ďalekej budúcnosti s takmer detektívnou zápletkou. Pátranie po hlavnom hrdinovi Abalkinovi, ktorý sa skrýva, objavuje a zas uniká, hľadanie odpovede na existenčné otázky, týkajúce sa sa bytia či nebytia ľudskej civilizácie za Zemi, tvorí rámec napínavého, dramatického deja. Tajomná postava Abalkina, jeho záhadný pôvod a čudné správanie vyvolávajú rad hypotéz a podozrení: kto je to a aké má poslanie na Zemi? Štvanec, čo celý život trpí za omyly podozrievavých ľudí, alebo "podhodenec", ktorý má uviesť do pohybu nepredstaviteľnú ničivú silu a ohroziť ľudstvo? Nesmierne pútavé čítanie poskytuje každú chvíľu tému na zamyslenie, je predchnuté hlbokými humanistickými myšlienkami.

Židáci města Pitěru je jediná divadelní hra A. a B. Strugackých a rozhodně nepojednává o fantastických událostech či daleké budoucnosti. Děj se odehrává na konci Gorbačovovy perestrojky, kdy se v řadě petrohradských domácností objevuje muž v černém, který přináší podivnou obsílku. Ta „Židáky města Pitěru“ vyzývá, aby si rychle sbalili svých pár švestek a dostavili se na předem určené shromaždiště… Tři hrdinové dlouho o všem přemítají, vyslovují zcela nesmyslné hypotézy, jeden druhému se vysmívají a jeden druhého litují – ale zároveň se rozhodnou, že se jako vždy podřídí. Přestože Strugačtí označují Židáky města Pitěru za komedii, ve skutečnosti je to příběh nejhorší formy lidského otroctví – otroctví duševního, paralyzujícího rozum, vůli i samotnou lidskou potřebu žít svobodně.