Marcus Aurelius Knihy

Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do búrlivých pomerov, keď čelila útokom rôznych kmeňov a vnútorným rozporom. Marcus Aurelius sa stal cisárom v týchto pohnutých časoch a väčšinu svojej vlády strávil medzi vojskom v odľahlých častiach ríše, kde bojoval za jej celistvosť a usporiadanie pomerov po rozbrojoch. Jeho životné skúsenosti mu umožnili vytvoriť si ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Aurelius, známy svojím záujmom o filozofiu a stoicizmus, preslávil sa nielen schopnosťou udržať ríšu počas problémov, ale aj svojím filozofickým dielom, ktoré napísal v posledných rokoch života na území Kvádov, dnešného Slovenska. V diele zhŕňa svoje životné skúsenosti a zamýšľa nad podstatou sveta a jeho princípmi, pričom uvádza aj myšlienky iných autorov, čo svedčí o jeho vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú pôsobivé a odhaľujú jeho hlboké zamyslenie nad ľudskou existenciou. Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála o jeho živote a diele.

„Krátké druhé století“, éra pěti „dobrých císařů“ (96-180), představuje stabilizovanou říši, kde se kultura obrací k soukromému životu a idealizované minulosti. Athény, politicky bezvýznamné, se stávají centrem vzdělanosti, přičemž římské elity se obracejí k řeckým profesorům. Tato „druhá sofistika“ se soustředí na praktickou etiku a vzpomínání na zlatý věk Athén, spíše než na velké filosofické koncepty. Svazek přináší dvě literární svědectví o této epoše. Prvním je výbor z Attických nocí Aula Gellia, římského studenta, který si zapisuje poznatky o klasické kultuře a akademickém životě. Gellius zobrazuje komunitu, jež se nezabývá „velkými dějinami“, ale radostí z poznávání a čtení starých textů. Jeho obraz athénské komunity ovlivnil evropský humanismus, zejména éru Erasmovu a Rabelaisovu, které důvěřovaly v sílu literárního vzdělání. Druhým svědectvím jsou dopisy mladého prince Marka Aurelia, který se liší od pozdějšího stoického myslitele. Mladý Marcus Aurelius a jeho učitel Marcus Fronto si vyměňují myšlenky o každodenním životě, jazyce a literatuře, přičemž hrají literární hru na erotickou dvojici ve stylu Platónových dialogů. Tak se žije „po Athénách“.

Výstavní katalog přibližuje architektonickou tvorbu brněnského atelieru RAW (Tomáš Rusín a Ivan Wahla). Prostřednictvím fotografií a stručných textů představuje tvorbu ateliéru z let 2009-19

Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají.

Ucelený překlad Emanuela Peroutky nazvaný Myšlenky císaře Marka Aurelia (1908) F. X. Šalda v Novině jako počin velice pochválil a připomněl také, že kdo chce stoickou filozofii poznat soustavněji, musí sáhnout před Markem Aureliem k Epiktetovi. Stoicismus byl pro Šaldu „jednou z nejkrásnějších a nejhrdějších póz, jaké mohl zaujmout člověk k životu a osudu.“ Pózu vnímal jako estetický pojem a antický člověk byl pro něj „estetik celým svým založením, estetik tělem i duší.“ Protože tento antický člověk žil téměř neustále na veřejnosti, měl také smysl pro hlavní estetický a umělecký zřetel a tím byl ohled na celek. „Býti krásnou částí krásného celku, spolupracovati na krásném celku, spoluvytvářeti jej - takové jest cítění, taková jest touha antického člověka.“

"This classic collection, newly revised and with a foreword by classicist Spencer Klavan, includes the famed original introduction by Russell Kirk, the full text of the Meditations of Marcus Aurelius, the complete Enchiridion of Epictetus, and key selections from Seneca and Hierocles of Alexandria in one compact volume."--

Marcus Aurelius (121 180 CE), philosopher-emperor, wrote the Meditations (his title was The matters addressed to himself) in periods of solitude during military campaigns. His ethical, religious, and existential reflections have endured as an expression of Stoicism, a text for students of that philosophy, and a guide to the moral life.