Autorova pozornosť sa upína na manželskú dvojicu Aloyzasa a Lionginu a na ľudí, ktorí ich obklopujú. Autor skúma nezložitý, no hlboko dramatický osud Lionginy, ktorá s manželom strávi medové týždne v kaukazských horách, ktoré sa pre hrdinku stali symbolom všetkého čistého a dobrého, jejživotným ideálom, ten sa však pod rozkladným vplyvom nenásytného sebectva jej manžela postupne vytráca.
Román sa odohráva na lotyšskom vidieku krátko po skončení vojny, keď sa v lesoch organizovali nepriateľské bandy, podnikali sabotážne akcie a ohrozovali miestne obyvateľstvo. Na pozadí týchto nepokojných čias vrcholí pred nami osobná dráma ľudí z majera Putnini Majas, videná očami mladej slúžky Marite.
"Ticho! Vysielanie!" Romualdas Alksnys prekvapene pozrien na tabuľu: to už mám ísť domov?Veď len teraz sa pribral do roboty,a prosím,deň je fuč.Ešte aj s tou pokladníčkou v sporiteľni sa voľačo porobilo,omdlela, a či čo,celú hodinu vyčkával jej kolegyňu.A tá zazerala na každého ako na vraha,pýtala občiansky preukaz.
Chirurgovi Narímantasovi sa dostane na operačný stôl bývalý spolužiak, teraz vysokopostavený funkcionár. Na pozadí vzťahu lekár-pacient dochádza ku konfrontácii životných postojov, obidvaja sa zamýšľajú nad vlastným konaním teraz i v minulosti. Chirurg, zručne narábajúci skalpelom, nevie si dať rady s vlastnou rodinou - uniká mu trochu ľahkovážna žena Danguole, problém mu spôsobuje svojrázny, doma zanedbávaný syn Rigas, navyše vzťah k sestre na oddelení, spočiatku pekný, sa zmení na príťaž. Potom sa už udalosti rútia nezadržateľným tempom, až nakoniec vyústia v tragédiu, ktorej sa dalo predísť, keby si ľudia boli našli cestu k sebe.
Hlavním hrdinou je chirurg Vincent Narimantas,jeho syn Rigas a také pacient Alexandr Kaziukenas.Děj přináší pohled do života rodiny,vztah rodičů k synovi a také pohled do světa mladého člověka.
Román litevského prozaika (nar. 1928), autora knihy Schody do nebe, poctěné Leninovou cenou, zavádí na pobaltskou vesnici v době po druhé světové válce. Je to období, kdy se země, vzpamatovávající se z válečných běd, ocitá vneobyčejně složité hospodářské i politické situaci, vypořádává se s bandity v lesích a s problémy vyvlastňování kulaků. Román zachycuje dramatické osudy a složité osobní i milostné vztahy skupinky mužů a žen na malém opuštěném azanedbaném statku, přičemž nositelkou lidské moudrosti a kladného vztahu k životu se zde stává mladá děvečka.
Drama rozpadajícího se manželství je protkáno mnoha zajímavými epizodami známých i přátel manželské dvojice, a tím se dokreslují kořeny rozkladu vztahů dvou kdysi do sebe zamilovaných lidí.
Román zobrazuje vývoj vztahu dvou lidí - muže a ženy - v průběhu jejich sedmnáctiletého manželství a to ve třech údobích: v romantickém - zahrnujícím svatební cestu, retrospektivně jejich seznámení a předcházející předmanželský život, v dramatickém - problémy manželů po deseti letech, a v tragikomedickém - po sedmnácti letech. Autor se snaží o hlubokou, mnohdy velice nemilosrdnou sondu do intimního života manželů, jenž je neodlučitelně spojen s jejich zaměstnáním, ovlivněn příbuznými i kolegy, životnímu prohrami i úspěchy, zabředáváním do maloměšťáctví. Je to neustálé hledání, jak se přiblížit jeden druhému, i když se zdá, že už to není možné, dosáhnout vzájemného porozumění, třebaže jim po celý život uniká.
Román o litevském venkovu ve čtyřicátých a padesátých letech. V dramatickém ději zpodobuje socializaci vesnice, boj milice proti lesním banditům a na milostném příběhu dvou mladých lidí líčí generační problémy a rozdílymeziživotem na venkově a ve městě.
