Alexej Nikolajevič Tolstoj Knihy

Staručký verklikár Carlo dostane do daru čudné hovoriace poleno, z ktorého vystrúha dreveného panáčika-synáčika Buratina. Tento nezbedník ignoruje tatkove rady a varovania múdreho cvrčka. Vymení šlabikár za lístky do divadla, nechá sa zlákať do mesta Hlupákova, takmer sa utopí v rybníku a unikne strašnému Karabasovi Barabasovi. Buratino musí vo svete zažiť mnohé dobrodružstvá, kým nájde zlatý kľúčik ku šťastiu. Kapitoly rozprávajú o tom, ako stolár Giuseppovi daruje hovoriace poleno, ktoré skončí v rukách Carla. Ten vytvorí Buratina, ktorému cvrček dá dobré rady. Buratino, vedený svojou ľahkomyseľnosťou, predá šlabikár a kúpi lístok do bábkového divadla, kde ho spoznávajú bábky. Karabas Barabas mu namiesto trestu dá zlaté dukáty. Na ceste domov sa Buratino stretne s žobrákmi a neskôr ho napadnú zbojníci, ale zachráni ho dievčatko s belasými vlasmi. Buratino sa dostane do krajiny Hlupákie, kde sa zoznámi s obyvateľmi rybníka a získa zlatý kľúčik od korytnačky Tortilly. Po mnohých peripetiách sa Buratino vracia domov s tatkom Carlom, Malvínou, Pierrotom a pudlíkom Artemonom, pričom Karabas Barabas naruší ich šťastie. Nové bábkové divadlo sa pripravuje na prvé predstavenie.

Situovaný do obdobia po ruskej občianskej vojne, tento román predstavuje vzrušujúcu cestu na Mars, ktorá zobrazuje ranú sci-fi 20. storočia. Skúma témy dobrodružstva a ľudskej túžby po objavovaní, odrážajúc revolučný zápal tejto doby. Rozprávanie sleduje odvážnu misiu hlavného hrdinu, spájajúc prvky romantiky a sociálneho komentára na pozadí technologických ambícií. Dielo Alexeja Tolstoja zachytáva predstavivosť spoločnosti na prahu zmien, čím sa stáva presvedčivým čítaním pre fanúšikov špekulatívnej fikcie.

Román význačného sovietskeho spisovateľa je analýzou pocitov ruských emigrantských ztroskotancov v rokoch 1919-1920, chmurný príbeh ľudí, ktorí zradili svoju rodnú zem.

Výpravná, bohatě ilustrovaná kniha ruských pohádek vybraných z rozmanitých pohádkových sbírek v nových překladech s celkem 30 pohádkami.

Deset povídek, které Tolstoj napsal v době své emigrace ve Francii a Německu 1918-1923. S jemu vlastní sugestivností podává výpověď o době a lidech. Demaskuje mravní rozklad, přináší studie chorobných duší, náladové skici, stylizované zápisky. Expresivně ztvárňuje dobovou scenerii abizarní tragikomické situace. Dokonale popsané lidské tragédie a marnosti. Děj povídek se odehrává právě v emigraci.

Utopický román o vymyšleném světelném paprsku prostupujícím hmotou. Vynálezce, podivínský inženýr chce s jeho pomocí ovládnout svět. Střetává se se zájmy monopolů, chtějících se tajemství zmocnit. Děj je situován částečně do Francie, částečně do USA a na některé ostrovy v Tichomoří.

Tři povídky (Rukopis nalezený v noci, Zmije a Modravá města) jsou tragickými příběhy ruských lidí, kteří se z různých příčin dostali do konfliktu s reálnou skutečností a nutně ztroskotali, ať jako vykořenění emigranti, bývalí carští důstojníci v Paříži, nebo jako lidé revolucídočasně stržení a nesení, kteří se pak do mírového života nedovedou zařadit.