Petr Bakalář Knihy

Říká se, že není tak důležité správně odpovědět, jako umět se správně zeptat. Smyslem této knihy proto není poskytnout informace nebo rady do života. Je inspirována romantickou domněnkou, že pro každého člověka existuje určitá zásadní otázka, klíč k tomu dopisu uvnitř, s kterým dle Rilkeho každý z nás přichází na svět. Pět set otázek v této knize má zvýšit pravděpodobnost jejího nalezení. Otázky mohou sloužit jako námět ke hrám ve skupinách přátel, jako témata k rozhovoru s blízkými či s těmi, o kterých si přejeme, aby se blízkými stali, k sebereflexi a rozšíření vědomí sebe samého, k rozpomenutí se.

V první části knihy nalezne čtenář sto čtyřicet otázek a témat, které mu pomohou reflektovat cestování per se, zamyslet se nad jeho psychologickými a filosofickými aspekty, a především zrekapitulovat své dosavadní zkušenosti a probrat se svými cestovatelskými fantaziemi. Obsahem druhé části je Cestovatelský manuál, tj. rady a varování. Knihu uzavírá Cestovatelský dotazník – soubor otázek, které mohou být dobrým pomocníkem pro zvědomění toho, co člověk na cestě právě prožil. V knize nalezne čtenář myšlenky a motivy ze života a tvorby tak rozdílných osobností jako Steibeck, Jung, Čapek, Bradbury, Ota Pavel, Orwell, Andersen apod. Specifikem této publikace je, že čtenář se stává aktivním činitelem; tím, že si na otázky odpoví, de facto jejím spoluautorem.

Podtitul: "Úlohy z praktické psychologie" Soubory nejsou uspořádány tematicky; v každém je dvacet otázek z nejrůznějších psychologckých oborů i psychologické problematiky (aspekty ekonomického chování, rozdíly mezi pohlavími, evoluční psychologie, psychoanalýza, ale i kriminologie, psychologie sportu aj.). U některých otázek neexistuje jen jedno správné řešení; v závorce je proto uvedeno číslo, které označuje množství přijatelných možností alternativního výkladu. Za každým souborem pak následuje klíč, který obsahuje odpovědi a jejich zvůvodnění, případně ještě autorovy další poznámky, citáty z děl známých psychologů (ale nejen jich), odkazy na literaturu a pramen odkud autor otázku nebo problém čerpal. Jako zdroje autor vymezuje empirické výzkumy a statistické údaje, dále úvahy renomovaných psychologů, vlastní úvahy, případně i rozbory pořízené v rozhovorech se studenty. Autor naznačuje i předpoklad, že by takto uspořádané úlohy mohly být použity jako testy u přijímacích zkoušek na vysokoškolské studium příslušných oborů. - Cvičebnice volně navazuje na autorovu předchozí knihu Psychologie v otázkách.

Autor přibližuje čtenáři obecnou, vývojovou, sociální, evoluční psychologii, psychoanalýzu aj. netradičním způsobem - ke každé skupině vytvořil 20 úloh, týkajících se lidského chování, myšlení či vnímání. Čtenář se může samostatně pokusit úlohy vyřešit a poté provést kontrolu v klíči, kde jsou uvedeny komentované odpovědi či různé alternativy řešení a také odkazy na literaturu.

Publikace se skládá ze tří částí. V první nazvané Teorie nonkonformismu se čtenář seznámí se základními myšlenkami kontrariánství. Jedná se o stručný příspěvek ke klasifikaci a typologii nonkonformismu a konformismu. Některé z těchto myšlenek jsou rozvedeny v části Psychologická cvičení, která nabízí možnost osobní sebereflexe této problematiky. Část Z deníku kontrariána obsahuje několik příkladů – a možná i inspirací – ze života autora. Mnoho především mladých lidí v sobě cítí jakýsi pud k rebelii a překračování konvencí. Cílem knížky je tuto oblast zmapovat a nabídnout jim možnost, aby se v sobě lépe vyznali a dokázali se zařadit.

Autor charakterizuje dnešní chápání psychologické vědy a vědecké metody, psychologických teorií a modelů, představuje projekty psychologického výzkumu, metody získávání empirických dat a jejich interpretace. Kniha může sloužit jako učebnice pro studenty psychologie a sociálních věd, ale i jako příručka pro odborníky v praxi, jimž poslouží při plánování vlastní výzkumné práce, zpracování dat a formulování výsledků. Text je doplněn řadou konkrétních příkladů, které pomáhají porozumění a schopnost aplikování probírané látky.

Sociologický a psychologický pohled na Prahu jako živou bytost, která působí na své obyvatele a návštěvníky a současně je jimi sama ovlivněna.

Autor mapuje několik aspektů součastné české jazykové kultury, především pak tendence na jedné straně k zhovadění a takzvané buranizaci (hovězí čeština), na druhé pak k feminizaci a infantilizaci (zdrobněliny, afektovanost, medovitost). Zároveň se zamýšlí nad diagnostickou hodnotou jazyka, který se vší bohatostí významů, symbolickými odkazy, zažitými metaforami a šifrou ironie je tím nejdůležitějším klíčem, který nám otvírá vnitřní svět druhého. Jako určité antidotum k tomu, čím čtenář musí projít, je na závěr knihy uveden seznam krásných slov. Heslem doby je prakticky bezbřehá tolerance a filosofie, že každý životní styl je dobrý a žádný není lepší než jiný. Autor se s tímto neztotožňuje – jsou věci, kterým je třeba se vyhnout a varovat před nimi přinejmenším ty, na kterých nám záleží.

Publikace, jejímž cílem není v žádném případě romantizace dobrovolného odchodu ze života, ale snaha pomoci lidem, jejichž život dospěl ke svému konci. První část knihy se zabývá etickými, medicínskými a právními aspekty eutanazie. Druhá část – Manuál autoeutanazie – obsahuje návody k tzv. dobré smrti; návody byly sestaveny týmy odborníků (farmakology, lékaři, kriminalisty) z aktivistických skupin, které usilují o legalizaci eutanazie. Příliš často se z lidí stávají bezmocné oběti nejenom své nemoci, ale i zdravotnického systému, který jim nedovolí důstojně zemřít. Tato kniha by je měla vybavit silou, přinést klid mysli a dát jim odvahu pokračovat. Mít možnost kontroly je účinná pomoc proti strachu a vrátí sílu k tomu, aby člověk mohl dělat rozhodnutí. Jde o obohacení života tím, že člověk získá kontrolu nad procesem umírání. Znalost je účinným antidotem proti úzkosti. Autor si přeje, aby tyto informace nikdo ze čtenářů nikdy nepotřeboval, ale pokud snad ano, bude připraven – jsou únikovou cestou, klíčem k zavřeným dveřím. (Kosmas)

Otázky uvedené v této knížce mohou být nadějným úvodem k inteligentní a dušezpytné konverzaci, eventuelně v případě absence vhodného protějšku k sebeanalýze. Velká část z nich je jednořádkových, v jiných případech se jedná o tzv. psycholity (vytěžení psychologických témat z literatury či filmu), které vyžadují o něco delší úvod. Publikace navazuje na dvě obdobné, totiž na Knihu otázek (Portál, 2001) a Kurz sebepoznání (Triton, 2009), přesto se však v něčem liší. Do výběru jsem zařadil převážně – ovšem ne výhradně – takové otázky a úlohy, které mají potenciál čtenáře navést na řekněme pozitivní asociační řetězce. Takže například namísto otázky „S kým jste se dali dohromady z nouze, ale už jste si na něj zvykli?“, čtenář narazí spíše na „Co byste udělali s tisícikorunou, kterou byste našli na večerní procházce?“, a to přesto, že ta první má k žitému životu blíže a je o stupeň zajímavější. Tento přístup plyne z autorem nově adoptované životní filosofie, že totiž k dobrému pocitu se člo